Právo
Společnost se řídí společenskými a náboženskými pravidly chování.
Dodržování těchto pravidel není vynutitelné  (pseudo sankce – veřejné pohoršení, svědomí)					
Právo	–  soubor chování, jimiž se řídí lidská společnost
         	
	–  objektivní  (abstraktní)  –  všechny právní předpisy na daném území
            	–  subjektivní  (konkrétní)  –  určitá část právních předpisů, která se týká konkrétního právního vztahu  
	
	–  veřejné  –  jeden subjekt jednostranně rozhoduje o právech a povinnostech jiného subjektu (trestní právo)
	–  soukromé  –  právní vztah subjektů je rovnocenný (občanské, rodinné právo) 	   	
Právní řád  –  soubor všech právních norem.	
	
Struktura právních norem:  hypotéza, dispozice, sankce
	1. Zákonné právní normy  (základní - prvotní) 	Ústava + ústavní zákona (LZP a S)
						Základní zákonná opatření
	2. Podzákonné právní normy  (prováděcí	)	Vládní nařízení
							Vyhlášky ministrů
							Vyhlášky ostatních nižších orgánů
		   - podrobně upravují zákonné normy (ne však nad rámec zákona)
Publikace právních norem  –  Zákonné normy  =  Sbírka zákonů ČR
		    –  Podzákonné normy  =  Věstník  (úřední desky) 
Právní normy  –  obecně závazné pravidlo chování, které je zajištěné a vynutitelné orgány státní moci
	    
	    –  zakazující   –  trestní zákon
 	    –  přikazující  –  daňové zákony
	    –  opravňující 	–  umožňují volbu určitého chování  (smluvní pokuta)
		  	–  kogentní  (donucující) –  bezvýhradně závazné  (trestní právo)
			–  dispozitivní  (podpůrné) –  relativně nezávazné  =  dovoluje účastníkům
Právní normy podle obsahu:  Trestní, rodinné, občanské, obchodní, pracovní, správní ……
Platnost právních norem  –  dnem schválení a podepsání právní normy
Účinnost právních norem  –  schopnost p. n. vyvolávat účinky sledované zákonodárcem	–  s okamžitou účinností  (dnem vyhlášení)
		–  s pozdější účinností  (k určitému dni)
		–  přímo ze zákona  (15. dnem po vyhlášení)
[vakatio]
Vacatio legis  (prázdniny zákona)  –  období mezi platností a účinností zákona
Legislativa  –  tvorba právních norem 
Právní vědomí  –  znalost a vědomí dodržovat právní řád
Působnost právních norem  –  v jakém rozsahu lze aplikovat právní normy na konkrétní případy 
			 –  osobní  –  kterých osob se týká
	   	                 –  územní  –  na kterém území platí
         		                 –  časová  –  časové rozmezí  (období účinnosti)  právních norem
		                 –  věcná  –  čeho se týká
Právní subjektivita  –  způsobilost mít práva a povinnosti (vzniká narozením)       Nasciturus - dítě nenarozené, ale počaté (může dědit)
		
Způsobilost k právním úkonům  –  způsobilost svým jednáním zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy.
		*  od 15 let  –  z hlediska pracovního práva 
		*  od 16 let  –  z hlediska soudního souhlasu (vdát se)
		*  od 17 let  –  branná povinnost
		*  od 18 let  –  v plném rozsahu
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT