Klonování lidí by mohlo jít lépe než zvířat

Klonování lidí by mohlo jít lépe než zvířat

Klonování lidí by mohlo být snadnější než klonování zvířat. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila americká odborná revue Human Molecular Genetics. Snadnější proces umožní genetický rys, který by při klonování lidí snížil nebezpečí rakoviny a nadměrného růstu plodu. "Jde o první konkrétní genetické údaje, které dokazují, že proces klonování by mohl být méně složitý u lidí než u zvířat," tvrdí spoluautor studie Keith Killian.

"Genetický rozdíl mezi lidmi a také některými primáty na jedné straně a zvířaty na straně druhé spočívá ve dvou kopiích genu nazvaného IGF2R, který je receptorem růstového faktoru 2 podobnému inzulínu," upozorňuje Killian.

Lidský zárodek obdrží od každého rodiče jednu funkční kopii tohoto genu - tedy celkem dvě. Zatímco zvířecí embryo přebere pouze jednu kopii.

Z toho podle autorů studie plyne výraznější sklon zvířecího plodu k rakovinným chorobám a ke komplikacím při klonování, jakými jsou například nedostatečně vyvinuté plíce, defekty srdce a snížení imunity.

Podle dalšího autora studie profesora Randyho Jirtleho jsou komplikace při klonování zvířat způsobeny i manipulací se zárodkem v laboratoři. I když gen IGF2R zůstane netknutý, tak epigenetické znaky, stěžejní informace přenášející genetickou sekvenci, jsou poškozené a provokují poruchy ve fungování tohoto genu.
Jirtle přirovnává gen IGF2R k počítači a jeho epigenetické znaky k softwaru, který pokud je poškozený zabrání počítači, aby fungoval.

Studie tedy jde proti postojům vědecké komunity, která s poukazem na zkušenosti získané při reprodukčním klonování zvířat a na současný stav poznání varuje, že klonování lidí nemá prakticky žádnou naději na úspěch.

L'Express varuje před vznikem nových biologických druhů
Poslední novinky z genetiky by mohly být předzvěstí takové změny lidského rodu, kdy by třeba nedopatřením vznikly dva biologicky nerozeznatelné druhy, píše francouzský týdeník L'Express.

Když se v roce 1998 podařilo izolovat a kultivovat kmenové buňky, to znamená buňky ještě nediferenciované, které pocházely z lidských embryí a plodu, americký tým vědců oznámil implantaci těchto buněk do mozků plodů makaků. Zde se vyvíjely a opice se narodily se smíšenými mozky, jejichž vývoj byl zastaven tím, že vědci pokusná zvířata ve věku čtyř měsíců utratila.

Aby se navíc nemusely používat buňky z lidských embryí, nalezli vědci prostředek, jak buňky získat z prakticky jakékoli tkáně dospělého člověka: z krve, z jater, ze svalů, z morku a dokonce z kůže nebo z tuku. Tyto kmenové buňky se mohou zřejmě po znovuzakořenění v organismu brzy množit a obnovovat tkáň, do níž patří. Dokonce se diferencovat od tkáně, z níž pocházejí, a stávat se buňkami epitelovými, kostními, svalovými nebo nervovými. Bude tedy možno vyrobit mozkové buňky z kousku kůže.
Tyto kmenové buňky by se měly používat jen pro regeneraci vadných buněk a pro náhradu vadných částí orgánů. Pacient už nebude čekat na transplantaci nebo medikamentální léčby. To by zvláště mohlo umožnit regeneraci buněk centrálního nervového systému a léčbu chorob míchy, Parkinsonovy či Alzheimerovy nemoci; anebo obnovu buněk jater či ledvin. Některé americké a švédské společnosti už začaly žádat o patenty na takové buňky.

Lze-li napravovat, lze i modifikovat. A časem se neodolá pokušení spojit kmenové buňky několika druhů savců a vytvořit nové bytosti, přízraky, které budou mít zvláštní schopnosti. Například se vyvine opice, která bude mít trochu lidské inteligence, aby pracovala v nepříznivém prostředí. Nebo člověk s opičí silou pro těžké fyzické práce.

To vlastní v člověku, pokud kdy vůbec existovalo, se vytratí. Na tom není nic podivuhodného: je totiž dvakrát méně genetických rozdílů mezi mužem a opicí než mezi mužem a ženou.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5595