13.Živočichové (Animalia)

Jejich základem je eukaryotická buňka, která vznikla na základě buňy prokaryotické.

Hlavní znaky živočichů:

Původ živočichů:

Heterotrofní eukaryotické buňky se vyvíjely dvojím způsobem:

K jednotlivým funkcím se specializovaly jen určité skupiny buněk mnohobuněčných živočichů, které jsou morfologicky i funkčně přizpůsobeny výkonu dané funkce a navzájem se sdružují do větších celků. Tak vznikají tkáně. Styk s okolním prostředím zajišťují krycí tkáně -epitely. Pohyb umožňují tkáně svalové. Tkáně pojivové zajišťují pevnost a tvar těla, spojují jednotlivé tkáně, podílejí se na tvorbě kostry a zajišťují oporu těla. Příjem a vedení podráždění umožňuje nervová tkáň. Rozvádění látek po těle a vnitřní ochranu tělní tekutiny a jejich volné buňky - krvinky. Na pohlavním rozmnožování se podílejí pohlavní buňky - gamety.

Podříše: Prvoci

Tělo je tvořeno jedinou buňkou, která může být různě diferencovaná. Jediná buňka je schopna vykonávat všechny životní funkce. Tělo prvoků je proto na vyšším stupni organizovanosti než buňky mnohobuněčných, které zajišťují vykonávání pouze některých funkcí v mnohobuněčném živočichovi.

Prvoci mají tělo složené z buňky, které představuje samostatný organismus. Vykonává všechny životní funkce - příjem potravy, vylučování, dýchání, pohyb, rozmnožování, příjem a odpověď podráždění. Na povrchu mají tenkou blanku (pelikulu), u některých se vytváří schránka. V buňce je jedno nebo více jader. Při nepříznivých podmínkách se na povrchu vytváří ochranný obal a z buňky se stává cysta.

Prvoci žijí většinou ve vodním prostředí, mnoho druhů cizopasí. Živí se některými bakteriemi, podílejí se na samočištění vod a jsou i součástí půdních organismů. Většinou jsou mikroskopických rozměrů. Prvoků je asi 20 000 druhů.

Kmen: Bičíkovci

Bičíkovci mají jeden nebo více bičíků, pomocí nichž se pohybují. Mají jedno nebo více rovnocenných jader. Rozmnožují se zpravidla nepohlavně podélným dělením. Některé druhy bičíkovců mají plastidy a vyživují se autotrofně. Jsou to rostlinní bičíkovci a zařazují se do rostlinné říše.

Živočišní bičíkovci neobsahují plastidy. Většina živočišných bičíkovců způsobuje různá onemocnění živočichů a člověka. Např. bičivka rybí cizopasí na žábrách ryb, kde vytváří bělavé povlaky a způsobuje masový úhyn zejména mladých ryb. Má dva bičíky. Lamblie střevní žije v tenkém střevě dětí, způsobuje průjmy a střevní katary. Má dvě jádra a osm bičíků, které jsou uspořádány souměrně (po čtyřech na každé straně buňky.

Kmen: Kořenonožci

Kořenonožci vytvářejí cytoplazmatické výběžky - panožky, jejichž pomocí se pohybují a přijímají potravu. Panožky mají různý tvar, po určitém čase zanikají a na jejím místě vznikají nové. Jejich tělo je často bez pelikuly, u některých se na povrchu vytvářejí schránky. Žijí ve vodách, ve vlhké půdě a cizopasně. Živí se bakteriemi, řasami a jinými prvoky.

Měňavky nemají tělo kryté schránkou. Vytvářením panožek se tvar těla rychle mění. Panožkami obklopují potravu a vtahují ji do nitra buňky. Do měchýřků s přijatou potravou vylučují trávící enzymy a vzniká potravní vakuola, v níž se potrava tráví. Měňavky žijí ve sladkých vodách, tyto vytvářejí pulzující vakuoly (stažitelné vakuoly), kterými vyrovnávají osmotický tlak,, protože prostředí, ve kterém žijí je řidší než hustota jejich cytoplazmy. Měňavka úplavičná způsobuje střevní onemocnění, které se projevuje krvavými průjmy a horečkami. Měňavka včelí cizopasí v malphigických trubicích včel a způsobuje jejich hromadné hynutí. Uhynulé včely je třeba spálit a dbát přísných hygienických opatření.

Dírkonožci jsou mořští kořenonožci, kteří mají vápenaté schránky s otvůrky pro nitkovité panožky. Většinou žijí při dně moří, jejich schránky se ukládají na mořském dně a tvoří vrstvy bahna, z nichž vznikaly horniny (vápenec).

Mřížovci jsou mořští prvoci. Vytvářejí křemičité schránky, z nichž se v průběhu let tvoří horniny.

Kmen: Výtrusovci

Jsou parazitičtí prvoci žijí ve tkáních jiných živočichů. Nemají pohybové orgány a vyznačují se složitým způsobem rozmnožování, při kterém se střídá pohlavní a nepohlavní způsob rozmnožování.

Při nepohlavním způsobu rozmnožování vzniká velký počet malých zárodků, které napadají zdravé buňky hostitele. Některé druhy žijí v jednom hostiteli, jiné střídají dva hostitele.

Kokcidie cizopasí uvnitř buněk obratlovců. Kokcidie jaterní žije v buňkách žlučovodů králíků a zajíců. Nákaza se uskutečňuje pozřením zárodků pocházejících z trusu nakažených jedinců. Vzniká tak nebezpečné onemocnění - králičí kokcidiadoza, která často vede k hromadnému hynutí zvířat. Nakažený králík má nadmuté břicho, z nosu mu teče hlen, málo se pohybuje, trpí průjmy. Nejlepší ochranou je péče o čistotu vody, potravy a celého prostoru, v němž králíky chováme.

Krvinkovky prodělávají vývoj ve dvou hostitelích. V červených krvinkách člověka se rozmnožují nepohlavně dělením na mnoho nových jedinců, kteří napadají další červené krvinky a proces se takto opakuje. Další vývoj může probíhat pouze v těle komára Anopheles, který sáním lidské krve může přenášet nákazu z nemocného člověka na zdravého. Krvinkovky jsou původcem malárie, projevují se pravidelně opakovanými horečkami.

Kmen: Obrvenky

Tělo mají pokryto tenkou pružnou blankou - pelikulou, z níž vyrůstají brvy. Mají dvě odlišná jádra. Větší řídí pohyb a přijímání potravy, menší se podílí na pohlavním rozmnožování (konjugaci). Na určitém místě pelikuly je otvůrek, kterým do buňky vnikají drobné částečky potravy. Obrvenky se většinou vyživují bakteriemi. U sladkovodních zástupců jsou uvnitř cytoplazmy pulzující vakuoly, které zabezpečují vyrovnání osmotického tlaku.

Podle toho jakou funkci vykonávají mají brvy různý tvar i délku. Někteří zástupci jsou přisedlí k podkladu tenkou stopkou. Patří sem nálevníci, kteří jsou ve sladkých vodách součástí planktonu, nebo žijí při dně. Mnozí druhy nálevníků regulují početní stav bakterií v přírodě a jsou důležitými indikátory organického znečištění vody.

Nálevníci, ale i jiné vodní organismy jsou citliví na hnilobné a jedovaté látky. Podle jejich přítomnosti nebo nepřítomnosti lze odhadovat určitý stupeň znečištění vody. Vyskytují se zejména v znečištěných tekoucích a stojatých vodách, kde je hodně bakterií, jimiž se nálevníci živí. V čistých vodách se téměř nevyskytují. Některé drzhy nálevníků, ale zejména měňavek, se vyskytují ve vlhké půdě a živí se půdními bakteriemi.

Prvoci mohou vytvářet kolonie s různým počtem buněk. Všechny buňky v kolonii jsou buď stejného tvaru a vykonávají stejnou funkci, nebo se tvarově i funkčně odlišují - např. některé druhy buněk se specializují na vykonávání pohybu, jiné na příjem potravy, popřípadě na rozmnožování. Kolonie vytvářejí bičíkovci a nálevníci.