Machar, Josef Svatopluk  - Tristium VINDOBONA
Tento ovidiovský žalozpěv byl vydán v r.1893 Machar ho  vytvořil ve Vídni,v „dobrovolném vyhnanství“,kde působil do I.světové války.
Vřelý vztah k vlasti vyjadřoval skromným a neokázalým způsobem.Podstatnou roli však sehrála neúprosná kritika,vyjadřovaná ironií,sarkasmem a často satirickou nadsázkou.Básníkův jazyk je věcný,střízlivý a realistický.
Básník vystihuje dobu,kdy národ čeká mnoho osudových zkoušek.Machar ironizuje lpění českých politiků na starých pergamenech a historických právech Koruny české,místo aby zdůraznily pravého ducha národa.
                   Ty staré pergameny,
              jež ožraly kdes myši,
             a přísahy
             ty nedodržené –
            ó třikrát běda ti,
           ty bědný národe,
          nemáš-li důvod vyšší
         pro svoje prostuláty!
                                        (Ty staré pergameny....)
Falešně na něj působí příběhy o nepříznivé minulosti a světlé budoucnosti a přebytečný optimismus a plané naděje uspávají potřebu národa neustále bojovat o svá práva.
              Jsou u nás věštci,kteří prorokují,
          že přijde velká doba vykoupení,
          po bouřích,temnu že zas svitne slunce,
          nad naší zemí vzplane duha míru,
          a že to u nás bude oplývati
          mlékem a medem ....
         (...)
            Naděje plané,snění pohádkové!...
         A běda nám,ta svitne-li nám doba!...
Básníkův posměch také stíhá „drobečkovou českou politiku“,nesmyslné a bezvýznamné debaty poslanců před  poloprázdnými lavicemi říšské rady.  (báseň V parlamentě)
S respektem i nostalgií se dílo vrací i k odkazu Velké revoluce francouzské.Machara děsí Evropa,jež „postavila k ochraně míru,pro štěstí národů-les bajonetů“.
               Evropo,Evropo,
            hleď,jak as děsíš
            nějakou duši
            naivní,prostou
            na kterés hvězdě tam
            v modravé výši!
   
              Ta prostá duše
            netuší,neví
            žes postavila
            k ochraně míru,
            pro štěstí národů –
            les bajonetů!
V epilogu vybízí k soustředění sil pro lásku k otčině,po které se mu stýská.Vyznává svou lásku k rodné zemi a vyzdvihuje ji.
Sbírka Tristium Vindobona mě zaujala svou náplní a poselstvím národu a upřímná kritikou tehdejší doby.Asi nejvíc ze všech básní mě zaujala báseň Evropa .
(J.S.Machar,Čtyři knihy sonetů a jiné básně,vydalo:Stát.nakladatelství krásné literatury,v Praze 1959)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT