Planktonní mikroorganismy jako horninotvorný činitel
PLANKTONNÍ MIKROORGANISMY JAKO HORNINOTVORNÝ ČINITEL
PRVOCI
témata:
HORNINOTVORNÍ ČINITELÉ
FORAMINIFEROVÉ BAHNO
KOKOLITOVÉ BAHNO
ROZSIVKY
MŘÍŽOVCI
HORNINOTVORNÍ ČINITELÉ
Do horninotvorných činitelů se řadí především organismy, žijící planktonicky a mající mikroskopické rozměry. Většina těchto organismů si budují pevné schránky z anorganických sloučenin. Ty se skládají z CaCO3 nebo SiO2 či jiných látek, které získávají z mořské vody. Po odumření schránky klesají ke dnu, kde spolu s malým množstvím schránek bentózních organismů vytvářejí biogenní sedimenty a ty se později zpevňují tlakem nadložních vrstev.
Biogenní sedimenty, neboli bahna, se dělí na sedimenty vápnité a křemité. Vápnité se dálé dělí na foraminiferová, kokolitová a pteropodová bahna a křemité na bahna radiolariová a diatomová.*
FORAMINIFEROVÉ BAHNO
Je nejrozšířenejším vápnitým sedimentem, tvořeným z pevných schránek dírkovců (Foraminifer), prvoků ze skupiny kořenonožců, obsahujících CaCO3. Zástupcem je například Globigerina (proto se někdy toto bahno nazývá Globigerinové), nebo Numulita, která vyhynula asi před 30 mil. lety. Zajímavé je, že jeho schránky můžeme nalézt ještě dnes na pobřeží Jadranu. Dnes ale tento sediment pokrývá dno přévážné části Atlantiku, jižní část Tichého oceánu a záp. část dna Indického oceánu. Asi byste neřekli, že schránky těchto dírkovců, se našli i u nás, na Jižní Moravě. Můžeme tedy předpokládat, že v druhohorách a třetihorách se moře podobné Jaderskému nacházelo i na jižní Moravě.
KOKOLITOVÉ BAHNO
se liší tím, že je složeno z velkého množství schránek bičíkovců, jejichž povrch je pokryt kokolity. Diky své nepatrné velikosti vytvářejí nejjemnější sediment. Uplatňovali se hlavně před 100 mil. lety v období křídy. Známy jsou např. útesy psací křídy na Rujaně či u Dovera, nebo u nás – paleogenní jaslovské vápence z Karpat.
PTEROPODOVÁ BAHNA
se vyskytují v mnohem větším množství a jsou proto zdrojem potravy planktožravých ryb, např. velryb.
Křemité sedimenty jsou tvořeny zvláště schránkami rozsivek a mřížovců.
Rozsivky (Bacillariophhyceae) jsou mořské i sladkovodní jednobuněčné řasy různých tvarů. Mohou být připevněny ke dnu nebo i k povrchu vodních R. Vyskytují se převážně v chladných vodách, třeba u Antarktidy.
Mřížovci (Radiolaria) jsou mořští kořenonožci s kostrou, chránící cenrální část protoplazmy s jádrem. Mohou žít v různých – teplých i studených podmínkách, nejčastěji se však vyskytují v rovník. části Pacifiku a v Indickém oceánu.
Planktonními organismy se zabývají mikropaleontologové na celém světě. Na základě jejich poznatků můžeme určit stáří hornin, vyhledat některá ložiska nerostných surovin, zejména ropy, ale i jiné důležité údaje k objasnění geologické minulosti Země.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát