Mezopotámští vládci

Sargon I.

Kolem roku 2340 př. K. byla ukončena nadvláda Sumerů a jeden z úředníků semitského původu se prohlásil za krále. Přijal nové jméno – Sargon I. zvaný Akkadský. Ten založil Akkadskou říši ve střední Mezopotámii s hlavním městem Akkadem. Sargon I. Byl nazýván vládcem čtyř světových stran. Podnikal válečná tažení, která směřovala až k pobřeží Černého a Středozemního moře. Sargon dobyl velká území, která však neuměl spravovat a ve kterých neměl vliv. Proto mu dobývání přineslo jen kořist a ochranu karavan. Učinil dokonce i pokus o centralizovaný stát, ale na to byl příliš slabý panovník. Byl považován za prvního velkého panovníka. Vládl celých 56 let.

Chammurapi ( 1792 – 1750 př. K. )

Byl panovníkem v Babylónské říši. Sjednotil jižní Mezopotámii a přechodně získal i Aššur a Ninive. Známější je však díky zákoníku, který sestavil. Zákoník obsahuje 282 paragrafů, za co udělovat trest. Je vytesán do 2 1/4 m vysokého černého dioritu. Obsahoval konkrétní, často kruté tresty za konkrétní činy, byl psán v zásadě oko za oko, zub za zub. Obyvatelstvo se podle něj dělí do tří skupin. Chammurapiho zákoník je považován za jeden z prvních psaných zákoníků na světě. Za nejstarší je považován zákoník uruckého krále Urnammua. Po smrti Chammurapiho říše upadá.

Nabukadnesar II.

Vládl v Novobabylónské říši kolem 6. století př. K. Nabukadnesar II. dobyl roku 527 př. K. Jeruzalém. Bylo odvedeno 70 000 zajatců spolu s králem Jeruzaléma Jákajínem. Dále ovládl Sýrii a Palestinu. Za Nabukadnesara II. byl Babylón středem východní vzdělanosti. Tehdy byl pořízen seznam hvězd, bylo určeno 7 planet, vypočítáváno zatmění Slunce, vědecky studována příroda. Babylón se stal nedobytným místem. Měl tři řady hradeb a vodní příkop. Paláce používaly glazurové cihly. V Babylónu byly postavené visuté zahrady a postaven stupňovitý chrám boha Nabu, znám též jako Babylónská věž. Po smrti Nabukadnesara II. však dochází k úpadku říše, ze severu přicházejí Peršané v čele s králem Kýrosem, v roce 593 př. K. se Babylón vzdal Peršanům bez boje.

Gudea ( 2144 – 2124 př. K. )

Byl panovníkem tzv. II. dynastie z Lagaše. Byl nejznámějším a nejslavnějším panovníkem malého království, kde nejvzdálenější města ležela 50 km od Lagaše – centra království. Za vlády Gudei nastala velká stavební aktivita, období velkého hospodářského a kulturního rozkvětu.

Dynastie však splynula a stala se součástí III. Dynastie z Uru. Tuto dynastii založil správce města Uru Ur-Nammu. Dobývá řadu babylónských měst : Uruk, Lagaš aj.

Syn Ur-Nammua Ur-Namma Šulgi ovládl celou Babylónii, Asýrii. Zavedl řadu reforem, jejichž cílem byl centralizovaný stát : obnova božského kultu krále, zavedeny písařské školy, jednotný systém měr a vah, jednotný kalendář ( tzv. říšský ).

Šulgiho nástupci měli mnoho práce se zajištěním obrany, neboť ve druhé polovině 3. tisíciletí př. K. ze západu pronikají kočovné semitské kmeny Amorejců, Elanitů, Churitů aj.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5812