Podkmen: vzdušnicovci ( Tracheata )
Kmen: členovci
Podkmen: vzdušnicovci ( Tracheata )
Třída: mnohonožky ( Diplopoda )
Třída: stonožky ( Chilopoda )
Třída: skrytočelistní (Entognatha )
Řád: chvostoskoci
Třída: hmyz ( Insecta )
Podtřída: bezkřídlí
Řád: šupinušky
Podtřída: křídlatí
a) s proměnou nedokonalou
Řád: jepice
Řád: vážky
Řád: švábi
Řád: pošvatky
Řád: kudlanky
Řád: všekati
Řád: škvoři
Řád: rovnokřídlí
Řád: vši
Řád: třásnokřídlí
Řád: stejnokřídlí
Řád: ploštice
Řád: strašilky
Řád: vršenky
b) s proměnou dokonalou
Řád: síťokřídlí
Řád: chrostíci
Řád: motýli
Řád: dvoukřídlí
Řád: blechy
Řád: blanokřídlí
Řád: brouci
Podkmen : vzdušnicovci
- nejpočetnější skupina živočichů,
- hlava –1 pár tykadel
- ústní ústrojí (vzniklo přeměnou hlavových končetin, kousací ústrojí se dělí – 1 pár
kusadel, 1 pár čelistí, horní a spodní pysk podle druhu dále dělíme na ústní ústrojí sací,
lízací, bodací…
- složené oči + jednoduchá očka ( na temeni, nebo po stranách hlavy)
- dýchají trachjemi – vzdušnicemi – trubicovité vychlípeniny pokožky dovnitř těla, kde se větví a zásobují
orgány kyslíkem
Třída: mnohonožky
- oválné až ploché tělo, na průřezu kulovité, nohy pod tělem
- tělo: hlava ( bez končetin)
hruď ( s 1 párem končetin na všech třech článcích)
zadeček ( každý článek má 2 páry končetin
- žerou zbytky rostlin a živočichů
- mnohonožka zemní – 3cm, svinuje se do spirály
- plochule skleníková – 1cm, skleníky , plochule křehká
- svinule lesní – 1cm, černá, žlutooranžové skvrny, žije pod kameny, listím, v mechu, svine se do tvrdé
kuličky
- chlupule podkorní – 1cm, žije pod kůrou, po stranách těla je ochlupená
- mnohonožka slepá – v obdělávané půdě, je žlutavě bílá , mnohonožka čpavá – šedavě hnědá
Třída: stonožky
- zploštělé tělo, 1 článek = 1 pár končetin, počet článků 15-177, na hlavě jednoduché oči, dravé
- stonožka škvorová – 3cm, 15 párů noh, žije pod kameny, kůrou pařezů…, je dravá (kusadla
s jedovou žlázou), aktivní v noci
- stašník dalmatský – teplé biotopy
- zemivka žlutavá – 6cm, 61-75 párů noh, žije v humusu, tlejících pařezech
- stonoha jedovatá – tropy, 27cm, člověku nebezpečná
Třída: skrytočelistní
Řád: chvostoskoci
- 0,2 – 10 mm, pestré zbarvení, žijí v půdě ( i ve vodě)
- zadečkové končetiny změněny: 1 zadečkový článek – příchytný aparát (vylučuje lepkavý sekret)
2 + 3 zadeč. článek - skákací aparát
4 nebo 5 článek – skákací vidlice
- larvěnka obrovská , mákovka vodní
Třída: hmyz
- tělo kryté kutikulou, má 3 části:
hlava – 6 článků, má složené oči, 4 jednoduchá očka, tykadla, smyslové orgány
hruď – na 2 a 3 článku je 1 pár křídel (zpevněna žilkami, jsou vychlípeniny pokožky).
Různé druhy- různá křídla např. přeměněna v krovky, kyvadélka, polokrovky,
každý článek nese 1 pár končetin, jsou většinou kráčivé ale mohou být i podle druhu
plovací, hrabavé, skákací, uchopovací, končetina má části: kyčel, příkyčlí, stehno,
holeň, chodidlo
zadeček – končetiny přeměněné na kopulační orgány nebo v přívěsky
- cévní soustava otevřená, hřbetní céva = srdce, dýchají vzdušnicemi ( u létajícího hmyzu se
rozšiřují do vzdušných vaků), nervová soustava žebříčková, gangliová, na nohách, zadečku nebo
hrudi má tympanální orgány pro vnímání zvuků, gonochoristé, oplodnění vnitřní
- proměna nedokonalá = vajíčko – larva – dospělý jedinec (imágo)
- proměna dokonalá = vajíčko – larva – kukla – dospělec (imágo)
Podtřída: bezkřídlí
- nikdy neměli vyvinutá křídla
Řád: šupinušky
- na vlhkých místech, žerou rostliny, noční tvoři, na zadečku mají 3 štětiny
- rybenka domácí – ve vanách, sprchových koutech…
Podtřída: křídlatí
- 1-2 páry křídel
- dělíme na: a) s proměnou nedokonalou
b) s proměnou dokonalou
A) hmyz s proměnou nedokonalou
Řád: jepice
- 1-6 cm, už od prvohor, zadní pár křídel je vždy menší, larvy – nymfy žijí ve vodě – potrava ryb,
jsou dravé, larva = 2-3 roky, dospělec má zakrnělou trávící soustavu – žije asi 48 hodin, spáří
se a zemře, na zadečku 3 štěty,
- jepice obecná – vlhké prostředí, nymfy žijí v pomalu tekoucích vodách
Řád: vážky
- pestré barvy, 2-13 cm, mají kousací ústní ústrojí, jediní z hmyzu mají létavé svaly na křídlech,
samička má kopulační org. na konci zadečku, samec uprostřed, složené oči ze dvou čoček a krátká
tykadla, samičky kladou vajíčka pod vodou na listy rostlin, vývoj larvy ve vodě(1-5 let) – dravé -
mají vymrštitelný spodní pysk a drápovitými výběžky, 8-15 stádií vývoje(8-15 krát se svlékají)
- šídla, šidélka, vážky – vážka čtyřskvrnná – často u stojatých vod, motýlice - skládají křídla
Řád: švábi
- 2-11mm, zploštělé tělo, 2 páry křídel – přední kožovitá, zadní blanitá, z vajíček se líhnou nymfy,
které se svlékají až 13 krát, hned po prvním je podobná dospělci = paurometabolie, všežravci,
tropy – aktivní v noci, silné trnité nohy, samičky kladou vajíčka ve společných chitinových
pouzdrech (oothey)
- ČR - šváb obecný – černý, samička má redukovaná křídla
- rus domácí – žije v listí, okřídlený
- šváb americký – červenohnědý, do Evropy přivezen z Ameriky, chován v laboratořích
Řád: kudlanky
- teplomilné, sušší místa (tropy, jižní Morava… ) dravé, hmyz loví předníma nohama s výrůstky,
vynikající mimikry (ochranné zbarvení),
- kudlanka nábožná – jediný druh u nás (Pálava)
Řád: pošvatky
- vývoj vázán na vodu, náročné na kvalitu vody, larva 1-3 roky než je dospělá, mezitím se mnohokrát
svléká, dospělci mají zploštělé tělo, zajímavě skládají křídla - na plocho ( ne do střechy )
- pošvatka rybařice
Řád: všekazi ( termiti )
- 2-20mm, larva se svléká 4-10 krát, staví velká hnízda – pod zemí , nad zemí (9m),
stromy, pařezy, teplé oblasti, žerou dřevo, ve střevech mají v symbióze prvoky (pomáhají
rozkládat celulózu)
- žijí rozděleni na kasty
1.-reproduktivní – okřídlení dospělci, množí se , vždy král + královna, většinou mají svou
vlastní komůrku, kvalita potravy ovlivňuje vznik jedince,
- „náhradníci královen a králů“ redukovaná křídla
2.- sterilní – bezkřídlí dělníci – stavba, krmení potomstva a vojáků
bezkřídlí vojáci – obrana, velká hlava s kusadly, na nepřítele stříkají lepkavý
sekret
Řád: škvoři
- protáhlé, zploštělé tělo, zkrácená přední křídla, na zadečku klešťovité štěty (cerky),
nitkovitá tykadla, larva má 4 stádia (instary) vývoje
- škvor obecný – oční tvor, na vlhkých místech
Řád: rovnokřídlí
- 2mm-25cm, první pár křídel zpevněn chininem, zadní jsou větší a blanitá, existují i bezkřídlé formy,
3.pár nohou uzpůsoben skákání, někteří (cvrčci, kobylky) na nohou mají tympanální orgány
(vnímání zvuků) ,saranče je má na zadečku, samičky mají kladélko, larvy se svlékají 5-10 krát,
- kobylka zelená – nižší polohy, pole, křoviny, stromy
- kobylka hnědá – větší než zelená, vyšší polohy, travnaté porosty
- cvrček polní – leskle černý, suché louky, stráně, zde si vyhrabává chodby
- krtonožka obecná – vlhké půdy, hrabavýma nohama dělá chodby
- saranče modrokřídlá – „luční koník“, suché slunné louky
- saranče vrzavá – zadní křídla jsou červená
- saranče stěhovavá – až 6cm, škůdce zemědělských plodin, stěhovavá v hejnech
Řád: vši
- 1-6mm, bodavě-sací ústní ústrojí, bezkřídlí, mají přichycovací nohy, oči redukované nebo chybí,
vajíčko (hnid) prochází 3 stádii, možnost přenosu infekč. onemocnění (skvrnitý tyfus)
- každý druh vši je specializován na svůj druh hostitele
- veš dětská, veš šatní, veš muňka – žije v ochlupení v oblasti genitálií
Řád: třásnokřídlí
- je pár mm, na okrajích křídel mají dlouhé třásně, složitý vývoj – tvoří nepravé kukly,
- třásenka modrokřídlá – škůdce modřínů
Řád: ploštice
- až 10cm, ploché břicho, žijí ve vodě i na suchu, 1.pár křídel přeměněn v krovky, 1 část je kožovitá, 2
je blanitá, na hrudi mají pachové žlázy – obrana, ochromení kořisti
- splešťule blátivá – dna stojatých vod
- znakoplavka obecná – stojaté vody, je pod vodu a břicho má nahoru
- bodule obecná – zarostlé stojaté vody, na hřbetě bodec(rostrum), může bodnout i člověka
- ruměnice pospolná – černá s červenými skvrnami, velký počet v okolí lip …
- štěnice domácí – lidský parazit, bezkřídlí, saje krev, visí dolů ze stropu, na hostiteli pouze když saje
- kněžnice obilná , zelná
- bruslařka obecná – chodí po vodě , má štětinky, mezi nimi vzduch – nepotopí se
Řád: strašilky
- tropy, 5-35cm,, vynikající mimikry, podoba na listy, větvičky kterými se živí
- strašilka trnitá, lupenitka zelená, pakobylka indická
Řád: stejnokřídlí
- suché, teplé oblasti, přední křídla jsou větší a tužší, v klidu skládají střechovitě, ústní ústrojí sací,
sají rostlinné šťávy,
- pěnodějky – vytváří na listech bílý pěnový obal pro nymfu, pěnodějka červená, obecná
- cikády – subtropy ale i ČR , u nás cikáda chlumní (paseky , křoviny ) a cikáda viničná
- mšice – složitý vývoj některá stádia s křídly i bez, na zadečku voskové žlázy, vylučují medovku
(sladké výkaly ) mravenci si je chovají a živí se medovkou, zato mšicím poskytují ochranu
např. před slunéčky, samice kladou vajíčka, která přezimují, samici se rodí v několika
cyklech stále samičky, v poslední generaci se z patenogenetických larev vyvíjí jedinci obou
pohlaví, mšice maková, zelná, broskvoňová, mšička révokaz
- molice skleníková – 1-3mm, škodí na zelenině, okrasných rostlinách
- vlnatka krvavá – dělá zduřeniny na jabloních
- puklice švestková – škůdce na ovocných stromech
- červci – užitkoví, poskytují lak, vosk, barviva
Řád: všenky
- podobné vším, mají kousací ústrojí, žerou šupiny peří a kůže ( hostitelé = většinou ptáci)
- všenka psí, luptouš slepičí
B) hmyz s proměnou dokonalou
Řád: síťokřídlí
- teplomilní, 2 páry křídel s hustou žilnatinou, krmí se potravou, kterou natráví mimo tělo, larvy jsou
dravé
- mravkolvi – dělají si do písku otvory kam se zahrabou a loví kolemjdoucí hmyz, nebo čekají až
spadnou do díry (mravence…), mají srpovitá kusadla, tělo tvar hrušky,
- zlatoočky – přezimují v domácnosti mezi okny(hnědá barva) , jak se začne oteplovat změní se na
zelenou, larvy loví mšice a drobné členovce,
zlatoočka skvrnitá – na hlavě černá skvrna do tvaru X
Řád: motýli
- rozpětí křídel 3mm-30cm, živí se rostlinnými šťávami, z vajíček se líhnou housenky, pak se zakuklí,
na křídlech prachové barevné šupinky, které se vzájemně překrývají , let je umožněn právě díky
šupinkám, mají sosák sací ústrojí)- bývá spirálovitě stočený, larva má kousací ústrojí,
motýli jsou stálí a tažní, laicky dělíme na denní a noční,
1. denní – jednoduchá, neochmýřená tykadla
- babočky – zkrácený jeden pár nohou, housenky mají trnité výběžky, babočka osiková
některé jsou tažné např. babočka admirál, bodláková
- modrásci , žluťásci, běásci, otakárci…
2. noční – ochmýřená tykadla
mol šatní, zavíječi obaleči, píďalky, lišajové, bekyně mniška, můry –
tažní motýli: babočka admirál,kopřivová, síťovaná, žluťásek žešetlákový, bělásek zelný, řepkový
otakárek bojínkový, monarcha stěhovavý…
čeledi:
a) vřetenuškovití – vřetenuška ligrusová,
b) obalečovití – obaleč jablečný ( samice naklade 1 vajíčko do jablka, pak na povrchu zanechá
pachovou stopu – jiné samice už sem nejdou)
- obaleč dubový, hrachový, jedlový, modřínový
c) píďalkovití – píďalka angreštová, píďalka zelenopláštník
d) bekyňovití – bekyně mniška ( škůdce dřevin, hlavně smrků)
e) molovití – mol šatní ( škodí na vlněných tkaninách a kožešinách )
f) zavíječovití – zavíječ moučný, kukuřičný (škodí na potravinách a v domácnosti)
g) lišajovití – lišaj smrtihlav, borový, dlouhozobka svízelová – za letu saje květní šťávy
h) můrovití – stuškonoska topolová, můra gama, můra sosnokaz, obrovská (30cm), ( mají lisé
housenky, schopné zachiti ultrazvukové vlny a vyhnout se netopýrům
i) okáčovití
j) babočkovití – admirál, osiková, paví oko, kopřivová
k) otakárkovití – otakárek fenyklový, ovocný
l) běláskovití – bělásek zelný – škůdce zeleniny, bělásek řepkový, ovocný
další: martináč hruškový – největší evropský motýl ( jižní Morava)
bourec morušový – poskytuje přírodní hedvábí, až 2 km dlouhé vlákno, zakuklí se ze slin
Řád: dvoukřídlí
- 1 pár křídel, 2 pár je přeměněn v kyvadélka – haltery (rovnovážné ústrojí)
- některé druhy jsou živorodé, u jiných se larvy líhnou při kladení vajíček – jsou beznohé a podobají
se červům
Podřád: dlouhorozí
bejlomorky – buková (hálky na listech buků), borová (opad jehličí), škodí v lese
pakomáři
komáři – (krev sají pouze samičky, samci žerou pyl, nektar- mají keříčkovitá tykadla, larvy žijí ve
vodě a dýchají trubičkou na zadečku) komár písklavý(domácnosti), útočný ( lesy, rybníky),
anopheles ( tropy, malárie)
pestřenky – „vosičky“ (larvy jsou dravé – žerou mšice)
tiplice – zelená (dlouhé tykadla, křehké, útlé tělo)
Podřád: krátkorozí
ovádi – hovězí ( bodavě sací ústrojí, napadá dobytek – pouze samičky)
octomilky – (užití pro genetický výzkum)
střečci – hovězí, ovčí, koňský ( napadají zvířata i lidi – dutiny hlavy, trávící ústrojí, podkožní)
mouchy – domácí (přenašeč nemocí), květilka řepná, bodalka stájová
masařky – (parazitují nebo se živí na rozkládajících se živočišných zbytcích)
Řád: blechy
- 1-7 mm , nemají vyvinutá křídla
- mají bodavě sací ústní ústrojí – živí se krví ptáků a savců – vydrží až 1 rok bez potravy
- třetí pár nohou ke skákání
- přenašeči infekcí
- blecha obrovská – 6mm, na krtkovi, kukly často čekají na signál (teplo, otřesy) pro vylíhnutí
blecha obecná + blecha psí = sají na člověku
Řád: blanokřídlí
- ústní ústrojí kousací nebo lízací
- můžou mít různě modifikované nohy
- na hrudi 2 páry blanitých křídel
- některé druhy škodí, jiné jsou pro člověka užitečné
- často tvoří společenství = tvz. individua vyššího řádu
a) širopasí (hlavohruď přisedlá k zadku celou šíří)
- pilatka švestková, pilořitka velká – škodí na dřevě
b) štíhlopasí
- lumci – samička má dlouhé kladélko na zadečku, klade vajíčka do těl jiných živočichů
lumčík žlutonohý – cizopasí na housenkách běláska zelného
- vosy – silná kusadla, potravou larev je hmyz, žvýkají dřevo = na hnízdo
- čmeláci – dlouhý sosák, opylují, čmelák zemní – jednoleté kolonie (50-400 členů)
- mravenci – 6 tis. druhů, žijí i v pouštích, stavějí hnízda, 3 typy mravenců a) samičky (matky a
královny)- snáší vajíčka, b) samečci – po páření zemřou, c) dělnice – péče o budoucí
jedince. samičky a samečci mají křídla. Nové mraveniště vzniká, když samečci a
samičky odletí ze starého hnízda, spáří se, na novém místě začíná 1 samička budovat
nové hnízdo. Matka snese několik vajíček – stará se o ně sama. Z vajíček jsou potom
larvy a nové dělnice. Až je silné mraveniště, začnou se rodit samečci a samičky. A
znovu dokola. Jsou i stěhovaví mravenci. Nestaví hnízda – usadí se a snesou vajíčka,
později se od tam vydávají na cestu s kuklami. Živí se mšicemi, někteří i houbami,
nebo semeny - mravenec zrnojed - shromažďuje semena do komůrek, lesní, dřevokaz,
otrokářský, loupeživý – krade kukly
- včely
- domácí a divoké, včela medonosná – pochází z Evropy, dává med, vosk, opyluje, žije ve
velkých společenstvích, každá včela má své postavení,
nejvýš je matka – páří se jen jedenkrát a je oplodněna na celý život, žije 3-5 let,
potom trubci – výskyt začátkem léta, větší než dělnice
a dělnice - jejich život má několik etap: čistí plásty, potom živí larvy + matku, orientační lety kolem
úlu, stavitelská činnost- plásty které jsou z vosku, který vylučují ze spodní strany
zadečku), strážce úlu, létavka = sběr pylu a nektaru do košíčků na zadních
nohách ( ten se shromažďuje v medovém žaludku – úsek tráv. trubice)
líhnutí:
matka klade vždy 1 vajíčko do připravené buňky. Buňky pro dělnice jsou menší než pro trubce, buňky
pro matky jsou největší a na okraji. Z vajíček se za 3 dny vylíhnou larvy. Jsou krmeny mateří kašičkou. Pak je dělnice uzavřou voskovými víčky – zde se larvy zakuklí.Z neoplozených vajíček se
líhnou trubci, z oplozených dělnice. jejich vývoj je10-15 dní. Matky = 5-8 dní – je o ně nejlépe
pečováno. Po vylíhnutí nové matky se stará s několika dělnicemi usadí na jiném místě.Dělnice začnou
stavět plásty určené pro ukládání potravy, nebo k vývoji jedinců.
Kvalita, barva, chuť a vůně medu závisí na původu nektaru (lesní, lipový, jetelový…)
Správný roj má 2,5kg a 25 tis. včel. Rozlišují barvy. Nejvíce žlutou a modrou. Včelí tanec říká, kde je bohatý zdroj potravy. Určuje vzdálenost a polohu vůči slunci.
- sršni – 3,5 cm, velká hnízda v dutinách stromů
- žlabatky – listová – vytváří pavučinové kokony na listech dubu
růžová – vytváří „chlupy“ na keřích
Řád: brouci
- různé druhy, velikosti
- obývají rozmanité biotopy
- první pár křídel přeměněn v krovky , druhý pár = blanitá křídla
a) masožraví ( velká kusadla )
- svižníci – pohybliví, štíhlí, dlouhé nohy, velké oči, teplé písečné oblasti, svižník polní
- střevlíci – rychlý pohyb, žerou roztoče, jiné brouky …, měděný, fialový
- krajníci – patří do střevlíkovitých , pižmový – ničí housenky motýlů
- potápníci – 3 párem nohou veslují, larvy užívají mimotělní trávení, imága mají kousací ústojí,
kuklí se ve vlhké půdě, jinak žije ve vodě, dobře plavou i létají, vroubený ,
obecný – škodí i na rybím plůdku
- vírníci – vírník obecný – první pár nohou u hlavy je nápadně prodloužen, vodní brouk
b) všežraví
- vodomilové – černý – živí se rostlinou potravou
- zlatohlávci – zlatohlávek hladký – krovky mají kovový lesk
- hrobaříci – obecný, živí se na uhynulých zvířatech (saprofyticky)
- chrousti- 3 roky jako larva - ponrava, potom se živí listy a kořeny, obecný
- roháči – kleště, vývoj larvy- 5let, obecný - chráněný
- světlušky – světélkují (látka luciferin přijde do styku s kyslíkem), některé svítí periodicky, pouze
samci a samičky se tak lákají k páření , světluška menší
- tesaříci – žerou dřevo, tykadla delší než tělo, obecný, obrovský, krovový – nebezpečný v dřevěných
konstrukčních stavbách
- chrobáci - velký
- slunéčkovití – slunéčko sedmitečné – žerou mšice
- kovaříkovití –žlutohnědí, když se vyruší dělají mrtvé, umí se vymrštit z lehu na zádech, larvy –
drátovci jsou škůdci kořenů rostlin
- nosatcovití – prodloužený nos má na konci kusadla, žere rostliny, výskyt – tropy, i skladiště
c) škůdci
- kožojedi – ve květech, dřevinách, domácnosti (škodí na kobercích, potravinách), obecný
- lýkožrouti – smrkový, jedlový, sosnový – pod kůrou (i zdravých stromů)
- mandelinky – žerou listy, bramborová – z Ameriky, 10 podélných černých pruhů, červené larvy
- červotoči – proužkovaný - ve dřevě, samičky kladou vajíčka do škvír a puklin, larva- 3roky, po
vylíhnutí se brouci prokoušou ven , spížní – škodí na zásobách potravin
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát