| 
	
Hospodin ohlašuje soud nad hříšnými městy. Abraham pro ně hledá cestu milosti.
Hospodin pravil: „Křik ze Sodomy a Gomory je tak silný a jejich hřích je tak 
těžký, že už musím sestoupit a podívat se. Jestliže si počínají tak, jak je 
patrno z jejich křiku, který ke mně přichází, je po nich veta; zjistím si, jak 
tomu je.“ Abraham řekl Hospodinovi: „Vyhladíš se svévolníkem i spravedlivého? 
Možná, že je v tom městě padesát spravedlivých; vyhladíš i je a nepromineš tomu 
místu, přestože je v něm padesát spravedlivých? Přece bys neudělal něco takového 
a neusmrtil spolu se svévolníkem spravedlivého; pak na tom byl svévolník stejně 
jako spravedlivý. Což Soudce vší země nejedná podle práva?“
Hospodin odvětil: „Najdu-li v Sodomě, v tom městě, padesát spravedlivých, 
prominu kvůli nim celému místu.“ Abraham pokračoval: „Možná, že bude do těch 
padesáti spravedlivých pět chybět. Zahladíš pro těch pět celé město?“ Odvětil: 
„Nezahladím, najdu-li jich tam čtyřicet pět.“ A takhle ukecal Abraham Hospodina 
přes 40, 30, 20 až k deseti. Vždy mu slíbil, že kvůli tolika lidem město 
nezahladí.
Pro Abrahamovu věrnost vysvobozuje Hospodin Lota z podvrácené Sodomy.
Přišli dva poslové večer do Sodomy. Lot seděl v sodomské bráně. Když je 
spatřil, naléhal na ně, aby nespali jen tak ve městě, ale aby šli s ním do jeho 
domu. Poslechli. Tam je pohostil. Jenže obyvatelé města obklíčili dům a chtěli 
po Lotovi, aby vydal ty dva muže, které si přivedl. Lot jim raději nabízel své 
dvě dcery, aby si s nimi dělali co chtějí, jen když nechají posli na pokoji. Lid 
se do něj obořil, že on jim nemá co rozkazovat a chtěli se dostat dovnitř 
násilím. Poslové ho však vtáhli dovnitř a oslepily několik lidí, kteří stáli 
před vraty.
Poslové přikázali Lotovi, aby vzal všechny lidi, kteří patří k němu, ať je 
vyvede z města. Že prý Hospodin se chystá zničit toto město. Lot to oznámil svým 
zeťům, ale ti se mu vysmáli. K ránu ho poslové donutili vzít svou ženu a obě 
ženy, aby pro nepravost města nezahynuli. Ale on váhal. Tak ho poslové vyvedli 
za ruku až za město. Při vyvádění mu Hospodin řekl, aby se neohlížel. Lotovi se 
nechtělo na horu, na kterou měl jít a tak se domluvil s Hospodinem, že dojde do 
sousedního městečka Sóar (tj. Maličké). Dřív, než tam Lot došel, nemohl Hospodin 
nic dělat.
Ale hned jak Lot došel do města, začal Hospodin chrlit na Sodomu síru a oheň, 
spaloval vše, co rostlo na polích.
Lotova žena šla vzadu a ohlédla se a proměnila se v solný sloup. Smůla…:o)
Abrahám se vrátil k místu, kde stál před Hospodinem. Vzhlížel k Sodomě a 
Gomoře a spatřil, jak po celém okrsku vystupuje dým... Ale Bůh, když vyhlazoval 
města, poslal Lota pryč ze středu zkázy.
Lotova cesta končí úsilím jeho dcer o zajištění budoucnosti a zplozením Kouba a Amóna.
Lot vystoupil ze Soáru a usadil se svými dvěma dcerami na hoře. Usadil se s oběma dcerami v jeskyni. Dcery se domluvily, že ožerou otce a budou mít potomstvo. Tak dala prvorozená napít otci vína. Když otec spal, vyspala se s ním a on nic nevěděl. Druhý den udělala to samé i druhá dcera. Otec zase o ničem nevěděl. Obě dcery otěhotněli. První nazvala svého syna Moáb (tj. Z otce zplozený); ten je praotcem Moábců dodnes. Mladší porodila také syna a nazvala ho Ben-amí (tj. Syn mého příbuzného); ten je praotcem Amónovců až podnes.
pozn.: Abrahamova žena Sára je zároveň i jeho sestra (prý jen nevlastní)…