Laurin & Klement
Firmu založil roku 1894 mladoboleslavský knihkupec Václav Klement společně s turnovským mechanikem Václavem Laurinem. Jednalo se o dílnu specializující se na opravy a výrobu jízdních kol. V té době se zejména ve Francii úspěšně rozvíjela výroba motocyklů, na což měl podnikavý Klement potřebu zareagovat. Z Paříže si přivezl motorovou dvoukolku bratří Wernerů, s jejímž technickým řešením a složitou obsluhou nebyl v žádném případě spokojen. Se svým společníkem Laurinem ji tedy rozebrali a podrobili důkladné prohlídce. Zde zjistili, že postavit konstrukčně zdařilejší a spolehlivější stroj by pro ně nebyl problém. Roku 1898 tedy vyjel z brány mladoboleslavské dílny první motocykl, který nesl ještě značku Slavia. Obchodní úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat, což umožnilo rozšíření výrobních kapacit a postupné zavádění nových a výkonnějších typů. Od samého začátku nasazovala značka Laurin & Klement své motorové dvoukolky do nejrůznějších závodů po celé Evropě. Kolem roku 1904 platily tyto stroje za téměř neporazitelné a nejspolehlivější, což jim přirozeně otevřelo cestu do celého světa.
Není divu, že se za takových okolností v Mladé Boleslavi odhodlali pustit i do produkce složitějšího výrobku - automobilu. Prvním typem byla roku 1905 malá dvousedadlová voituretta typu A (viz fotografie) nabízená v pozdějších letech i v mnoha jiných variantách. Zanedlouho přibyly k původnímu typu další - v mnoha případech i větší a dražší vozy (viz fotografie). I s auty se Laurinka účastnila závodů v nejrůznějších částech světa, takže i jim byl trh v mnoha zemích příznivě nakloněn. Aby firma uspokojila poptávku, musela roku 1912 dokonce zastavit výrobu motocyklů.
Některé statistiky uvádějí, že Laurinka vyrobila v letech 1905 - 1915 20 nejrůznějších typů se 40 druhy motorů.
Těsně po 1. světové válce (v době hospodářské krize) nebyl ovšem o automobily velký zájem. Silnější podniky jako např. Kopřivnická vozovka (Tatra) či Českomoravská Kolben - Daněk (Praga) měly auta jen jako doplněk ke svému hlavnímu výrobnímu programu a mohly si dovolit udržet je v nabídce i přes dočasné finanční ztráty. To však neplatilo pro Laurinku, která by toto období nepřežila, kdyby se nespojila s finančně silnějším podnikem. Volba padla na plzeňskou Škodu. Od července roku 1925 tedy nesou výrobky z Mladé Boleslavi značku Škoda.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT