Estonsko
Estonsko
Estonská republika 
Hlavní město : Tallinn
Rozloha : 45 227 km2 (45 125 km2)
Počet obyvatel :1 460 000
                          Luteráni 98% , baptisti 2 %
                                                - etnicky a jazykově jsou podobní Finům 
                           -     65 % Estonců ,28% Rusů, 2,7%Ukrajinců, Bělorusové , Fini a ostatní
- na severu a ve velkých městech stále  žijí především Rusové (Tallinn 50% Rusů , narva 95% Rusů)                                                                 
Vytvořeno: 21.7.1940
Mezi větší města patří : Tallinn  ( 415 299 obyv.-1998 ,žije tam 28,6 % populace),Tartu (100 997 obyv.),Narva
                                   (74 572 obyv.),Kohtla – Järve (52 611 obyv.),Pärnu (51 927 obyv.),Viljandi  a Rakvere
Poloha : Estonsko je nejmenší z pobaltských republik ,ale nejrozvinutější .
- přesto je větší než Dánsko
- leží na severu Evropy
- na břehu Baltského moře mezi Rižským a Finským zálivem
- na východě sousedí  s Ruskem (většina hranice probíhá přes jezero Peipsi )
- na jihu s Lotyšskem
Rozdělení :
Reliéf:       je členité a má mnoho ostrovů  ,ostrovy tvoří téměř 1/10 plochy země
                  Nejvýznamnější jsou : Saaremma a Hiiumaa ( ostrovy)
                  Průměrná nadmořská výška je 50 m
                  Pouze 1/10 celé plochy je vyšší než 100 m nad mořem
                  Výšiny jsou hlavně na severu – vysočina Pandivere s  vrchem Emumägi ( 166 m)
                 -  Další vrchoviny  jsou  Sakala , Otepää a Haanja (s nadmořskou výškou okolo 300m )
                 - V JV části  Vrchoviny  Haanja  leží nejvyšší vrchol Estonska a všech pobaltských rep. –Suur          
                    Munamägi (318 m )
- nejmenší nadmořskou výšku  mají oblasti na SZ a Z okolo jezera Peipsi , a v údolí řek Narvy, Pärnu ,  Emajogi a okolo jezera  Vortsjärv 
                  + písečné usazeniny  v nížinách porostlé borovými lesy
                  + na pobřeží Rižského zálivu a Baltského moře jsou  typické písečné duny 
                  + kolem jezera Peipsi  a na dolním toku řeky Narvy jsou také písečné duny
                  + v oblastech jezer jsou rozsáhlé bažiny
- na severu je náhorní plošina  , která strmě spadá  k moři strmými útesy (od města Paldiski 450 km na sever až do Ruska  k jižnímu břehu  Ladožského jezera a jsou vysoké 56 m(Outika))
- ústí řeky Narvy  má bažinatý charakter ustupují (útesy ) směrem do vnitrozemí  
- návrší vzniklá naplavením ledovcových řek
- častá  ledovcová jezera ,celkový počet jezer i s umělými je 1400
- na severu  časté bludné kameny ( vysoké až 8m)
- největší jezero .Peipsi (rusky –Čudské jezero) o rozloze :3500 km2-páté největší v Evropě. 
Podnebí:    Jasně vymezené čtyři roční období
                Vlivem přímořského podnebí je zde převážně mírné a vlhké počasí
                 Kontinentální vliv se projevuje  především v létě : značným vedrem a v zimě : velkými mrazy
                  Teplejší  je západ země .
 teploty v létě : 21°C ( červenec)
 v zimě : - 8°C ( únor )
                          průměrný počet ročních srážek je 600 mm
Zvířena:     leží v pásmu smíšených lesů ,pokrývají 40 % země
                   Polovinu země tvoří lesy borové , velký podíl tvoří březové  a jedlové lesy,dále pak duby,jasany atd.
                           V západní části ostrova - Saaremaa  jsou nejznámější endemiti
Hospodářství : do r.1991 plně provázáno s ekonomikou tehdejšího Sovětského svazu, do kterého bylo 
                        vyváženo 90-95 %veškeré produkce
                         po osamostatnění se největším obchodním partnerem staly země EU – na něž připadá 51                          
                         %exportu a 66 % importu .v roce 1998 :Finsko ,Švédsko ,Rusko ,Lotyšsko  a  Německo.
Zemědělství : 40 % - rostlinná výr.
                      60% živočišná výr.
                       ( orná půda je hlavně na jihu a ve střední části , pastviny jsou v západní a severní části)
                       1/3 zemědělské produkce se vyváží do Ruska
Nerostné suroviny : Lupek (hořlavé břidlice) – velké zásoby 100 km po obou stránách železniční tratě z Tallinnu
                                                                            Do Petrohradu.
 Rašelina
 Fosforit
 Vápenec
 Dolomity
 Jíly,písek , štěrk
 Léčivá bahna 
 minerální vody
Průmysl:          těžba a zpracování hořlavých břidlic – závisí na tom  - chemický a -  energetický průmysl 
                        Z lupku se vyrábějí : paliva (plyn a elektřina) ,síra , líh ,dehty, suroviny pro výrobu umělých         
                        hmot,hnojiva atd.
- potravinářský  ( 30% prům. produkce)
masné odvětví : ryby a mléčné výrobky
- dřevařský
- textilní ( bavlna)
- kožedělný prům.
Energetika :tepelné el. -  vytápěné lupkem a plynem nebo rašelinou
                      Výr. elektrické en. tvoří 13,5 % estonské prům. výr.
                                  
                                               
 Použitá literatura:  Pobaltské republiky (Litva , Lotyšsko , Estonsko)
                               Jana Krutilová
                               Nakladatelství  OLYMPIA a.s.
                               Klimentská 1 , 110 15 Praha 1 – v roce 2000
                               1 . vydání , 176 stran
                 
                                Malá encyklopédia zemepisu světa
                                 RNDr.Peter Mariot ,Csc.
                                 Vydavatelstva  OBZOR – BRATISLAVA
                                  Štúrova 4 , Bratislava – v roce 1977
                                  dotlač prvého vydania ( dotisk prvního vydání) ,560 stran
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT