Turecko
TURECKO
Turecko se rozkládá na poloostrově Malá Asie a menší       
části (3% rozlohy země) leží v Evropě. Ovládá dva          
strategicky důležité průlivy – BOSPOR a Dardanely
spojující Černé moře se Středozemním. Evropská část,
Trákie,leží na sever od Marmarského moře a hraničí  
s Bulharskem a Řeckem. Asijskou část obklopuje Černé moře na severu, členité pobřeží na západě omývá moře Egejské a jižní pobřeží moře Středozemní. Na východě Turecko hraničí postupně s Gruzií, Arménií 
a v Kurdistánu s Íránem a Irákem, na jihu pak se Sýrií.    
Základní údaje
rozloha: 779 452 km2
hlavní město: Ankara
podnebí:  nadm.      průměrné teploty     roční úhrn
           výška       leden-červenec         srážek
Istanbul:    15m      5,6       23,1           679mm
Ankara:     861m     -0,7       23,3           367mm
Izmir:       28m      8,3       26,7           700mm
Kars:      1755m    -11,5       17,4           750mm
Anamur:      45m     11,7       28,4           650mm
Nejvyšší hora: Ararat 5165,největší jezero: Van  1675 km2, nejdelší řeky: Kizil Irmak 1180 km, Eufrat (v Turecku 1260 km)
Počet obyvatel:(1994) 60 750 000, podle jiných zdojů      
                           61 800 000
Státní zřízení: pluralitní republika s jednokomorovým                                                   
                         parlamentem
Ozbrojené síly: celkem 480 000, pozemní vojsko 
                            370 000, letectvo 60 000, námořnictvo                                             
                             50 000
Největší města: Istanbul 7 650 000,Ankara                     
                           (hlav.město) 2 950 000, Izmir 
                           2 050000, Adana 1 125 000, Bursa 
                           1 025 000, Gaziantap 740 000, Konya
                            650 000, Mersin 510 000
Úřední jazyk: turečtina
Etnické složení: Turci 87%, Kurdové 10%, Arabové   
                             1,5%, ostatní 1,5%
Náboženská příslušnost: sunnitší muslimové 90%,
                                           šíité 9,5%, ostatní 1,5%
Měna: 1 turecká lira (TRL)=100 korusi
Hrubý domácí produkt: (HDP,1993):143 mld. US
Hrubý domácí produkt na osobu: (1993) 2 350 US 
Naděje dožití při narození: muži 68 let, ženy 72 let
Struktůra HDP: zemědělství a rybolov 16,7 %, 
                             těžba 1,8%, průmysl 22%, 
                             stavebnictví 6,5%, služby 53%
                             (doprava a spoje 14,5%,obchod 
                               17,5%,finančníctví 7,5%,veřejná
                             správa a obrana 10,5%)
Povrch a podnebí
    Velkou část Turecka vyplňuje rozsáhlá v průměru     900-1300m vysoká náhorní plošina zvaná Anatólie lemovaná téměř po celém obvodu horami. Podél severního pobřeží se táhnou Pontské hory vrcholící na východě masivem Kackar (3937m). Na západě jsou nevysoká pohoří rozčleněna hlubokými údolími řek s malými náplavovými nížinami. K jižnímu pobřeží se prudce sklánějí tři hřebeny více než 3000m vysokého pohoří Taurus. Na jihu Anatólie se zvedají vyhaslé vulkány (Erciyas Dagy 3916m), v jejichž měkkých sedimentech – Tufech vznikla známa skalní města Kappadokie. Ve východní části země se zvedá rozsáhlá
Arménská vysočina s Araratem v Kurdistánu jižně od velkého slaného jezera Van leží pohoří Hakari (4168m).
Častá zemětřesení spolu s gejzíry a dalšími projevy půdy postvulkanické činnosti svědčí o tom, že oblast je aktivní. Evropskou část tvoří úrodné nížiny obklopené nízkými horami.
           Podnebí je středomořské subtropické, silně ovlivněné nadm. výškou. Vnitrozemí má kontinentální klima s velkými výkyvy teplot, horkým létem 
a mrazivou zimou a s dlouhotrvající sněhovou pokrývkou. Hojné srážky má pouze černomořské pobřeží (až 2500 mm). Více než 1000 mm srážek dostávají i hory na západě a svahy pohoří Antitaurus. Ostatní oblasti mají 400 – 600 m, suché vnitrozemí jen 300mm i méně srážek. Na černomořském pobřeží rostou husté, převážně jehličnaté lesy.
Dějiny
    Malá Asie byla svědkem rozmachu a pádu mnoha velkých světových říší. Příchod indoevropských Chetitů
Ze střední Asie kolem roku 1900 př.n.l. znamenal počátek velké Anatolské říše. V 6.století př.n.l. ovládla
Anatólii Perská říše. Alexander Veliký (356-323 př.n.l.)  
 dostal oblast pod řeckou kontrolu a v 1.st př.n.l. připadla Římské říši.
         V 11.st.n.l. obsadili Malou Asii muslimští Seldžukové – turečtí nájezdníci z východu. 
Osman 1.(1258-1326),vládce severozápadní Anatólie, se tradičně pokládá za zakladatele Osmanské říše. Koncem 15.století obsadili Turci staré hlavní město Cařihrad (Konstantinopol), které přejmenovali na Istanbul, a získali tak kontrolu nad Malou Asii. Pozdější vládci, hlavně Suleman 1. (1494-1556), posunuli hranice říše daleko na východ do sevení Afriky a Evropy.
    V roce 1951 se stalo Turecko členem NATO. Vleklý spor s Řeckem ohledně Kypru znamená stále velkou překážku tureckým snahám o vstup do Evropského společenství. Jako reakce na rozsáhle teroristické hnutí došlo v roce 1980 v zemi k vojenskému převratu, avšak od roku 1983 byla opět povolena činnost politických stran. Koncem 80.let odpor kurdských separatistů na jihovýchodě přerostl v partyzanskou válku. 
Souhrn
     Turecko se rozkládá na poloostrově Balkán a na poloostrově Malá Asie. Evropská část je mnohem menší než Asiiská jen 23 764km2. Asiiská má rozlohu 
755 688km2. Obě části jsou od sebe oddělené průlivy Bospor a Dardanely a Marmanským mořem. Turecko je omýváno ze severu mořem Černým, z jihu mořem Středozemním, ze západu moři Egejským 
a Marmanským. Na Evropské pevnině sousedí 
s Řeckem (212km) a s Bulharskem (269km). V Asii sousedí s Gruzií, s Arménií (610km), s Íránem (454km),
s Irákem (331km), se Sýrií (887km). Hlavní město je Ankara a největší město Istanbul (6 mil.obyv.). 
V Turecku jsou stepi, polopouště a případné kamenité
 pouště kde rostou kavyly a pelyňky. Ve středomoří rostou duby, myrta a vavříny. Z dalších plodin jmenujme alespoň jedlý kaštan, javor, platan a olivy. 
Z kulturních plodin se zde nalézají palmy, fíkovníky 
a banánovníky. Zvířena závisí na oblasti. Dělí se na stepní a lesní. Ve vnitrozemí je možno se setkat 
s gazelami, divokými kočkami, kunami, srnci a jeleny. V horách žijí i levharti. V lesích jsou navíc mufloni, rysi, divocí osli a divoká prasata. Velké množství je ptactva. Jednak jsou to datli, drozdi, kukačky, sýkorky, ale i rackové, čápi, volavky, čejky, divoké kachny a divoké husy. K typickým ptákům ve stepích patří i supy. V horách je možno spatřit orla, poštulku či sokola.   
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT