HUMANISMUS, RENESANCE A BAROKO V ČESKÉ LITERATUŘE

4. HUMANISMUS, RENESANCE A BAROKO V ČESKÉ LIT.

Nové myšlenky humanismu se sem začínají šířit od 70. let 15. stol. První znaky už za vlády Karla IV. Tyto vlivy sem šířili Češi, kteří studovali na cizích univerzitách, pracovali v zahraničí nebo s ním byli v kontaktu.
Situace: 1) napětí v náboženských rozdílech
2) nový rod Habsburků
3) soupeření šlechty a měšťanstva
4) napětí mezi panovníkem a zbývající společností
Tyto problémy se přenášejí do literatury. Typická renesanční literatura (= individualita člověka, hédonistická morálka) u nás nevznikala, proto se hovoří spíše o humanismu než o renesanci.
Znaky humanistické literatury u nás:
Ø důraz na vzdělanost a zvýšení kulturní úrovně
Ø převažuje naučná literatura
Ø vznik literatury určené měšťanstvu – zaměřené prakticky
Ø vliv latiny na rozvoj spisovné češtiny

1) LATINSKÝ HUMANISMUS
- pěstoval se jako osobní záliba většinou ve šlechtickém prostředí a cílem je rozvoj vytříbené latiny, která byla omezena na úzkou vzdělanou vrstvu a nedosahovala většího ohlasu.

JAN Z RABŠTEJNA
dílo: Dialog (Rozhovor)
- psáno formou rozhovoru 4 šlechticů, kteří se dohadují s autorem o politické názory.
- doba Jiřího z Poděbrad = myšlenka řešit problémy mírovou cestou

BOHUSLAV HASIŠTEJNSKÝ Z LOBKOVIC (1461 – 1510)
- katolický kněz, který psal prózu i poezii
- měl tu největší knihovnu ve střední Evropě

JAN CAMPANUS VODŇANSKÝ
- všestranně vzdělaný vědec, rektor pražské univerzity.
- o jeho tragickém osud napsal Z. Winter „Mistr Campanus“
- byl to nekatolík a chránil univerzitu před jezuity, kvůli tomu přestoupil na katolickou víru, ale un. nezachránil. Nikdy se s tím nesmířil a spáchal sebevraždu.


2) NÁRODNÍ HUMANISMUS
- díla psaná česky vzdělanými měšťany pro širší vrstvy
- vznik nekatolického prostředí

a) Naučná (odborná) literatura
VIKTORIN KORNEL ZE VŠEHRD
- rodák z Chrudimi, mistr na univerzitě obor právo, právník, soudce, překladatel = přeložil knihu Jana Zlatoústého – Knihy o napravení padlého, ale vložil tam vlastní předmluvu a opravil název – Z přípisu ke knihám o napravení padlého od J. Zlatoústého.
Předmluva: - jak užívat českého jazyka
- jak psát česky, číst česky a mluvit česky – latinsky se jen učit
- každá řecká i latinská díla se dají přeložit do češtiny, protože je to řeč bohatá a stačí na to
- zdokonalovat češtinu po vzoru latiny
spis: Knihy devatery
- o právech, výklad práva z pohledu měšťana
- sympatie s nižšími vrstvami

JEDNOTA BRATRSKÁ – snažila se šířit vzdělanost, vydávala vědecká díla a naučnou literaturu.

b) Kroniky
VÁCLAV HÁJEK Z LIBOČAN
dílo: Kronika česká (Hájkova) 1541
- od příchodu Čechů do r. 1526 (nástup Habsburků)
- psána z pohledu katolíka = velmi oblíbená
- psána velmi poutavým stylem, napínavá, dramatická
- není ale věrohodná, autor si vymýšlí

c) Cestopisy
- velmi rozšířené bylo cestování, které souviselo s typickou renesanční touhou o poznání světa (Palestina, Egypt ….)

KRIŠTOF HARANT Z POLČIC A Z BEZDRUŽIC A NA PECCE
dílo: Cesta z Království českého do Benátek
- cestopis o cestě, která vedla do Palestiny až do Egypta (Betlém – kaple sv. Kateřiny)

VÁCLAV VRATISLAV Z MITROVIC
- účastnil se výpravy do Konstantinopole a cesty za sultánem Turecka od toho pochází i jeho dílo: Příhody Václava Vratislava z Mitrovic
- Václav je ve vězení, kam se dostal díky politické situaci, do které se dostali za špionáž. Z vězení vidí, že se venku něco děje a zjistí, že mají být veřejně popraveni. Jeho popravit nechtěli, protože měl jít pracovat pro císaře – byl mladý, ale on chtěl zemřít. Zachránilo ho ale to, že byl nemocný. Později se dostal do vězení jiného, ale díky výkupnému se dostal domů.

d) Zábavná próza
HYNEK Z PODĚBRAD
- syn Jiřího, měl renesanční pohled na život
- přeložil 11 novel z Dekameronu
báseň: Májový sen
- nejnemravnější skladba v tehdejší české literatuře
- tématem je milostná touha mládence po jeho milé

e) Péče o český jazyk
JAN BLAHOSLAV
- člen Jednoty bratrské, vzdělaný, studoval v Německu
- písař, biskup a překladatel Nového zákona, což mu dalo podnět k přeložení celé Bible = BIBLE KRALICKÁ ( 1579 – 1594)
§ původně byla 6 dílná
§ je psána dokonalou, vytříbenou češtinou a stala se vzorem
dílo: Gramatika česká (jazykovědné dílo)
- není systematická
- jazyková čistota – přesné a správné užívání slov a přísloví
- libozvučnost lidského jazyka
spis: Musica
- první teoretický spis o hudbě v čeština
dílo: Filipika proti misomusům
- útočná řeš na nepřátele můz, lidé z jednoty bratrské a nepřátele z vyšší vzdělanosti v čele s Janem Augustem
Hl. myšlenka je obhajoba vyšší vzdělanosti, protože vzdělání je nutné pro život

DANIEL ADAM Z VELESLAVÍNA
- vysokoškolský mistr, který se přiženil do bohaté rodiny vydavatele J. Melantricha z Aventina, který měl tiskárnu – tu zdědil a pokračoval v činnosti dál
- překladatel, psal předmluvy, vydával naučnou literaturu a dbal na jazykovou vytříbenost = „veleslavínská čeština“ byla vzorem v době národního obrození, zlatý věk českého písemnictví, doba Rudolfínská – 3. čtvrtina 16. stol.

Knihtisk – začal se užívat, levnější a rychlejší vydávání literatury
- 1. tištěná kniha byla Krajánská kronika v Plzni
- INKUNÁBULE = tištěné knihy do r. 1500


DOBA PO BÍLÉ HOŘE
Periodizace: 1) doznívání renesance a nástup baroka do konce 30leté války
2) vrcholící baroko (pol. 17. stol – 20. léta 18. stol.)
3) doznívání baroka a postupné pronikání osvícenských myšlenek
Spol. situace:
- 1618 – začátek 30leté války
- 1620 – bitva na Bílé Hoře
- hospodářský rozvrat, úbytek obyvatel a utužení nevolnictví
- nastolení rekatolizace = jen jedna povolená víra je katolická, důvod pro emigraci
- germanizace (poněmčování)
Malíři:
Karel Škréta (obraz: Rodina brusiče drahokamů), Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun
Hudba:
Jakub Jan Ryba, Bach, Hendl – opera, Fr. Xaver Brixi

Změny v literatuře:
1. rozdělení na domácí a exulantskou
2. rozdělení domácí literatury na oficiální, lidovou a na pololidovou
3. úbytek česky psané literatury
4. vracení se do období humanismu
5. obhajoba poměrů před Bílou Horou

A. Doznívání ideálů renesance a humanismu v dílech české emigrace

PAVEL STRÁNSKÝ
dílo: O státě českém
- součástí cyklu o evropských státech
- zeměpisná a historická charakteristika
- obhajoba doby předbělohorské, příčina porážky je ve špatné obraně, lidé se dobrovolně nechtěli vzdát majetku, konfiskace

PAVEL SKÁLA ZE ZHOŘE
dílo: Historie církevní
- dějiny českého odboje stavovského
- líčení vyhození konšelů Slavaty, Martince a Fabricia (úředníci, kteří zastupovali císařskou moc) z oken svých kanceláří. Kvůli vysokým daním se vzbouřili čeští stavové v čele s Voldřichem a hrabětem. Udělali to po vzoru lidu izraelského a Římanů. Úředníci nakonec přežili, protože spadli do příkopu s hnojem a smetím.
- stalo se tak roku 1618

JAN AMOS KOMENSKÝ = učitel národa
- pocházel z Moravy, z měšťanské rodiny,ale brzy osiřel
- studoval na bratrských školách a na univerzitách v Německu
- působil jako nekatolický kněz a učil na bratrských školách
- po Bílé Hoře se skrýval na panství šlechtice Karla Staršího a potom emigroval do Lešnova v Polsku
- po zvolení na biskupa Jednoty bratrské pobýval v Anglii a ve Švédsku, Uhrách a nakonec zemřel v Holandsku v Naadernu.
Protiklady v osobnosti a díle:
1. hlásil se k poznávání světa, vědy X hluboká víra
2. umění X víra
3. osobnosti renesanční X osobnosti barokní (zbožnost, citovost)
Díla: 1) Umělecké
- forma alegorie
Listové do nebe (dopisy do nebe)
- 5 fiktivních dopisů mezi Kristem a chudými lidmi
Labyrint světa a ráj srdce (alegorie)
- poutník přichází do světa, který je zobrazen jako jedno město. Provází ho Všezvěd Všudybud a Mámení (růžové brýle). Poutník pozoruje město po uličkách, stavech, poznává hrad královny Moudrosti, ale nelíbí se mu. Vidí, jak si lidé nasažují masku, když jsou do společnosti = lidská přetvářka, ale on je viděl takové, jací opravdu jsou - hloupí, chytří, chamtiví. Lidé na sebe mluví cizími jazyky = neschopnost naslouchat druhému, každý se baví jen o sobě. Na závěr shledává tento svět špatným a útočištěm před světe je v ráji srdce - v sobě samém a ve víře v Boha. Celý svět je složitý, nedokonalý a plný zla.
Hlubina bezpečnosti
- psychologicko-náboženský spis o hledání a nalezení jistoty ve víře v Boha
2) Odborné
a) kulturní tématika o jazyku, literatuře a historii
Poklad jazyka českého
- česko-latinský a latinsko-český slovník, který shořel v Lešně
b) náboženská tématika
Kšaft umírající matky jednoty bratrské
kšaft = závěť
alegorie – umírající matka = jednota bratrská odkazující svůj majetek
- po Bílé Hoře je odsouzena k zániku (byla to nekatolická církev) a odkazovala své bohatství (vzdělání, duch. hodnoty, víru) českému národu.
c) pedagogické spisy
Informatorium školy mateřské
- o výchově dětí od 3 do 6 let v rodině, převážně matkou
- pokrokové názory, význam vzoru rodičů
- rozvoj řeči, mluvit s nimi, ale nešišlat a vyprávět
- příprava do školy, neděsit děti před školou
Velká didaktika (Didaktika manga)
- věda o vyučování a vzdělávání
- rozdělení vzdělanosti na 4 stupně vzdělání po šesti letech:
o dětství – do 6 let doma
o chlapectví – ZŠ do 12 let, čeština
o dospívající věk – gymnázium, latina do 18 let
o jinošství – akademie, vysoké školy, cestování do 24 let
- škola má být pro všechny bez rozdílu majetku, pohlaví a původu
- všichni jsme si před Bohem rovni, rovnost ve vzdělání
- škola je zdarma a v mateřském jazyce
- sepjetí teorie a praxe, propojení vědomosti a dovedností, praktické učení, cestování
Didaktické zásady: názornost (mapy, modely, obrazy, filmy, grafy …), opakování, přiměřenost k věku a posloupnost (od snadnějšího k složitějšímu)
Orbis pictus (svět v obrazech)
- první obrázková učebnice na světě, která uplatňuje názornost
- jazykové učení se spojuje s věcným
Brána jazyků otevřena
- učebnice latinského jazyka
Schola ludus (škola hrou)
soubor 8 divadelních her o učební látce– latinské
d) pansofie = vševěda
- cílem Komenského bylo shrnout veškeré vědění do vševědy
- představa dosáhnout nápravy světa, dorozumění mezi lidmi, míra prostřednictvím vzdělání
Všeobecná porada o nápravě věcí lidských
- filosoficko-náboženský spis, který se zabývá otázkami na zlepšení světa
- idea: mezinárodní mírový soud

B. Barokní literatura domácí
Baroko = nepravidelná forma, velká zdobnost, zlatění, citlivost, sochy v pohybu (dynamičnost), oválné tvary, vlnovky, křivky, víra v Boha a směřování k němu, sochy svatých a andělů, milé a buclaté sochy andílků ….

1. Oficiální literatura
Znaky: a) literatura sloužila zájmům vládní moci, propagovala rekatolizaci, vychovávala čtenáře k poslušnosti vůči vládní moci
b) lit. byla šířena jezuity, jejichž úkolem bylo vyhnat nekatolíky. Monopol v oblasti kultury a školství = Tovaryšstva ježíšovo
Žánry: - duchovní písně a duchovní poezie
- kázání
- legendy - o Janu Nepomuckém, o Mariánském kultu
- drama

a) duchovní písně
ADAM MICHNA Z OTRADOVIC
- varhaník z Jindřichova Hradce
dílo: Chtíc, abys spal
sborníky: Česká mariánská muzika
Svatoroční muzika
Loutna česká
- jednoduché lidové písně plné citu a přírody, oslava Panny Marie

b) poezie
- převažuje duchovní
BEDŘICH BRÍDEL
- jezuita, profesor
- psal vážnou až mystickou poezii o tajemství, přehnané nadšení, plné citů
- tématem je nepatrnost, nicota lidskosti ve srovnání s Bohem
dílo: Co Bůh? Člověk?
- člověk je ve srovnání s Bohem hnis, vřed a puch a Bůh je čistý duch.

FELIX KADLINSKÝ
- idylická poezie, radostná, optimistická z prostředí venkova, přírody

VÁCLAV JAN ROSA
- světská poezie, pražský právník
- patřil mezi puristy (brusiče), kteří vytvářeli a vymýšleli nová slova, nahrazovali slova cizího původu za české – velmi rozšířené v 18. století – počátek NO
mluvnice: Čechořečnost

c) drama
Jezuitské drama
- hrálo se ve školách, hráli žáci pro rodiče, jezuité měli kvalitní školy (na výstavách pro návštěvy, hráli se v latině, čeština i v němčině
náměty: náboženské = biblické příběhy, historické, o slavných postavách
cíl her: vzdělávat, vychovávat, vystupování, nestyděli se, propagační
velmi bohaté kostýmy, výprava = chtěli ohromit diváka

d) BOHUSLAV BALBÍN
- jezuita, který se dostal do konfliktu s ostatními jezuity, protože byl vlastenec
- studoval českou historii a vlastenectví pro něj bylo to nejdůležitější, byl za to potrestán jezuitským řádem tak, že nemohl dále vyučovat a byl poslán do Klatov
- věnoval se historickým dílům a spisům
- oslavou české minulosti nepřímo kritizoval současnost
- věnoval se hagiografickým spisům (o svatých, o svatých místech – poutní místa, místa zázraků ….)
Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého
- napsáno v r. 1672, ale vydáno až v r. 1775. Stalo se to vzorem pro další obrany na počátku NO. Obhajoba českého jazyka a jeho práva na existenci

2. Lidová tvorba = ústní lidová slovesnost
žánry:
a) písně, kde námětem je těžký život sedláků, vznik v JČ
př.: Sluníčko za hory zachází
b) poezie a próza = říkadla, hádanky, básničky, přísloví, pohádky (postavy čerta a Honzy), pověsti (o Žižkovi, Blanických rytířích….)
-o každodenním životě, velmi realistické
c) drama = hry se zpěvy, jednoduché

3. Pololidová tvorba
- známe zde autora = nadaný jednotlivec blízký lidu, ale nesplýval s ním = písmáci
- autoři se vzdělávali sami, psali pro své okolí (drobné měšťany, sedláky …)
- ve svých knihách líčí lidový život, ale kolísají mezi sympatiemi a posměchem k chudým.
Žánry:
a) písně – jarmareční, kramářské
- zpívali je na trzích potulní zpěváci, kteří rozdávali za peníze slova písní v sešitkových vydáních, které měly funkci novin
- zpívali se nápěvy jiných písní, které byly známé a měly aktuální témata.
- předvádění písní bylo spjato s výjevy na obrázcích
- písně byly velmi dlouhé, 1. sloka byla úvodní formule a jejím cílem bylo přilákat posluchače
Píseň o Laudonově dobytí Bělehradu
b) próza = Knížky lidového čtení
- dobrodružné, zábavné, měli oblíbené hrdiny (Faust, Meluzína, Bruncvík …)
ukázka: O Bruncvíkovi
- lev zápasí se saní (9 hlav) a zdá se, že ho zabije. Bruncvík ale lvovy pomůže. Ten ho pak sledoval, protože ho měl za to rád. Bruncvík se ho bál, vylezl na strom a chtěl se mu schovat. Lev udělal ale velkou ránu a Bruncvík spadl a natloukl si. Lev ho ošetři pomocí bylinek a tak se z nich stali přátelé.
- je to forma pohádky, pověsti a i trochu bajky

FRANTIŠEK JAN VAVÁK
- psal tzv. paměti o historii měst, regionů
- byl to rychtář vesnice a amatérský spisovatel
c) drama
Interludia = frašky hrané o přestávkách, ale později se osamostatnily, hrálo se při masopustech, posvícení, v hospodě, po chalupách
- hráli kantoři se svými žáky
téma: sedlák – výsměch jim
- velmi jednoduché, vulgární, hrubé a primitivní
d) poezie
Selské otčenáše – v závěru každé sloky je citát z otčenáše
- o těžkém životě sedláků v té době

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6383