PŘEJÍMÁNÍ SLOV Z CIZÍCH JAZYKŮ
- mezi cizími slovy jsou mnohá, bez nichž si již náš jazyk nemůže obejít, protože za ně není česká náhrada (organismus, republika, fyzika, atd.); tato slova bývají společná téměř všem evropským jazykům
- význam mnohých slov cizího původu znají někteří lidé jen přibližně a mlhavě
- lékaři užívají některá cizí slova záměrně, aby jim pacient nerozuměl
- s dřívějším poněmčováním u nás byla spojena záplava slov německého původu (např. plac, koštovat)
Slova cizího původu jsou:
a) Zdomácnělá – neuvědomujeme si cizí původ (př. jablko, škola, víno)
b) Cizí – zachovala si původní ráz
- Zcela běžná – obecně užívaná, pravopisem přizpůsobená (auto, rekreace, prémie)
- Méně běžná, ale častá (př. extrémní, aloe)
- Omezená na okruh odborníků (př. anoda, reostat)
- Mezinárodní – společná většině kulturních národů (př. Bible, kilogram, doktor)
- Nespisovná – hlavně z němčiny (př. kšeft, flaška)
Přejímána z:
- Němčiny: hlavně v 18. a 19. stol.; barva, rychtář
- Francouzštiny: bujón, kostým, šanson, páže
- Italštiny: finanční a hudební termíny; banka, moderato
- Angličtiny: byznys, gól, svetr, džentlmen, mítink
- Řecko-latinské slovní zásoby: kostel, telefon, škola
- Ruštiny: čaj, brigáda
- Polštiny: tklivý, svěží
- Chorvatštiny: junák
- Maďarštiny: guláš, husar, čardáš
- Jiných jazyků: otoman (arabština), pyžamo (perština), rýže (indické jazyky), kečup (čínština), gejša (japonština)
Příčiny přejímání:
- rychlý rozvoj společnosti Þ nutnost pojmenovat nové jevy
- mezinárodní srozumitelnost a naopak nesrozumitelnost
- někdy je cizí slovo běžnější než české
- cizí výraz zmírňuje trapné pocity (např. „korpulentní“ místo tlustá)
- snadné tvoření odvozenin
Zásady používání:
- obohacení jazyka
- mezinárodní srozumitelnost
- účelnost
- nepřetěžovat projev přemírou cizích slov
- používat slova v přesném významu a se znalostí přesného významu
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát