Imanuel Kant – život a dílo, 3 kritiky+etika
Imanuel Kant – život a dílo, 3 kritiky+etika
Život:
Narodil se v Královci – vých. Prusko, a za celou dobu ho neopustil. Vystudoval gymnázium a univerzitu. Strávil život jako univerzitní profesor a vědec. Narodil se 1724 jako syn sedláře, velmi nábožensky založená rodina (díky matce), chtěl studovat theologii -> víra poetismu – čistá ryzí zbožnost založená na citu. Theologie ho ale nebavila a tak začal studovat př. vědy. Mat+fyz+astronomie. Promoval po 9 letech (1755) a stal se domácím učitelem, - na zakázku, (1770) získal profesuru logiky a metafyziky, 40 let přednášel a antropologii a zeměpis – načtené cestopisy. Mezi studenty oblíben, osobní život bez ženy a dětí. Lidí si podle něj mohli řídit hodinky – přesně v tutéž dobu chodil každý den do parku. Odmalička byl slabí, ale měl pevnou životosprávu, zemřel 1804 v plné duševní síle.
Filozofie:
svojí filozofií reagoval na Huma, role racionalismu, předznamenává německý romantismus,
1) období poznamenané přírodovědou a matematikou.
2) období racionalismu, největší díla 3 kritiky.
a. Kritika čistého rozumu – jak by člověk jednat měl.
b. Kritika praktického rozumu – jak člověk jedná
c. Kritiky soudnosti – cit a fantazie – obsahuje i etiku.
Jeho dílo je složitý komplikovaný systém, který měl za úkol vyzdvihnout lidský rozum a vymezit jeho možnosti.
1) období – předkritická perioda
Mat+fyz+zemětřesení
Všeobecné dějiny přírody a teorie nebes – Kant-Laplazova teorie vzniku země.Vesmír a všechno vzniklo rotující mlhovinou.
Fyzická monadologie
Liebnitzovu teorii vysvětluje Spis o monádách.
2) období racionalismu – kritiky
a) Kritika čistého rozumu – jak by člověk jednat měl.
jako by chtěl navázat na britský empirismus a evropský racionalismus.
1. věta britských empiriků – „Všechno poznání začíná zkušeností „
Kant se zamyslí a řekne: „Všechno poznání pochází ze skutečností.“
1. poznatek ke kterému nepotřebujeme zkušenost – APRIORY . svět sám pro sebe, (matematické zákony), je nezávislý na naší zkušenosti. Přímá všeobecnost-Nutnost !
2. poznatky, kde potřebujeme zkušenost APOSTERIORY – svět pro lidi, poznání, které je znečištěné zkušeností.
Soudy:
Logické spojení mezi subjektem (podst.jm.) a predikátem (činnost, přísudek)
Analytický soud:
rozkládající, rozdělující
„Koule je kulatá.“ neříkám nic nového, to, že je kulatá vyplývá už z názvu. APRIORY
Syntetický soud:
„Koule je barevná.“ APOSTERIORY – musíme mít k tomu vlastní zkušenost, abychom zjistili, že je barevná.
Existují obory, které se zabývají věcmi APRIORY – jsou tu ty věci i bez nás: Matematika, Metafyzika, Přírodověda.
Matematika je možná APRIORY – syntetizuje čas + prostor, v mat. se pracuje s apriori – 7+5=12 -aniž bychom k tomu potřebovali zkušenost, tak to je bylo a bude.
Přírodověda – kde se berou přírodní zákony? Příroda je zákonité uspořádání jevů. Její přírodní zákony jsou tu aniž bychom k tomu potřebovali zkušenost,
Transcendentální dialektika
Metafyzika – psychologická idea – idea duše – tvoří základ všech našich představ, všichni lidé uvažují stejně, všechny jevy se mají spojovat v jednu všeobjímající jednotu.
Kosmologická idea – idea světa – podmíněný způsob spojení,
Theologické idea - idea Boha musím myslet tak, aby všechno na co myslím mělo prvotní příčinu - Boha
Pokud v to všechno člověk věří, směřuje tím k harmonii. Ale ne všichni tomu věří, pokud by byl rozum čistý, tak by tomu všichni věřili. Takto uvažuje jen člověk s čistým rozumem, ne člověk se zkušeností.
Lidské myšlení má tři fáze: smyslová zkušenost, rozvažování, rozum.První fáze jde o něco obohacená do další fáze.
1) Kvantita – rozsah platnosti, všeobecné, zvláštní a jedinečné soudy.
2) kvalita – platnost či neplatnost vztahu, kladné, záporné, nekonečné
3) Relace – druh vztahu – kategorický(nepodmíněný), hypotetický (podmíněný), disjunktivní (vylučující)
4) Modalita – problematické (domnívající se), asertorické (tvrdící), apolitické (nutné)
Žádné jiné soudy kromě těchto 12 nemůžu vyslovit.
Antimonie – neřešitelné rozpory.
s čistým rozumem to lze pochopit, ale se zkušenosti nelze.
Kde končí lidský rozum, začíná prostor pro víru.
b. Kritika praktického rozumu – jak člověk jedná
Možnosti praktického života:
Autonomie – zákony, kterými se řídím sám, mám je v sobě, charakterové vlastnosti.
Heteronomie – zákony nebo vlivy, které jsou mimo náš rozum a řídí naši vůli (světské zákony) Zákon je pro člověka důležitý, pokud jej vezme za autonomní.
Kant tvrdí, chybou etiky je, že hledá důvod pro naši vůli mimo nás. Co je dobré a uchopitelné pro nás, má pocházet z nás.
Celý rozum:
- Teoretický – poznání pomocí názorů a idejí
- Praktický - směřuje k určení vůle.
- maximy – pravidla pro jednotlivce
- praktický zákon – obecná platnost, pro všechny
- hypotetický imperativ – podmíněné, všeobecně platné
- kategorický imperativ – nepodmíněné všeobecně platné.
Dej své vůli formu všeobecného zákonodárství. Jestliže stanovuji svoji normu nemám ji stanovovat vše. Před tím, než něco ukradnu si nemám říct, budu za to potrestán, ale chtěl bych žít ve světě, kde všichni kradou?
Jestliže chápe člověka jako svět sám o sobě nepodléhá zákonu kausality. Ve svém mravním jednání jsme pozdviženi nad sféru věcí.
Z mravního zákona lze rozeznat co je dobré. Jednání směřující k dobrému je dobré. Jestliže někdo koná něco a očekává protislužbu je to legální, ale nemravné.
c. Kritika soudnosti – cit a fantazie+etika
Zabývá se citem a fantazií. Kam až sahá lidský cit a fantazie. Existuje soudnost – schopnost rozvažování, umožňuje subsumaci – podřízení, zařazení něčeho někam.. Soudnost estetická – nemůžu chtít aby byla jedna věc krásná i pro druhé. Krásno vyvolá pocit libosti – součást estetického citu ve mně. Sleduji i účelnost, smysluplnost. Pokud účelnost s tím předmětem souvisí – objektivní účelnost. Účelnost a estetičnost je závislá na předmětu nebo na nás samých.Teoretický rozum zde selhává. Neexistuje apriori měřítko pro to, co je krásné nebo účelné.
Jak mají státy mezi sebou vycházet:
1. Armády nemají chránit něčí zájmy – časem zaniknou
2. Žádný samostatný stát nemůže být získán jiným státem jakoukoliv cestou
3. Za uzavření míru nemůže být uznán takový mír, který je uzavřen tajnou podmínkou pro budoucí válku
4. Nemají být dělány žádné státní dluhy v zahraničním obchodu
5. Žádný stát se nemá ve válce uchýlit k prostředkům, které v budoucím míru zabrání důvěře (hromadné hroby, zrada, porušení kapitulace)
TEORIE KOSMOPOLITISMU
- jak by měli lidi volně cestovat po světě, svět je tu pro všechny,®OBECNÉ PRÁVO NÁVŠTĚVY, zajímavostí je že Kant se dostal nanejvýše 20 km od rodného města.
KANT: „ Nic není jasnější než modré nebe nade mnou a mravní čistota ve mně.“
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát