Klasicismus
Klasicismus konec 18.století – 1.čtvrtina 19.století
(sloh francouzské buržoazní revoluce) vznikl ve Francii
zrod klasicismu není podmíněn jen změnami ve společnosti (výraz filozof. racionalismu), ale také archeolog. objevy antické civilizace (Pompeje)
periodizace
od 70.let 18.století – cca r. 1800 (někdy až do r. 1860) – klasicistní doba
1804 – 1815 - Empír (vláda Napoleona Bonaparte)
v Čechách až do 1.poloviny 19.století
charakteristické znaky:
vyrovnanost, střídmost, umírněnost, přehlednost, a ukázněnost
obdiv antickému ideálu ( navázání na klasickou, tj. antickou (hlavně římskou) architekturu)
strnulost
pokrokové urbanistické koncepce
vyhraněný vztah k přírodě (zámecké parky)
vědomé úsilí o kompoziční čistotu, vyváženost proporcí a jemnost detailu
sklon k teoretickému pojetí – stavby pečlivě projektovány
kriticky se stavěl k baroku a usiloval o umělecké vyjádření současnosti
důsledně trvá na dodržování určitých neměnných norem a principů, kt. s sebou přinášejí nebezpečí strohé a strojené uniformity
renesanční zájem o antiku byl odsuzován jako neopodstatněné přeludy - klasicismus představil poznání, že antické umění bylo životnější a svobodnější, než jak se jevilo renesančnímu člověku
Architektura
první stavba kostel sv. Maří Magdaleny v Paříži (z roku 1764)
ve Francii především slohem památníků a monumentálních staveb
symetrie a podřízenost vyššímu řádu – projev nepodléhající lidským citům
kromě Francie ve větší míře v Rusku, Anglii, Itálii a Spojených státech
Památky
Francie – chrám sv. Genovefy (zvaný panteon) v Paříži
– vítězný oblouk na náměstí Étoile v Paříži (volná kopie Konstantinova oblouku z antiky)
– v Paříži se staví první široké a rovné bulváry(např. ulice Rue de Rivoli)
Anglie – především stavby reprezentační (Národní galerie v Londýně)
– klasicismus se prolínal s ROMANTISMEM
Německo – Braniborská brána v Berlíně
Rusko – Petrohrad (zimní palác, palác Smolný, …)
Spojené státy – v klasic. duchu založen Washington
– Kapitol
anglické parky
Empír
čerpá z antických staveb, užívá s oblibou průčelí antických chrámů
Univerzální historismus ve smyslu návratu k minulosti vrcholící v období Napoleonova císařství
Vzorem se vedle císařského Říma stalo umění dávných civilizací
empírovou architekturu charakterizuje jednoduchá střídmost a dekorativní uplatnění historizujících prvků i kompozičních principů
Ovládal především interiérovou tvorbu, odívání a prakticky celou širokou oblast životního stylu
Zasáhl víceméně celou Evropu (nejvíce Itálii a Německo)
Sochařství
velice těsně spjata s antickou tradicí
klasicističtí sochaři vytvářeli dokonale vyhlazené mramorové sochy ideálních lidských postav v promyšlených obrysech, kterým však chybí život
představitelé:
Antonio Canova – Benátčan – osobní sochař Napoleona
– chladnost klasicismu oživoval sentimentální citovostí
Bertel Thorvaldsen – Dán
Malířství
obnova velkolepé krásy antického umění
důraz na přesnou kresbu a plastickou modelaci objemu
barva sama o sobě nemá funkci, pouze koloruje předmět
hlavně figurální kompozice
náměty hlavně z historie
malířství součástí politické ideologie
představitelé:
Jacoues Louis David – Přísaha Horatiů – „nejkrásnější obraz století“
Jean Dominique Ingres – snažil se potlačit veškeré sklony k romantismu
Klasicismus v Českých zemích
Období národního obrození
r.1796 je založena Společnost vlasteneckých přátel umění (předchůdce dnešní Národní galerie)
r.1799 vzniká Akademie
r.1818 vzniká Vlastenecké museum v Čechách
Architektura
v 1.polovině 19.století vzniká státní stavební kancelář
staví se prosté kubické stavby činžovních domů, veřejné parky, správní budovy, řetězové mosty, plovárny,
nádraží, dům U Hybernů, …
z církevních staveb to jsou kostel sv. Kříže v Praze Na Příkopě,
vily a zámky zasazené do anglických parků, kt. jsou často zdobené drobnými stavbami antických chrámků a
pavilonů (park ve Veletrusích, v Kostelci nad Orlicí, v Lednici, Boskovicích,…)
v Praze vznikají veřejné sady – Stromovka, Kinského zahrada s empírovou vilou
empírový zámek – Kačina na Kutnohorsku
jednotný ráz dostávají některé lázně – zejména Teplice, Františkovi Lázně a Mariánské lázně
představitelé:
Jindřich Koch – empírová vila v Kinského zahradě
Sochařství
měšťané neměli v 1.polovině 19.století ještě prostředky pro pořizování náklad. sochařských děl, omezovali se především na náhrobky
antika se u nás studovala jen podle sádrových odlitků, proto i výtvarný projev byl značně schématický
nad nevysokou úroveň se pozdvihl:
František Xaver Lederer – Wimrova kašna s dvojicí milenců
Josef Malínský – Podomek, muž v čepici – Praha ; žebrák na náhrobku probošta Kriegra – Stará Boleslav
Václav Prachner – Alegorie Vltavy, lidově zvaná Terezka – v Praze na Mariánském náměstí
Malířství
položeny základy českému krajinářství a portrétu
komponování ideální krajiny podle klasicistních zvyklostí do tří plánů:
tmavší popředí se stromem na okraji, střední plán s architekturou a světlého pozadí s výhledem do dálky
představitelé:
Antonín Mánes – jeho dílo prošlo vývojem od klasicistické krajiny přes romanticky rozervané scenerie až
ke krajinám velmi realistickým
Karel Postl – krajinář
Antonín Pucherna – kreslíř a grafik
Antonín Machek – portrétista
– na začátku 20.let se zabýval i historickou malbu
František Tkadlík – malíř náboženských a alegorických obrazů, ale i portrétů a krajin
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát