Tolstoj, Lev Nikolajevič - Vláda tmy neboli uvíz jen drápkem a je s ním amen
Lev Nikolajevič Tolstoj
(1828-1910)
„Vláda tmy neboli uvíz jen drápkem a je s ním amen“(1886)
Toto drama bylo napsáno podle skutečné události, vraždy dítěte, k níž došlo ve vesnici Sidorovce v čerňském újezdu roku 1880. Tolstého s případem seznámil jeho dobrý známý, prokurátor N.V.Davydov, který věděl, že Tolstého velmi zajímají „dramata duchovního života“, „příčiny mravního pádu“ a zločinci trýznění mukami svého svědomí. Davydov zpřístupnil Tolstému i soudní materiály obžalovaného rolníka Jefrema Koloskova, kterého Tolstoj také osobně navštívil ve vězení.
Dílo:
První dějství
Příběh se odehrává na ruské vesnici na Petrově usedlosti. Petr je bohatý, starší a churavý sedlák. Má mladou ženu Anisju, která svého muže nesnáší a přeje si, aby už co nejdříve umřel, protože sama vede poměr s pohledným čeledínem Nikitou.
Druhé dějství
Anisja už nadále nemůže snést situaci, v které se nachází. Rozhodne se tedy ke spáchání zločinu-otráví svého nemocného chotě jedem a na smrtelné loži mu ukradne peníze, které chtěl původně odkázat své dceři z prvního manželství Akulině. Ke všem těmto hříchům nabádá Anisju vychytralá Nikitova matka Matrjona. Matrjona také poradí Nikitovi a Anisje, jak s penězmi naložit.
Třetí dějství
Nikita se stal hospodářem na statku a mužem Anisji. Brzo mu ale stoupnou peníze do hlavy. Nikita utrácí, kde může, nestará se o domácnost a většinu času tráví budˇnakupováním nepotřebných dárků ve městě nebo „zapíjením žízně“ v hospodě. Na svou ženu Anisju je čím dál tím víc nevrlejší, zato na Akulinu „nedá dopustit“. Anisja má důvody k žárlivosti a proto chce Akulinu provdat, aby ji co nejrychleji dostala z domu.
Čtvrté dějství
Matrjona a Anisja nutí Nikitu k zakopání Akulinina a jeho dítěte ve sklepě. Nikita se chce vykroutit, zdráhá se, ale Matrjona a Anisja ho přemluví. Po vykonání vražedneho činu je Nikita natolik zdrcen a šokován svým hříchem, že se chová jako smyslů zbaven a nakonec utápí svůj žal v lahvi vodky.
Páté dějství
Svatba Akuliny. Nikita, coby hospodář, má podle zvyku požehnat Akulině a jejímu nastávajícímu. Na statku se všichni veselí, jen Nikita sedí venku na slámě, přemýšlí o své vině a o svém životě a má chutˇse oběsit. Po velkém Anisjino a Matrjonino přemlouvání přichází do světnice, ale místo požehnání klekne na kolena a sám se veřejně přizná ke spoluúčasti na otrávení Petra (vztah s Anisjou) a k zabití Akulinina dítěte. Prosí Boha, pravoslavné a všechny přítomné, na kterých se provinil, o odpuštění. Nechá se dobrovolně spoutat a zatknout.
Tolstojovy myšlenky a názory
Vesnice a vesnický lid má své morální a čisté hodnoty. Ty se ovšem začnou měnit, pokud ze zkaženého města přijde do vsi vláda tmy.(vláda peněz) Jejich vidina oslepne lidi, stávají se dáblovo obětí a podle toho jednají v rozporu s právem a náboženskou vírou. Tak jako Anisja, Matrjona a Nikita. Ten si z města přinesl neúctu k ženě(může ji mít přece za peníze), neúctu k rodičům(protože on vydělává více než oni). Nikita se tedy nebojí mít poměr s jakoukoliv ženou, dokonce je i schopen zabít vlastní dítě. A tak člověk zkažený městem zabíjí i v sobě člověka...
Postoj autora
Tolstého pozici vyjadřuje starý Akim.(Nikitův otec) Je to velmi zbožný muž. Ač vypadá navenek trochu přihlouple, od začátku ví, kam se jeho syn díky penězům může dostat. Snaží se mu pomoci, avšak Nikita o jeho rady nestojí.
Akim se diví městu, ulicím, bankám a všemu novému. Nechápe tyto moderní rozmary proto, že je nechce chápat, že je neuznává.
Peníze, kterými je celý svět ovládán považuje Tostoj za nové otroctví, za nové nevolnictví.
Záměr autora
Tolstého vesnické drama představuje etickou a aktuální tragédii, která zobrazuje věčný zápas dobra a zla. Tolstoj zde pravdivě a věrohodně popisuje ruskou vesnickou společnost 19.století v celé své komplexnosti a složitosti. Vesnický lid chápe jako jádro společnosti, které má svoje morální hodnoty, svojí duši, ale o tu je třeba bojovat, protože je velmi křehká a snadno zranitelná. Tolstoj chce psát tak, aby mu vesničané rozuměli, ponaučili se a nenechali se zlákat špatností světa.
„Napsal jsem drama o cizoložství a zdá se, že dobře.“
Znaky realismu
Tolstého úsilí o realismus a touha po pravdě vysvětlují, proč spisovatel často ukazoval i na nedostatky a slabé stránky svých „milovaných hrdinů“. (př.: Nikita- všemi oblíbený čeledín, pracovitý a „poctivý“.Mezitím už má ale pletky s Anisjou a k tomu vražda dítěte s nevlastní dcerou...)
Tak jako v životě se všechno mění, rozvíjí a spěje kupředu, tak i duševní život hrdinů je dialektickým procesem s protichůdnými náladami, hlubokými krizemi atd.(Anisja, Nikita)
Vnitřní monology mají odkrýt tajné myšlenky a nálady.( Nikita uvažuje o smrti)
Základní city hrdinů se nevyjadřují slovy, ale úsměvy, pohledy, pohyby těla i mlčením.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát