Zlínský kraj
Zlínský kraj
Zlínský kraj leží ve východní části střední Moravy a tvoří jej čtyři okresy, z toho tři z bývalého Jihomoravského kraje (Zlín, Uherské Hradiště a Kroměříž) a okres Vsetín z bývalého kraje Severomoravského. Kraj svou rozlohou 3964 km2 zaujímá 5% plochy České republiky. K 1. lednu 2000 žilo na jeho území celkem 598 339 obyvatel, což představuje 5,8% obyvatel ČR. Podíl celku na HDP na 1 obyvatele byl v roce 1997 asi 5,1%. V kraji je 300 obcí, z toho 28 měst. Hustota zalidnění (151 obyvatel/km2) mírně převyšuje republikový průměr (130 obyvatel/km2). Vyšší procento populace bydlí ve větších venkovských sídlech s 1-2 tisíci obyvateli.
Demografický vývoj kraje je na celostátním průměru. Patrný je stálý úbytek obyvatel v pohraničních oblastech. Důsledkem poklesu porodnosti je vykazován úbytek obyvatel (941 osob), který je částečně kompenzován kladným migračním saldem (491 osob).
Jádro hospodářství Zlínského kraje tvoří velké průmyslové podniky. Největší podíl výroby mají gumárenský průmysl, všeobecné strojírenství, textilní, oděvní a kožedělný průmysl a průmysl elektrotechnický. Z hlediska počtu pracovníků je na prvním místě textilní, oděvní a kožedělný průmysl. V prvním čtvrtletí 2000 byl ve Zlínském kraji největší podíl zaměstnaných v hlavním zaměstnání v průmyslu (38,4%). Naproti tomu v zemědělství byl podíl zaměstnaných jen 3,6% osob. Zaměstnanost ve stavebnictví, obchodě, dopravě a spojích, peněžnictví a pojišťovnictví nedosáhla celostátního průměru. Tržby z průmyslové činnosti podnikatelských subjektů s 20 a více zaměstnanci v roce 1999 byly vykázány ve výši 77 301 milionů Kč, tzn. meziročně došlo k nárůstu o 4,2%. Stavební práce provedené podle dodavatelských smluv byly v roce 1999 ve výši 10 300 milionů Kč, což je o 14% více oproti roku 1998. V Registru ekonomických subjektů bylo k 20. březnu 2000 zapsáno celkem 112 377 jednotek, z toho 96 777 soukromých podnikatelů, 35 státních podniků, 9 553 obchodních společností a 260 družstev. Průměrná hrubá měsíční mzda ve Zlínském kraji v ekonomických subjektech s 20 a více zaměstnanci přepočtená na osoby plně zaměstnané činila v roce 1999 celkem 11 692 Kč, nejvyšší byla v okrese Zlín (12 513 Kč, nárůst o 8,3%), nejnižší v okrese Uherské Hradiště (10 823 Kč, nárůst o 6%). V průměru se pohybovala o 7,6% výše oproti roku 1998. Míra nezaměstnanosti Zlínského kraje (8,4% k 31. srpnu 2000) se pohybovala pod celorepublikovým průměrem (9%), nejhorší situace byla v okrese Kroměříž (10,5%).
Vzhledem k poloze kraje při hranici se Slovenskem jsou některé obce a města Zlínského kraje zapojeny do dobrovolné přeshraniční spolupráce v rámci nově vznikajícího Euroregionu Bílé Karpaty. Z důvodu podpory regionálního hospodářského rozvoje Zlínského kraje byla založena Regionální rozvojová agentura východní Moravy (se sídlem ve Zlíně). V oblasti mikroregionu Moravských Kopanic působí Regionální rozvojová agentura Bílé Karpaty – Moravské Kopanice (se sídlem ve Starém Hrozenkově).
Počet členů politických stran a hnutí v krajském zastupitelství ( v závorkách uvedeno procento získaných mandátů):
· 4K 15 (33,33)
· ODS 9 (20,00)
· KSČM 8 (17,78)
· ČSSD 7 (15, 56)
· Zlínské hnutí nezávislých 6 (13,33)
Rada Zlínského kraje :
· Jiří Čunek (4K)
· Michal Hanačík (4K)
· Vojtěch Jurčík (4K)
· Jaroslav Končický (ODS)
· Libor Lukáš (ODS)
· Josef Mikeska (4K)
· Jiří Němec (ODS)
· Jiří Severin (ZHN)
· František Slavík (4K)
Hejtman: František Slavík (4K)
Zástupci hejtmana: Libor Lukáš (ODS), Josef Mikeska (4K)
Základní fakta
Rozloha: 3 964 km2 (co do rozlohy zaujímá mezi 14 kraji ČR 11. místo)
Počet obyvatel: 598 789 (8. místo v ČR)
Hustota osídlení: 151 obyvatel/km2 (5. místo v ČR)
Počet okresů: 4 (Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín)
Počet obcí: 297 (z toho 28 měst)
Zeměpisné určení
Zlínský kraj je geograficky velmi zajímavý. Jeho západní část vyplňuje kromě nevysokého a lesnatého pohoří Chřiby také severní polovina Dolnomoravského úvalu a jižní část Hornomoravského úvalu.
Východní hranici regionu tvoří Bílé Karpaty, které směrem k severu přecházejí v Javorníky a Moravsko- Slezské Beskydy. Severu dominuje Hostýnsko- Vsetínská hornatina.
Největší řekou je Morava, k menším tokům patří Bečva, Senice, Olšava, Vlára či Dřevnice.
Kraj je pozoruhodný rozmanitostí svých přírodních scenérií. Východní Morava je spektrem drsných horských hřebenů chráněné krajinné oblasti Beskydy s původními pralesovými porosty a výskytem vzácných živočichů i rostlin. Unikátní flórou proslula rovněž biosférická rezervace UNESCO v Bílých Karpatech, kde lze najít na sedm set rostlinných druhů, mezi nimiž vévodí vzácné orchideje - vstavače.
Zlínský kraj – to jsou také léčivé prameny, úrodná rovinatá Haná nebo rozlehlé vinice na prosluněných stráních Slovácka.
Kulturní a turistické dominanty jednotlivých okresů
Jinde v České republice nelze najít oblast, která by současně nabízela hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury.
K originalitě Zlínského kraje přispívá i skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná. Vsetínsko je lákadlem pro všechny milovníky lyžování a horské turistiky. Okres Vsetín totiž patří k nejhornatějším a nejlesnatějším u nás. Navíc dodnes skýtá množství zachovalých lidových dřevěnic, které jsou soustředěny v půvabném valašském skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Nelehký život Valachů v minulých dobách včetně silné protestantské tradice názorně dokládají expozice muzea v nově zrekonstruovaném Vsetínském zámku, ale také ve Valašském Meziříčí a Velkých Karlovicích.
Kroměřížsko se těší celosvětovému uznání díky unikátnímu stylu Podzámecké i Květné zahrady a vznešenosti arcibiskupského zámku. Právě výjimečnost těchto míst byla důvodem zapsání Kroměříže do Listiny světového dědictví UNESCO v roce 1998. Nejen “Hanácké Atény” samotné, ale také jejich okolí je protkáno hustou sítí pozoruhodných památek. Za zmínku stojí například Holešov s pohnutou historií silné židovské komunity. Zejména Šachova synagoga s muzeem židovské kultury patří k vzácným a ojedinělým stavbám svého druhu.
Uherskohradišťsko je kraj “slunce a vína”. Je to však také území, jehož bohaté dějiny připomíná gotický hrad Buchlov, architektonický komplex barokního zámku v Buchlovicích nebo poutní místo Velehrad, centrum křesťanství, spojené s příchodem slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Kulturu Velkomoravské říše, státu, který již v 9. století ovládal celou střední Evropu, dokládá expozice Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. Centrem zlínského okresu i celého kraje je město Zlín. Lokalita, v níž Tomáš Baťa ve 20. a 30. letech 20. století realizoval svůj velkorysý podnikatelský plán, je dodnes magnetem pro obdivovatele funkcionalismu z celého světa. Pozastavují se nad jednoduchostí a nápaditostí urbanistického řešení městské aglomerace, na němž se podepsali architekti Gahura, Corbusier, Kotěra a Karfík. Průmyslové areály už dnes nejsou využívány k původním výrobním účelům - vzhledem k tomu, že obuvnický průmysl zde prakticky zanikl. Zda se jej podaří znovu oživit a jak budou tovární komplexy, připomínající slavnou baťovskou éru nadále využity, to je zatím otázka. Lázně Luhačovice, postavené podle projektu Dušana Jurkoviče ve svérázném stylu lidové secese, lákají ročně na dvacet tisíc návštěvníků, kteří se do malebného městečka rádi vracejí načerpat síly fyzické i duševní. Vzhledem k celé řadě kulturních aktivit (divadlo, galerie, koncerty) i k přívětivosti mnoha útulných kavárniček a restaurací jsou Luhačovice vděčným cílem víkendových výletů pro spoustu lidí z nedalekého okolí.
Zoologická zahrada se zámečkem v Lešné u Zlína, poutní kopec svatý Hostýn, majestátný středověký hrad v Brumově – Bylnici, to jsou jen některé z řady pozoruhodných míst na území Zlínského kraje s velkou oblibou vyhledávaných.
Možnosti rekreace ve Zlínském kraji
Region je protkán hustou sítí dobře značených turistických tras.
Horolezci si svou kondici a odvahu mohou trénovat v Pulčinských, Lačnovských, Lukovských nebo v Čertových skalách. Ideální podmínky pro lyžování skýtají například Pustevny, Portáš, Velké Karlovice i Mikulčin Vrch. Možností je daleko více. K letním pobytům láká zejména okolí vodních nádrží Horní Bečva, Bystřička, Ostrožská Nová Ves, Rusava, Pozlovice a Smraďavka. Originální zážitek přináší plavba po Baťově kanálu, vybudovaném ve třicátých letech souběžně s tokem Moravy. Úsek dlouhý 60 km je možné projet na vypůjčeném motorovém člunu nebo v kánoji. Krajina má dobré podmínky také pro cykloturistiku. Prochází tudy i mezinárodní Moravská dálková cyklotrasa. Kromě již zmíněných Luhačovic zvou k ozdravným pobytům rovněž další, menší lázeňská místa: Kostelec u Zlína s moderním golfovým hřištěm a zejména sirnaté prameny v Ostrožské Nové Vsi, blahodárné pro léčbu pohybového ústrojí a kožních chorob.
Jeden kraj – tři etnografické oblasti
Zlínský kraj vznikl na území, kde se projevují vlivy tří výrazných národopisných celků: Hané a Slovácka s lidovou kulturou nížinného typu a Valašska - etnika horského typu.
Oblast Slovácka se táhne od Napajedel až k soutoku Moravy s Dyjí. Na jihu hraničí s Rakouskem, na východě se Slovenskem, na severu s Hanou. Z národopisného hlediska se Slovácko rozděluje na Horňácko (horská oblast moravských Kopanic v okolí Starého Hrozenkova), luhačoviské Zálesí (tvoří přechod mezi Slováckem a Valašskem) a Dolňácko (nížinatá oblast v Pomoraví).
V rovinatém území je zřetelná souvislost se starou rolnickou kulturou.
Vyvrcholením jarních obyčejů je dosud udržovaná svatodušní Jízda králů. Ta se coby velkolepá slavnost zachovala pouze v jediné obci - ve slováckém Vlčnově.
Označení Valašsko má svůj prapůvod v Rumunsku, odkud zde žijící Valaši migrovali od 14. století Karpatským obloukem na západ a sever. Na severovýchodní Moravu přišli ze Slovenska a ze Slezska. Přinesli s sebou salašnickou tradici extenzivního pastevectví. Obyvatelstvo se muselo přizpůsobit novým značně nepříznivým podmínkám spojením tradic s hospodářským využíváním půdy. To krajině vtisklo charakteristickou podobu. Nejstarší dochované formy obydlí mají jizbu s pecí a ohništěm, nad nímž je komín. Typickou roubenou architekturu lze spatřit ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. V obživě se velmi zásadně uplatňovalo plátenictví a vyšívačská tradice, která už od začátku 19. století dosahovala špičkové kvality. Hlubokou tradici má na Valašsku také ovocnářství a pálenictví - především slivovice.
Haná se vyznačuje lidovou kulturou nížinného typu. Základními vlastnostmi staveb jsou jednoduchost, prosté členění ploch a střech a účelné i užitkové rozmístění budov kolem dvora. Charakteristické objekty této kultury se nacházejí v Rymicích. Jde o chalupy s doškovými střechami a o roubené domy omazané hlínou. Hanácký kroj v sobě snoubí malebnost s rázovitostí, starobylost s bohatstvím a patří k jednomu z nejhonosnějším na Moravě. Z lidové výroby se dodnes zachovala např.hanácká výzdoba velikonočních vajec – kraslic, lepených slámou.
Ekonomická situace kraje
Zlínsko bývalo v minulosti plným právem považováno za ekonomicky silnou oblast s výraznou koncentrací velkých průmyslových podniků. Obuv, pneumatiky, stroje a letadla, to byly produkty tradičně spojované s centrem regionu. Přibližně od poloviny 90. let se hospodářsky stabilní pozice Zlína a celé východní Moravy začala otřásat v důsledku privatizace a restrukturalizace průmyslu. Negativní roli sehrála také špatná dopravní obslužnost území, odtržení od Slovenska, s nímž do té doby fungovaly významné obchodní vztahy, a rovněž rozpad většiny zavedených vědecko-výzkumných pracovišť.
Důsledkem je současná podprůměrná tvorba hrubého domácího produktu, třebaže je region nadále vnímán jako bohatá a dynamická oblast v rámci České republiky.
Struktura průmyslu
Dosavadní průmyslový potenciál kraje je založen na existenci dříve klíčových strojírenských výrobních podniků. Značný význam mají závody zpracovatelského průmyslu, zejména: obuvnického, dřevozpracujícího, kožedělného a dále chemie, gumárenství, potravinářství. Ty dosud patří k předním zásobovatelům spotřebního zboží na českém trhu. Nemají však potřebnou výkonnost - s výjimkou těch, do nichž vstoupil zahraniční investor.
Nejvíc lidí je zaměstnáno v těchto oborech:
1) v průmyslu
2) ve stavebnictví
3) v dopravě, skladování a spojích
4) v oblasti obchodu, pohostinství, ubytovacích služeb a oprav motorových vozidel
5) v obchodu s nemovitostmi.
Obyvatelstvo
Populace je z velké části tvořena venkovským obyvatelstvem. V kraji se nenachází žádné město s více než 100 000 obyvateli. Počet mladých lidí převyšuje počet důchodců, což oblasti poskytuje dostatek pracovních sil pro rozvoj v nejbližších letech.
Venkov
I když statistiky naznačují určitý odliv obyvatelstva z venkova, kvalita života v něm i nadále zůstává poměrně vysoká. Je to dáno jednak obecně klidnějším prostředím, ale také soudržností místních lidí a stále relativně velmi dobrými sousedskými vztahy. V místní socioekonomické struktuře sehrává nezastupitelnou roli specifický jev, kterým je sousedská výpomoc. I díky vzájemné podpoře při nejrůznějších potřebách dosahují lidé s relativně nízkými příjmy stabilní životní úrovně.
K výrazným vlastnostem místní populace patří rovněž intenzivní náboženské cítění a silné vztahy ke krajině a půdě.
Význam mikroregionů
Na území Zlínského kraje existuje 17 mikroregionů, jejichž základem je dobrovolná i nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami a společně řešenými problémy.
Jedná se o mikroregiony: Morkovsko, Zdounky, Chřiby, Za Moravú, Podhostýnsko, Holešovsko, Staroměstsko, Ostrožsko, Uherskobrodsko – část Brodsko, Valašskomeziříčsko-kelečsko, Rožnovsko, Vsetínsko, Vizovicko, Jižní Valašsko, Otrokovicko, Luhačovické Zálesí, Uherskobrodsko-část Bílé Karpaty
Zemědělství
Region lze geograficky rozdělit do dvou základních částí. Jednu z nich tvoří nížinné oblasti převážně kolem toku Moravy, které nabízejí příhodné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniny.
Druhou oblast tvoří horská, dosud téměř nedotčená, území. Horské louky a pastviny včetně CHKO Bílé Karpaty a Beskydy poskytují možnosti pro specifické formy zemědělské produkce, například pastevectví a další aktivity, jež souvisí se zachováním svébytného rázu krajiny i kultury. Jde o turisticky atraktivní projekty, které však dosud nejsou dostatečně využity.
Nerostné bohatství
Kraj je znám zejména svými ložisky stavebních materiálů, z nichž nejvýznamnější místo zaujímají štěrkopísky (tato ložiska mají celorepublikový význam). Důležitá jsou rovněž naleziště stavebního kamene, vápence, cihlářské hlíny a v omezené míře také ropy a zemního plynu.
Školství
Z hlediska rozvoje regionu má zásadní význam vznik Univerzita Tomáše Bati v roce 2000. Vysokoškolské studium se totiž prozatím přímo v kraji realizovalo pouze prostřednictvím několika fakult- odloučených pracovišť brněnské VUT - a mělo jednoznačně charakter technický, exaktní.
Univerzita si klade za cíl vyrovnat zde obecný deficit vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nabídnout jim kromě nových společensko-vědních oborů i dosud v ČR ojedinělou možnost studia “marketingových informací a reklamy”. Právě tato specializace by měla sloučit poněkud zapomenutou tradici zlínského uměleckého školství s možnostmi moderních informačních technologií. Vzhledem k tomu, že Zlín je již od založení Filmových ateliérů v době Baťových závodů líhní kvalitních filmařů a také s ohledem na zdejší mnohaleté působení katedry designu lze předpokládat, že město má pro výuku těchto užitých uměleckých forem dobré podmínky.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát