Fylogeneze zraku
fotoreceptory ( zraková čidla) zachycují a registrují světelné vlnění
	1) fotoreceptory vnímající pouze světelné záření – pigmentové skvrny (stigmata) – prvoci
	2) fotoreceptory v kůži vnímající pouze intenzitu světla – jednotlivé buňky rozptýlené na různých místech pokožky – žížala
	3) fotoreceptory soustředěné = oko
	a) ploché – skupina světločivných buněk přeměněného epitelu zastíněných z jedné strany pigmentem, registrují směr dopadajícího světla,  medúza, někteří mořští plži
	b) miskovité až váčkovité – skupina světločivných buněk přeměněného epitelu zastíněných z jedné strany pigmentem, registrují směr dopadajícího světla, ploštěnky, mořští měkkýši
	c) složené (facetové) – složené z mnoha oček (ommatidií), vnímají jen malou část prostoru – mozaikové vidění, světlolomné zařízení – krystalický kuželík (obrazové vidění) – členovci
	d) komorové – schopnost vidění obrazu, zaostřování, hlavonožci, vývojově odlišné od komorového oka obratlovců
	4) komorové oko obratlovců – nejlépe vyvinutý světlolomný systém (soustřeďování světelných paprsků na vlastní světločivnou skvrnu – sítnici), obraz na sítnici je převrácený, zmenšený a skutečný, čočka – součást světlolomného systému, má schopnost zaostřování (akomodace), akomodace posuvem v ose oka (paryby, kostnaté ryby, hadi), akomodace změnou zakřivení čočky (plazi, ptáci, savci)
LIDSKÉ OKO
je nejdůležitější smysl (3/4 vjemů), vidění stereoskopické – umožňuje vnímat trojrozměrný prostor a odhadovat vzdálenosti, barevné vidění
Oko (oculus, oftalmos) – uloženo v očnici, stěna oční koule má tři vrstvy :
	
	1) bělima (sclera) – vnější vazivová vrstva, ve stáří žloutne (tuk), v předu přechází v rohovku (cornea) – čirá, bez cév, více vyklenutá, hodně nervových zakončení
	2) cévnatka (chorioidea) – střední vrstva, hodně cév (výživa oka), pigmentové buňky – temná komora, vpředu přechází v duhovku (iris) – její hladké svaly rozšiřují a zužují otvor v duhovce – zornici (pupilla) – automatická clona světla do oka – zornicový efekt, obsahuje pigment – způsobuje barvu oka ; řasnaté těleso (corpus ciliave) – hladká svalová vlákna – akomodační sval (stažení uvolní závěs čočky a ta se vlastní pružností více vyklene)
	3) sítnice (retina) – vnitřní vrstva nervového původu, složena z 10 vrstev buněk (pigmentové, tyčinky a čípky, propojovací neurony aj.), vrstva světločivných buněk (vlastní receptory), obsahují světločivná barviva – hlavně zrakový purpur (rhodopsin)
	a) tyčinky – protáhlý tvar, černobílé vidění, citlivější na světlo, vidění za šera
	b) čípky – širší tvar, tři typy lišící se citlivostí v různé oblasti světelného spektra (440 – modrofialová, 540 – zelená, 570 nm – červená), vysoká citlivost, rozliší kolem 600 000 barevných odstínů
	slepá skvrna – vystupuje zde zrakový nerv, chybí tyčinky i čípky
	žlutá skvrna – místo nejostřejšího vidění, jen čípky
Lomná prostředí oka – prochází jimi a láme se paprsek
	a) čočka (lens) – závěsným aparátem upevněná na řasnaté těleso, tužší pouzdro, uvnitř rosolovitá hmota, je dvojvypuklá – spojka
	b) sklivec (corpus vitreum) – řídká rosolovitá hmota mezi čočkou a sítnicí
oční mok – vyplňuje přední komoru oční ( mezi rohovkou a duhovkou) a zadní komoru oční ( mezi duhovkou a čočkou)
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT