Kardinál a vévoda de ARMAND JEAN DU PLESSIS RICHELIEU

kardinál a vévoda de ARMAND JEAN DU PLESSIS RICHELIEU

( 1585 - 1642)


Byl to první ministr krále Ludvíka XIII. , faktický vládce země a otec francouzského absolutismu. Za jeho éry se Francie vyšvihla na úroveň přední evr. mocnosti.

Armand se narodil 9.9.1585 v Paříži , ve zchudlé šlechtické rodině pocházející z Poitou. Původně byl předurčen k voj. dráze , a teprve po smrti staršího bratra přijal urychleně svěce-ní , aby tradiční hodnost biskupa z Luconu zůstala zachována jeho rodu. V r.1606 jej král Jindřich IV. skutečně jmenoval biskupem a rok nato si 22-tiletý mladík dojel pro svěcení do Říma. Duchovenstvo z Poitou jej pak zvolilo do Generálních stavů. R.1614 se zúčastnil v Pa-říži prvního zasedání , zůstal zde i poté , co byly stavy rozpuštěny , a roku 1616 z něj králov-na - matka a regentka Marie Medicejská , učinila státního sekretáře pro zahraniční záležitosti. Když se mladý král Ludvík XIII. rok nato vymanil z matčina vlivu , byl Richelieu místa zba-ven. Udržel si nicméně přízeň dvora , především díky tomu , že dosáhl usmíření mezi Ludví-kem a jeho matkou.
V r.1622 se stal kardinálem , o 2 roky později stanul v čele královské rady a r.1628 byl jmenován prvním ministrem. V této funkci začal nekompromisně posilovat absolutní moc koruny a snažil se udělat z Francie přední evr. velmoc. Těmto cílům byl ochoten obětovat cokoli , včetně morálky , zájmů církve a práva. Když bylo nutno získat peníze na vedení vál-ky , Richelieu ochotně a bezohledně zdanil nejnižší vrstvy.
V otázkách zahr. a církevní politiky musel nejednou řešit komplikované situace. Pokud by Francie měla být v Evropě velmocí číslo jedna , bylo nutné , aby hegemonie Španělska a rakouských Habsburků se zlomila. Proto za 30-tileté války kardinál Richelieu podporoval koalici protestantských států proti oběma katolickým velmocím. Avšak v samotné Francii sle-doval rostoucí moc hugenotů , jejichž nezávislost představovala pro absolutní monarchii váž-nou hrozbu.Tato rostoucí moc ho velmi znepokojovala , a tak se načas usmířil se Španělskem a soustředil se na hugenotský problém. Úspěšná tažení proti protestantům byla např. u La Ro-chelle nebo u Languedoku a vyústila v mír z Alés , který hugenoty zbavoval voj. i politických privilegií , ale zajišťoval jim náboženskou toleranci. Richelieu se tak stal středem spiknutí , které ho měly připravit o moc , ale díky své vychytralosti a podpory Ludvíka XIII. byly veš-keré pokusy neúspěšné.
Jeho pád si však nepřála jen šlechta a dvůr , ale i nižší vrstvy. V době 30-tileté války, kdy se Francie ocitala v těžkých krizích , uzavíral Richelieu za cenu velkých obětí celou řa-du spojeneckých smluv se Švédskem , Nizozemím , Dánskem , Saskem , Saskem - Výmarskem a Braniborskem a 21.května 1635 tak mohl konečně vyhlásit válku Španělsku. Zpočátku se úspěchy dostavovaly těžce a navíc už nebylo z čeho čerpat peníze , ale kardinál chtěl nadále pokračovat ve válce za každou cenu. Aby získal potřebné finance , zvýšil daně nejméně ma-jetným vrstvám natolik , že je většina ani nebyla schopna zaplatit. I přesto našel cestu , jak z nich peníze dostat. Výsledkem byly nové úspěchy ve válce. Na druhé straně se však pro- vincie začaly bouřit a Richelieu musel ustanovit dohližitele (intendanty), kteří se se značnou bezohledností pokusili obnovit pořádek.
Kardinál se samozřejmě nezabýval jen politikou a posilováním své vlastní moci. Jako inteligentní a vzdělaný projevoval hluboký zájem o literaturu a teologii a r.1635 založil Fran-couzskou akademii. Zahraničním záležitostem dával ovšem vždycky přednost a je proto dod-nes pokládán za jednoho ze zakladatelů moderní Francie , ale také za viníka velkých sociál-ních nerovností , které nespravily ani reformy Ludvíka XIV. a které se pak v 18.st. staly pří-činou revoluce. Přepracovaný a vyčerpaný kardinál Richelieu zemřel 4.12.1642 ve svém pa-řížském paláci.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2034