Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Romové

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Kdo bude vítěz letos?  NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
 Nejlepší: Tablo - Školní časopis na webu - Školní webové stránky - Třídní stránky - Profesorské stránky

Romské skupiny ve střední a jihovýchodní Evropě

Tak jako všude jinde ve světě se Romové ve střední a jihovýchodní Evropě dělí na různorodé skupiny. Velká většina Cikánů v regionu patří k velké komunitě Romů.
Velké množství Cikánů na Balkáně žije usedlým způsobem života ve městech a městečkách ve zvláštních čtvrtích, které se nazývají „mahaly“, kde vytvořili specifickou balkánskou romskou etnickou kulturu.
Na celém Balkánském poloostrově se ještě v minulém století rozšířily také skupiny kočovných Cikánů, které se přistěhovali nejdříve z rumunského Valašska, mnozí z nich se dnes sloučili se starousedlíky z metaskupin Dasikane a Chorachane Roma.
Druhá část Cikánů na Balkáně zapomněla svůj mateřský jazyk a také i některé své další etnické a kulturní rysy a projevuje tendenci ke změně etnického statutu a mají tzv. preferované etnické povědomí. Také jsou společenství, která se hlásí k Turkům v Bulharsku, Řecku, Makedonii a Turecku, k Albáncům v Jugoslávii, Makedonii a v Albánii, k Rumunům v Rumunsku, Bulharsku, Řecku a v Jugoslávii. Specifická je případ s tzv. Egypťany, které okolní obyvatelstvo už po staletí pokládá za Cikán, ale kteří se především v posledním období stále více prohlašují za staré Egypťany a bojují za statut egyptské menšin.
Relativně menší počet Balkánských Romů patří ke skupinám, které se zde usadily v dřívějších historických obdobích a hlavně v době velké invaze Kalderarů – v 19. stol. a začátkem 20. Také jsou skupiny a podskupiny Kelderarů a rumunsko jazyčných korytářů a medvědářů, kteří zde mají endonym Rudari.
Romové žijící ve střední Evropě tvoří rovněž početně významnou část obyvatelstva. Také na Slovensku a v Maďarsku žije okolo 10% z celkového počtu obyvatelstva .Ve střední Evropě více než dvě třetiny Romů žijí už po staletí usedlým způsobem života. To jsou skupiny, které již na Balkáně nepotkáme, především slovenští Romové. Méně je zde romských skupin, které zůstaly také na Balkáně, to jsou tzv. olašstí Romové. To jsou bývalí nomádi, tvořící také součást migrační vlny z velké kalderašské invaze.


Romové na Slovensku

Odborné odhady hovoří, že v současnosti žije na Slovensku 320 00 až 500 000 Romů, což představuje 6,4 až 10% obyvatelstva. Populační nárůst romského obyvatelstva je přibližně 4x vyšší jako u ostatních populací. V jednotlivých regionech jsou rozděleni nerovnoměrně, nejvíc jich žije na východě Slovenska až 55%.
Mezi Romy se ovšem projevuje vnitřní diferencovanost, a to jak kulturní, vzdělanosti, sociální i subetnická. Vnitřní členění Romů žijících na Slovensku není tak výrazné jako v jiných zemích. Romové se zde dělí do třech skupin – slovenští romové (tzv. slovačike), servike Roma a maďarští Romové, žijící na jihu, kteří se často identifikují prostřednictvím maďarského jazyka – ungrike Roma. Obě skupiny žijí dlouhodobě usedlým způsobem života.
V minulém období existence Romů jako etnik nebyla vyjádřena v žádné normě, nebyla uzákoněná ani deklarována, etnická identita jim byla upřená a stát k nim přistupoval jako k sociálně zaostalé skupině. V r. 1969 byla zřízená Komise Vlády SSR pro otázky cikánských obyvatelů. Po listopadu 1989 vzniklo několik romských politických a kulturních institucí. V letech 1990 – 1991 měli Romové svoje zástupce v národních parlamentech ČSFR i ve federálním shromáždění. V roce 1991 byl na Slovensku přijat vládní materiál nazvaný Zásady vládní politiky k Romům, které deklaroval Romy v SR jako národnostní menšinu, což umožnilo budovat instituce na etnickém principu – vzniklo Divadlo Romathan v Košicích, vysokoškolské pracoviště Katedra romské kultury na Univerzitě v Nitře, vytvořil se prostor pro vydávání romských periodik, učebnic, ve vzdělávání se ověřil projekt tzv. přípravných ročníků pro děti ve věku 6-7 let, které pocházejí ze sociálně slabších rodin. Po vzniku samostatné SR a následně po předčasných volbách r. 1993 už Romové nemají své zástupce v nejvyšším zákonodárném orgánu – Národní radě SR.

Romové v Rakousku

V Rakousku dnes žije několik romských skupin, které se přistěhovaly v různých dobách. Odlišují se od sebe svými kulturními tradice a romskými dialekty. Již v 15. stol. přišli předkové bugenlandských Romů z východního a středního Maďarska do tehdejšího maďarského správního okresu, dnešního jižního Burgelandu. Od pol. 19. stol. a ještě ve větším počtu před 1. sv. válkou se Sintové přistěhovali z jihoněmecké oblasti a Čech. Lováriové přišli do Rakouska ve dvou migračních vlnách, a to v druhé polovině 19. stol. z Maďarska a Slovenska, a poté po tzv. „Maďarském povstání“ v r. 1956.
Kromě toho dnes v Rakousku žije, hlavně ve Vídni, romská skupina Bojaša (rumunsky mluvící Romové) ze Srbka, Romové z Turecka, z Bosny a Rumunska.

Uznání Romů jako menšiny vedlo k jazykové a kulturní revitalizaci burgenlandských Romů; na základě mimoškolní péče o vzdělání dnes v Oberwartu navštěvují všechny děti z romských osad normální klasické školy.
Nyní existuje v Rakousku 6 romských spolků, mezi jinámi „Spolek rakouských mladých Romů“ ve Vídni, a spolek Sintů „Ketani“ v Linci. Tři nejstarší spolky čtvrtletně vydávají časopisy: „ Romano Kipo“ (německy), „Romano Centro“ (romsky a německy), a „Romani Patrin „ (romsky a německy).Romské spolky se věnují různým úlohám, jejich hlavním cílem je však zlepšení situace ve vzdělávání Romů a odbouráni diskriminace a předsudků.




Romové v Polsku

Národní menšiny představují v Polsku sotva 3-4% obyvatel. Romové jsou mezi nimi skupinou co do počtu málo významnou. Jejich populace čítá totiž asi 30 000 osob, což v poměru k obyvatelstvu země představuje asi 0,05%.
V Polsku žijí dvě skupiny Cikánů se zásadně odlišnými kulturními tradicemi. Několikatisícovou skupinu tvoří již po generace v Polsku žijící Cikání karpatští, která si sami říkají jednoduše Roma (Cikáni). Část Cikánů je nazývá Bergitka Roma (Cikáni horští). Jméno Cikáni karpatští dostali od odborníků-romistů. Zbývající cikánské skupiny se nazývají Ungrike Roma, někdy zvláště vydělují Lováry či Kalderare. Karpatští Cikáni tradičně bydlí ve vesnicích na jihu Polska a žijí na okraji vesnické společnosti. Jejich domy tvoří charakteristický shluk, jasně se lišící hustotou zástavby celkem bídných domů umístěných na strání, ve výrazné izolaci od zbývající zástavby ve vsi. Tito Cikáni tvoří jednu skupinu s Cikány usazenými na Slovensku i v ukrajinských Karpatech. Novým elementem v etnické skladbě Polska se od podzimu roku 1990 stali rumunští Cikáni. Jejich příchod do Polska je možné srovnat pouze z velkou migrací Lovárů a Kalderašů po roce 1850. Nacházejí se ve všech větších městech země, ba dokonce i v těch malých. Jejich počet se k dnešnímu dni pohybuje mezi 11 až 19 tisíci.

Romové v Maďarsku

Zatímco kočovní Romové byly omezováni jak se dalo, usazení, většinou maďarsky mluvící Romové, které se přizpůsobili společnosti, zapojili se do pracovního procesu a mnohdy ztratili svou etnickou identitu, jsou v literatuře často zmiňováni jako pozitivní příklad. Ti Romové, kteří žili v koloniích a osadách a nedovedli sami hospodařit nebo farmařit se živli především jako denní nádeníci v zemědělství nebo jako hudebníci a muzikanti. Romové žijící ve městech se naopak živli prací v průmyslu. V současné době, kdy stoupá v Maďarsku nezaměstnanost, se většina Romů, která v průmyslu vykonávali převážně nekvalifikovanou práci, snaží zabezpečit si obživu znovu v zemědělství a alespoň tímto způsobem si zajistit nějakou životní jistotu.
Romové v Bulharsku

Bulharsko je země, ve které žije početné cikánské obyvatelstvo – podle posledního sčítání lidu z roku 1992 jich je 313 396. Podle odhadů našich odborníků je jich však kolem 700-800 tisíc.
V Bulharsku zůstaly zachovány cikánské skupiny, metaskupiny a subskupiny, společně s velkou variabilitou tradic, náboženského vyznání, způsobu života a obživy. Největší a nejrůznorodější metakomunita usedlých Romů, nazývaných Jerlii. To jsou potomci prvních skupin, které se usadily na dnešním bulharském území už za časů byzantské a osmanské říše. Hovoří různorodými dialekty tzv. Balkánské jazykové romštiny. Společenství Jerliů se děli na dvě metaskupiny – Chorachane Roma a Dasikane Roma.
Další velká komunita Romů v Bulharsku, dnes již většinou splynula z velké části se skupinami Jerliů.Jsou to společenství valašských Cikánů – Olaši. Hovoří starovalašským dialektem romštiny. Na území dnešního Bulharska přišli 17-18 stol. z Valašska.
Mimořádně početnou komunitu Cikánů v Bulharsku jsou tzv. Rudari, nazývaní okolním obyvatelstvem korytáři, medvědáři nebo olaši nebo olašští Cikáni. Jsou rumunskojazyční, tradičně pravoslavní křesťané, bývalí nomádi. Rozptýlili po světě po dobu kalderašské invaze. Dělí se na dvě podskupiny – jedna se zabývá tradiční výrobou dřevěných předmětů a druhá předváděním cvičných zvířat – medvědů a opis.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT