Atletika - 100m, 200m
ATLETIKA -100m, 200m
Atletika je nazývána královna sportu a patří mezi nejstarší sportovní odvětví vůbec. Patří k nejpůvodnějším a nejzákladnějším formám prověřování rychlosti, síly, hbitosti a vytrvalosti, a jejich počátky můžeme najít přímo v řeckých antických olympijských hrách před 4000 lety. Základy novodobé atletiky byly položeny v 19. století v Anglii. V 18. století vzrůstala obliba soutěží v bězích a chůzi, závodilo se zpravidla o sázky. Roku 1845 se konaly V Anglii první oficiální atletické soutěže. Roku 1866 bylo v Londýně uspořádáno první atletické mistrovství. Roku 1912 vznikla Mezinárodní atletická federace.
Česká atletika je stará alespoň 700 let. Při korunovaci Václava II., která se konala 2. 6. 1297, a která je popsána v Kronice Zbraslavské, se konaly také závody v běhu. Koncem středověku a pak začátkem novověku se běhalo za peníze nebo za věcné ceny a máme to dobře doloženo písemně ze závodů v Jemnici. První atletické závody se v Čechách pořádaly roku 1867, jejich organizátorem byl Sokol. Roku 1884 se objevují první zmínky o mimosokolské atletice, především zásluhou bratří Malečků a Lažnovských, kteří sportovali na pražském ostrově Štvanici. Roku 1890 byl založen první český atletický klub – AC Praha. První zprávy o ženské atletice pocházejí z Brna z roku 1913. Soustavně se však začala ženská atletika pěstovat až po 1. světové válce.
Atletika je sportovní odvětví vycházející ze základních pohybových činností člověka. Běhy na 100 m a 200 m zařazujeme do odvětví atletiky hladkých běhů a dráhové disciplíny, mezi které patří také běhy na 400, 800, 1 500, 5 000, 10 000, 42 195 metrů, neboli maratón.
Pravidla sprintů : Olympijské disciplíny jsou pro 100, 200 a 400m. Závody se někdy běhají v osmi drahách. Protože délka vnější dráhy je větší než délka dráhy vnitřní, startují atleti ze stupňovitě posunuté čáry, takže každý běží stejnou vzdálenost. Sprinteři používají startovní bloky ( není podmínkou ), které jsou připevněné k trati. Bloky tvoří pevnou oporu pro odraz nohy při startu závodu. Mohou se napojit na přistroj, který registruje každý nesprávný start – když noha atleta opustí bloky před startovním výstřelem. Startovní povely jsou: na místa, připravte se, pozor, výstřel. Až do výstřelu musí být všichni závodníci v klidu. Předčasné vyběhnutí nebo zavinění předčasného vyběhnutí jiného závodníka se trestá napomenutím. Běžec, který je napomenut dvakrát, je diskvalifikován. Atleti používají těsnou, lehkou obuv s podrážkou s hřeby - tretry. Hřeby umožňují na sprinterům lepší záběr na dráze, a tím dosahovat rychlost okolo 40 km/hod. Závody se startují výstřelem ze startovní pistole. Při vrcholných soutěžích je spouštěcím zařízením vysoce přesná elektronická časová míra
( s přesností na jednu setinu sekundy ): obyčejné stopky se používají v soutěžích nižší úrovně. Čas každého závodníka měří zpravidla tři časoměřiči. Stopky jsou spuštěny v okamžiku, kdy se objeví kouř startérovy pistole. Závodník je v cíli tehdy, jestliže jeho trup přetne cílovou čáru. Ne paže, nohy, hlava nebo šíje.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát