Husitská literatura
Charakteristika:zájem o bibli byl podporován činností tzv. Husových předchůdců. Nejvýznamnější z nich je Jan Milíč z Kroměříže, působící jako kazatel na chudinu, která se o dvě generace později stala hybnou silou husitského hnutí. Po Milíčově smrti bylo vytvořeno středisko českého kazatelství v Betlémské kapli (stavba 1391). Milíčova kázání byla popudem pro literární činnost Tomáše Štítného ze Štítného.
Konrád Waldhauser (lat. + něm. spisy)
- kázal o nápravě shora
Matěj z Janova (kazatel v češtině)
-Pravidla Starého a Nového zákona
Tomáš Štítný ze Štítného
- studoval na universitě v Praze - nedokončil
- zabýval se otázkami blízkými lidu
Knížky šestery o obecných věcech křesťanských
- první sborník traktátů; napsán v roce 1376
- poučení o věcech nezbytných ke křesťanské praxi i k potřebám denního života (Traktát
o hospodáři, hospodyni a čeledi)
další traktáty - Knihy naučení křesťanského
základy věrouky - Řeči besední
sbírka pojednání k svátečním a nedělním pojednáním - Řeči sváteční
a nedělní
zábavná próza - Exempla
Olomoucké povídky
Gesta Romanorum
Díla Štítného jsou psána srozumitelně s ohledem na estetickou stránku textů.
- první klasik české naučné literatury
----------
Úsilí o demokratizaci kulturních statků bylo ve 14. století dovršeno husitstvím.V této době se nebývale zvětšil význam literatury a dovršil se proces počešťování písemnictví.
Do popředí se dostala tvorba spjatá s aktuálními problémy života.Husitství odvrhlo typické středověké hrdiny, vymizela duchovní a rytířská epika. Do popředí se dostává traktát - učené pojednání o náboženských a filozofických otázkách a kronika, která přestává být pouhým zápisem událostí, ale mění se v dílo agitační. Rozvoj zaznamenává také básnictví, především duchovní píseň,která je zároveň modlitbou.
Husitské rev. hnutí proběhlo v letech 1419-1434, ale z hlediska lit. vývoje je začíná husitské období činností mistra Jana Husa a končí vládou Jiřího z Poděbrad.
Husitské období má dvě fáze:
1) příprava rev. hnutí a bojů
2) období polipanské, charakterizované likvidací hnutí a upevňování vlády
Jiřího z Poděbrad
Za panování Václava IV začali mít na veřejné mínění velký vliv kazatelé vzešlí z lidu a odchovaní pražskou univerzitou. Čelné místo zaujímá mistr Jan Hus.
Mistr Jan Hus
(1371-1415)
- vůdčí osobnost přelomu 14.-15. století
- narodil se v Husinci a vystudoval pražskou universitu
1393 - bakalář
1396 - mistr svobodných umění
1400 - universitní prof. vysvěcen na kněze
- nejprve působil jako učitel, později jako kazatel v Betlémské kapli
- zásluha na vydání Kutnohorského dekretu (r. 1409 zrušil Václav IV převahu něm. profesorů a zajistil větší počet Čechů v poměru 3:1 - ne početní poměr všech profesorů, ale počet profesorů s hlas. právem)
De ecclesia (O církvi)
- psáno latinsky
- příslušníkem církve je pouze člověk, který nespáchal těžký hřích. Hlavou
církve je Kristus a nikdo jiný.
- vliv anglického reformátora Johna Wycliffa
- kázal proti nešvarům v církvi => vypovězen z Prahy -> kázání na venkově
(Kozí Hrádek, Krakovec)
Knížky o svatokupectví
- kritika církve
- prodej odpustků
Dcerka
Výklad viery, desatera a páteře - výklad základních bohoslužebních textů
O šesti bludiech - Husovy názory na poměr mezi církví a životem - lat. i čes. verze
Postilla - literární sbírka. Sbírka populárně zaměřených pojednání.
Hus - reformátor jazyka - místo spřežkového jazyka zavedl jazyk diakritický (nabodeníčka)
latinský traktát O českém pravopise
Husovy listy - dopisy z Kostnice (opisovány)
důležitá osobnost Jan Žižka - vojenská morálka
Po smrti Jana Husa a nástupu Zikmunda na český trůn vzniká silný odpor vyjádřený v tzv. Čtyřech pražských artikulích:
1) svobodné hlásání slova božího
2) nemajetnost církve
3) stejné trestání smrtelných hříchů
4) přijímání pod obojí
Situaci na začátku bojů odrážejí 3 veršované skladby dochované v tzv. Budyšínském rukopise:
- Žaloba a porok Koruny české - Zikmund se dal korunovat, ale neuznala ho města ani lid (2 knihy)
- Hádání Prahy s Kutnou Horou - obhajoba husitství. Praha zastává husitství, Kutná Hora potom církev. Vítězí Praha.
Žižkův vojenský řád - zákoník husitských vojsk.
Jistebnický kancionál - sborník písní. Vysoká hudební i básnická hodnota. Nejznámější písně Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň veliké město Pražské.
Vavřinec z Březové - Píseň přeslavné koruny české - oslava bitvy u Domažlic, v níž husité porazili křižáky.
Po lipanské porážce (1434) se změnilo postavení literární tvorby. Literatura už nemůže zasahovat do bojů, a tak místo bojové písně nastupuje literární polemika. Ráz literatuře dává měšťanstvo.
Petr Chelčický
(1390-1460)
- největší lit. osobnost polipanské doby
- svobodný sedlák z Chelčic u Vodňan
- v Praze se poznal s Husem
- četl české a překládal zahraniční autory
O trojím lidu - traktát (20.léta) odsuzující dělení lidu na tři stavy (kněží, vojsko, lid)
O boji duchovním - traktát zavrhující husitské války.Křesťan nesmí zabíjet. Dovolený je pouze duchovní boj proti hříchům.
Myšlenku duchovního boje rozvedl CH.v dílech Postila a Sieť viery pravé.
Chelčického zásada - neodporovat zlu(neprotivlenie zlu nasiliem)
Chelčického nauka:
- rovnost mezi lidmi
- život podle bible
- neodporovat zlému zlým
Ohlas díla P.Chelčického - jeho ideály se pokusila uskutečnit, tzv. Jednota bratrská. Rozvíjela ideály husitství, i když spíše v náboženské oblasti.
Jednota bratrská - vzniká v 50.letech, jako spolek horlivců, pokoušejících se uvádět do praxe ideály Chelčického. Roku 1458 dovolil král Jiří usadit se ve vsi Kunvaldu. Řehoř Krejčí byl organizátor a obránce J.b. Roku 1467 - nová církev.
Přes svou pasivitu jsou členové J.b. pronásledováni ze strany církve a jsou vyháněni ze země.
Jan Blahoslav - 1. biskup J.B.
J.A.Komenský - poslední biskup J.B.