Mrštíkové, Alois a Vilém - Maryša

Sociální drama ze života jihomoravské vesnice o pěti dějstvích znamená vrchol české realistické dramatiky.
I. S moravskou dědinou se loučí rekruti. Rukuje i Francek. Má "enem tu chajdu nad hlavó", a přece miluje selskou dceru Maryšu a te nade vše jeho. Otec Lízal - "chytré nad chytrého" - s ní má jiné plány. Dohaduje její vdavky s vdovcem nechvalné pověst, mlynářem Vávrou. Jako by šlo o nějakou věc či o krávu. ( Vávra : Déte štyry tisíce a budeme srovnáni. Lízal jedovatě : No, a šest nechceš ? ) Maryši se nikdo neptá. I rozloučení Lízal zakáže Franckovi, který je jen " žebrota žebrácká ".
II. Maryša Vávru rozhodně odmítá. Ženu bil, tři děti má. Rodiče naléhají po dobrém, po zlém, za úlisné pomoci tetky Strouhalky. Nečekají, sami zařídí ohlášky. Lízalovi jí už začíná být trochu líto, když "živó móco se brání". Ale Lízalka jen křičí, vyčítá a přikazujr ctít rodiče - jako by to matka nebyla. Ani Vávra se nedá obměkčit. Maryša ustoupí s hrdým vzdorem.
III. Dva roky později se vrací Francek z vojny, v hospodě se setká s Maryšou. Doprovodí ji, ač se brání, jí i vynucený sňatek je hříchem rozloučit ... Vávrovi Francek do očí poví : " U mléna jsem byl ... Já budó za tvó ženó chodit ... " - I Lízal se střetá s Vávrou, vidí, jak Maryša střádá - a hodí se mu to, aby nemusel platit věno, Vávra chce zažalovat. Lízal : " Radši jsem ju Franckovi měl dát, a ne tobě. "
IV.,V. Lízal chce vzít Maryšu domů, ale ta odmítá. Francek se odváží do mlýna, má v Brně práci pro ni i pro sebe, ale to Maryše nedovolí její víra : " Nešťastná su, ale špatná nebudu. " Setkání se neutají, Vávra řádí, hrozí karabáčem jí i služce - a posléze po Franckovi vystřelí. Strach o Francka rozhodne. Maryša nemůže jinak : " Budeš mět nachystáno, cos eště jakživ nejedl. " Vsype mu do kávy otrušík. " Sám temu chtěl. " ("Děvčico neščastná - tys jé otrávila ?! " Vávrova dutě : " Otrávila. " - Opona spadne ).
Burcující tragiku zmařených osudů a životů vyvažuje neobyčejná pestrost a barvitost prostředí na rozmezí Hané a Moravského Slovácka s početnými písněmi na scéně i mimo ni, s hudbou, zářivými kroji, nářečím, celým průvodem rekrutů i družic. Bratři Alois i Vilém v úsilí o co největší životní pravdivost opatřili hru zevrubnými scénografickými i režijními pokyny i notovým materiálem a osobně se podíleli na přípravě slavné premiéry v Národním divadle.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=2302