Čapek, Karel - Bílá nemoc
Karel Čapek, jeden z našich nejuznávanějších a nejvýznamnějších autorů demokratického proudu napsal svou skvělou hru Bílá nemoc v jednom z večerů těsně před 2. světovou válkou. Reagoval v ní na nebezpečí, které tehdy představovalo Hitlerovo Německo pro zbytek Evropy. Jak sám řekl, důvodem k napsání hry byl „konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur“.
Děj zavádí čtenáře do blíže neurčené země, kde stejně jako na celém světě propuká tzv. Bílá nemoc. Jde o jistý druh lepry pocházející z Číny a podle toho také oficiálně nazývané Čengova nemoc. Příznaky nakažených jsou podobné jako u jiných malomocných – tvorba otevřených, zapáchajících ran, odpadávání kusů masa a jistá smrt. Prvotním příznakem je bílá, tvrdá skvrna někde na těle nemocného. Choroba napadá pouze lidi ve věku okolo padesáti let.
Samotný děj je následující. Na státní Lilienthalovo kroniku přichází za ředitelem kroniky Dvorním radou jistý Dr. Galén s prosbou, zda by zde nemohl léčit Bílou nemoc. I přes jisté pochyby mu Dvorní rada vyhovuje, ale k dispozici mu dá pouze nejhorší a již takřka nevyléčitelné případy na pokoji č.13. O to větší je překvapení všech na klinice, když začne mít léčba Dr. Galéna úspěchy. Na v této chvíli světoznámou kliniku přichází na prohlídku také vůdce země, neohrožený Maršál. Po jeho návštěvě žádá Dvorní rada Dr. Galéna o recept na jeho lék, ten mu jej však nechce vydat a hloučku novinářů řekne, že jej vydá jen těm zemím, které budou ochotny uzavřít světový mír. Za svůj požadavek je Dr. Galén z kliniky okamžitě vypovězen a začíná na svoje náklady léčit pouze chudé, protože dle jeho přesvědčení jen chudí nemají moc, aby mohli zastavit války.
Zlom nastává ve chvíli, kdy Bílou nemocí onemocní také majitel továrny na zbraně baron Krug. Nejdříve se pokusí Dr. Galéna přelstít a žádá o pomoc převlečený za chudáka, když však jej dr. Galén pozná, pokouší se jej získat penězi. Ten je však odmítá a sděluje baronovy, že jej bude léčit pouze v případě, že zastaví zbrojení. Baron Krug jde skutečnost, že chce zastavit zbrojení, předložit Maršálovy, ten ji však kategoricky a naprosto nelidsky zamítá a nechává si zavolat
Dr. Galéna. Ten je však neústupný a proto je následně zatčen, neboť jeho význam klesá ve chvíli, kdy přichází zpráva o tom, že se baron zastřelil. Situace se již pro Dr. Galéna zdá být bezvýchodná, zvláště poté, co Maršálova vojska zahájí útok na sousední malou zemi. Náhle je však znovu předvolán před Maršála, protože ten na sobě při projevu k davům objevuje příznak Bílé nemoci a následně je svou dcerou a synem barona Kruga přemluven k vyhlášení míru.
Když však Dr. Galén spěchá s lékem k maršálovy, musí projít také zfanatizovaným davem provolávajícím slávu Maršálovy. Dr. Galén protestuje proti výkřikům jako: „Aťžije válka!“ a následně je davem prohlášen za zrádce, ušlapán a léky pro Maršála rozdupány.
Pokud Čapek skutečně dokázal svou hru napsat za jediný večer, byl to z jeho strany nesporný projev geniality. Mistrně zde dokázal vylíčit charakter jednotlivých postav a jejich smýšlení, zejména pak závěrečný maršálův vnitřní souboj. Na jedné straně se 20.let připravoval na válku, kterou by měl nyní vzdát, na druhé pak ještě nebyl připraven zemřít. Rozhodujícím momentem se v dané situaci stala výzva Pavla Kruga, že maršálovým posláním od boha je pravděpodobně světový mír a Maršalova souhlasná odpověď :“Jen pokud má bůh pro mě nějaké poslání!“ Ve hře se pak také výborně prolínají jednotlivé obrazy. Zajímavá je například ukázka průměrné rodiny, jak reaguje na zprávy okolo Bílé nemoci. Otec prohlašuje Dr. Galéna za blázna a do nebe vychvaluje Maršála, a pochvaluje si i Bílou nemoc, neboť díky ní dosáhl lepšího postavení, i děti jsou za nemoc rádi, že prý staří musejí uvolnit místa mladým a příroda je toho nástrojem, zatímco jediná matka souhlasí s Dr. Galénem a také již nechce války. Paradoxně právě ona matka je Bílou nemocí nakažena a díky postoji otce pracujícího v podniku barona Kruga je její léčba Dr. Galénem zavržena. A právě syn oné průměrné rodiny je tím, kdo v závěru zasadí Galénovy smrtelnou ránu. Vše je navíc psáno srozumitelným jazykem a typicky čapkovským způsobem.
O motivech a metaforách hry se dá také jen těžko pochybovat. Velká Maršálova země symbolizuje Německo, malá statečně se bránící zemička je pravděpodobně Československem. Tragickým závěrem autor nechtěl rezignovat strachu z nastupujícího válečného konfliktu, ale spíše chtěl nechat závěr běhu politických a duchovních dějin, ve kterých nejsou lidé jen pouhými diváky, ale právě činnými spolutvůrci.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát