Baudelaire Charles

Prokletý básník očima svátečního čtenáře

Jestliže se řekne prokletý básník, i sváteční čtenář si vzpomene na Charlese Baudelaira. Charles Baudelair byl francouzský básník a prozaik. Nacházel se na rozhraní romantizmu a symbolizmu. V tomto období se hodně rozvíjí věda a technika a vzniká hodně uměleckých směrů. Šíří se také dekadence. Charles Baudelaire ovlivněn vším novým, objevoval ponuré, často až brutální stránky života, vyznačoval se originální básnickou obrazností. Sugeroval nálady a dojmy hudbou slov nebo symboly. Byl nepřítelem romantické vášně a sentimentality. Za básnickou sbírku Květy zla, jež je dnes považována za klíčové dílo moderní francouzské poezie, byl soudně pronásledován.

Obhajoby se dočkal od básníka Barbey d´Aurevilly, který ji uveřejnil v časopise Le Pays: „Upřímně se mi to líbí a okouzluje. Nalezl jste prostředek, jak omladit romantizmus. Originálnost stylu vyvěrá z koncepce.Věta je zcela napěchovaná myšlenkou až k prasknutí“. Sbírka má kompozici dramatického díla,má úvod 6 oddílů a epilog. Je psána pravidelným parnasistním veršem a vyskytují se v ní často sonety. Mnohé z básní,které jsou v této sbírce uvedeny ležely řadu let v zásuvce a přesto jsou stejně hodnotné jako ty,které byly napsány později,příkladem je báseň Albatros. Celá básnická sbírka mě zaujala svým nádechem smutku,splínu a melancholie.Například v básni Destrukce mě upoutalo,jak autor cítí blízkost a dává vinu za své špatné návyky Ďáblovi a obviňuje ,že ho odvádí od Boha. Baudelairovi verše jsou svébytné, barvité a oplývají dávkou melodičnosti. Avšak píše i básně,kde líčí obraz hniloby a rozkladu,příkladem je Zdechlina.Na závěr,ale autor nezapomněl připomenout,že v paměti uchovává opravdový,krásný tvar a smysl svých mrtvých lásek. Vzpomínka na jeho téměř celoživotní družku Jeanne Duvalovou se promítla v básních Upír,Posedlý a Beatrice. Charles Baudelaire zemřel 31.srpna 1867,pohřben je na hřbitově Montparnasse, kde pronesli smuteční řeči Asselineau a Théodore Banville. První překladatelské pokusy z Baudelairovy poezie do českého jazyka uskutečnil Jaroslav Vrchlický(1896),a i když jeho překlady již byly překonány,je v jeho přebásnění cítit blízkost originálu. Překlady Karla Čapka(1916) a Viktora Dyka(1917) ,znamenají již moderní pojetí v našem překladatelství.

S Baudelairem se prostě dozvíte mnoho nového i již dávno pozapomenutého ve větách i slovech, které rozezní váš smysl pro krásno či váš cit pro melodii. Věřte mi, jako společník pro stále delší podzimní večery vás Charles Baudelaire určitě nezklame.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5578