Osnova
Úvod: proč zrovna Diderot?
Stať: a) kdo byl Diderot
b) životopis
c) dílo-Encyklopedie
d) dílo-ostatní tvorba
Závěr: přínos Diderota
Chcete vědět, kdo byl jedním z nejvýznamnějších encyklopedistů (a to ve světovém měřítku)? Chtěla bych jmenovat Denise Diderota, jenž žil v 18. století. Během svého života se však nevěnoval pouze psaní Encyklopedie, ale napsal také mnoho jiných děl, o kterých se zmíním později. Já osobně jsem si jej zvolila kvůli jeho kontroverznímu dílu Jeptiška, které tehdy velmi otřáslo společností. Chtěla jsem vědět, co jej vedlo k napsání této knihy, a proto jsem se rozhodla zjistit o něm i o době, ve které žil, více.
Byl to francouzský materialistický filosof, prozaik, dramatik, teoretik umění, výtvarný kritik a redaktor, který žil v době osvícenství. Osvícenství je politická a společenská ideologie, která vyhovovala potřebám měšťanstva.Stoupenci tohoto názoru prosazovali svobodu vědeckého bádání. Diderot byl původně věřící křesťan, později zastánce deismu,což je filozofické učení uznávající Boží existenci, hájící však názor, že Bůh po stvoření světa již do jeho chodu nezasahuje; v tomto smyslu deismus umožňuje vědecké zkoumání světa, jehož předpokladem je neměnnost a všeobecná platnost přírodních zákonů. Ve snaze vysvětlit původ vědomí vyslovil tento velikán předpoklad o všeobecné citlivosti hmoty. Odmítal despotismus, hájil osvícenou konstituční monarchii. Byl břitkým stylistou a kritikem společenských a náboženských konvencí, jak lze vidět i z jeho próz. Zájem o společenské a morální tendence se projevuje i v jeho estetice. Významnou úlohu při šíření jeho osvícenských myšlenek mělo vydávání 'Encyklopedie'.
Jestliže bych se měla ve stručnosti zmínit o jeho životě, určitě bych nezapomněla na toto:
· Denis Diderot se narodil 5.10.1713 v Langres a zemřel na rozedmu plic v Paříži 31.7. 1784. Narodil se v rodině mistra nožaře.
· Vzdělání přijal u jezuitů a v roce 1726 odjel do Paříže, kde studoval nejdříve na Harcourtské škole a poté na Univerzitě v Paříži, kde získal titul bakaláře umění. Během deseti let provozuje bohémský život a pracuje v různých zaměstnáních. Pracoval pro právního zástupce, byl domácí učitel, překladatel a nezávislý autor.
· 1742: oženil se s pradlenou Antoinette Champion, což vyvolalo velkou rozepři mezi ním a jeho otcem.
· V třiceti třech letech ho najme Bretonská knihovna pro přeložení Cyclopedie z Chambres.
· 1747: stává se spoluředitelem publikace Encyklopedie, na které poté pracoval přibližně 20 let.
· 1749: je uvězněn ve Vincennes za jeho Listy slepým.
· Rok 1751 je významný proto, že vychází první svazek Encyklopedie. 1753 se narodila jeho dcera Marie-Angélique. Neustále zanedbává svoji ženu a má nemanželského syna se Sophií Volland. Jeho dopisy pro Sophii jsou pro nás důležitým pramenem jeho osobního života.
· 1757: vychází sedmý svazek Encyklopedie s článkem „Genéve“, který vyvolá velký protest u věřících a roztržku s Rousseauem.
· 1759: Encyklopedie je odsouzena Parlamentem. Král nařídí spálení všech sedmi svazků.
· 1765 vychází tajně posledních 10 svazků.
· 1765: prodal svou knihovnu císařovně Kateřině II..
· V letech 1773-1774 jel na velkou cestu do St. Petersburgu , aby poděkoval Kateřině osobně.
Denis Diderot se proslavil především jako encyklopedista. Svědčí o tom také to, že i v naší době vychází encyklopedie Diderot, která je jednou z nejrozšířenějších a také nejdokonalejších encyklopedií na světě.. V letech 1745-1772 sloužil jako vrchní editor tohoto díla, které se řadí mezi nejvýznamnější z doby Osvícenství. Ze začátku pracoval zároveň s matematikem Jeanem Le Rondem d´Alembertem, který ale později rezignoval, protože věřil, že matematika je základnější věda než biologie. Diderotova Encyklopedie má sedmnáct textových a jedenáct svazků s rytinami a zahrnuje soubor znalostí z vědy, umění a techniky. Přispívali do ní i jiní významní myslitelé 18. století (např. d'Alembert, Condillac, Helvétius, Holbach, La Mettrie, Montesquieu, Rousseau, Turgot, Voltaire). Z počátku měla tato práce být pouze překladem dvou svazků Cyclopedie, ale Diderot zvětšil obzor tohoto díla. Encyklopedie aneb Racionálního slovníku věd, umění a řemesel byla publikována v letech 1751-1772 a byla významným kulturním počinem, který obohatil celé lidstvo.
Diderot je však mezi širokou veřejností uznáván taky díky jeho jiným pracem. Jeho literární dílo je velice rozsáhlé a můžeme ho rozčlenit do několika skupin:
DIVADELNÍ HRY:
Nemanželský syn (Le fils naturel), 1757
Otec rodiny (Le pére de famille), 1758
TEORETICKÉ ESEJE O UMĚNÍ:
Les Salons, 1759-1781
Herecký paradox (Paradoxe sur le comédien), 1773
ROMÁNY A FILOZOFICKÉ POVÍDKY:
Jeptiška (La Religieuse),1760
Rameův synovec (Le neveu de Rameau), 1762
Jakub fatalista (Jacques le Fataliste), 1771
FILOZOFICKÉ ESEJE:
Listy slepým (Lettre sur les aveugles a l´usage de ceux qui voient), 1749
Myšlenky o výkladu přírody (Pensées sur l´interprétation de la nature),1753
Reve de d´Alembert,1769
Esej o vládnutí Claudia a Nerona (Essai sur les regnes de Claude et Neron), 1778
Tři jeho nejvýznamnější díla jsou Encyklopedie, o které jsem se zmiňovala výše, Jeptiška a Jakub Fatalista. Oba tyto romány útočí na soudobé poměry a nastolují otázky morálky, pokrytectví a společenské nespravedlnosti.
Jeptiška vypráví o dívce, jež byla přinucena vstoupit do kláštera. Tato novela je napsána formou dopisů, které jeptiška psala.
Jakub fatalista je napsán formou dialogu mezi sluhou a pánem. V tomto románu Diderot kritizuje společnost a morálku.
Je jasné, že Diderot obohatil světovou literaturu nejen svou Encyklopedií, ale také svými romány a myšlenkami. Když jsem četla jeho knihu Jeptiška a Jakub fatalista, uvědomila jsem si nejen to, jak přísná a nekompromisní byla doba Osvícenství, ale také Diderotovu moudrost. Jeho způsob psaní mě velice oslovil a určitě si přečtu další knihy, které tento spisovatel a pokrokový myslitel napsal. Z jeho práce je vidět, že celý život šel za svým přesvědčením a pevně věřil o jeho správnosti.
Seznam použitých pramenů a literatury:
ČESKÉ
1. http://www.volny.cz/dedjohn/klas.htm
2. www.neo3.fbi.cz
3. www.jms.vse.cz/~xsvot01/filosof.htm
4. Martinková Věra a kol., Dějiny literatury 1, Praha 1995
ANGLICKÉ
5. www.microtec.net/pcbcr/diderot.html
6. http://www.utm.edu/research/iep/d/diderot.htm
FRANCOUZSKÉ
7. www.bnf.fr
8. http://ourworld.compuserve.com/homepages/bib_lisieux/
9. Diderot Denis, Jacques le Fataliste, Paris 1995
SLOVENSKÉ
1.Diderot Denis, Mníška, Bratislava 1982
Přílohy:
1) OBRAZOVÁ PŘÍLOHA
2) VYBRANÉ PUBLIKACE
· Essai sur le mérite et la vertu, 1745
· Pensées philosophiques, 1746 - Philosophical Thoughts
· Les bijoux indiscrets, 1748
· Lettre sur les aveugles, 1749 - Essay on Blindness
· Lettre sur les sourds et muets, 1751
· Encyclopédie, 1751-1772 (ed. with Jean de Rond d'Alembert)
· Pensées sur l'interprétation de la nature, 1754
· Le fils naturel, 1757
· Entretiens sur Le fils naturel, 1757
· Discours sur la poésie dramatique, 1758
· Le père de famille, 1758
· La Religieuse, 1796 - written 1760
· Le Neveu de Rameau, 1760-62 - Rameau's Nephew - suom. Rameaun veljenpoika
· Eloge de Richardson, 1761
· Réflections sur ´Térence, 1762
· Essai sur la peinture, 1765, published 1796 - Essay on painting
· Le rêve de d'Alembert, 1769
· Jacques le fataliste et son maître, 1771-73, published 1796 - Jaakko Fatalisti ja hänen isäntänsä (note: this work is among Milan Kundera's favorite books)
· Supplement au Voyage de Bougainville, 1772, published 1796
· Les deux amis de Bourbonne, 1773
· Le paradoxe sur le comédien, 1773, published 1830 - Näyttelijän paradoksi
· Éléments de physiologie, 1774-84
· Essai sur Sénèque, 1778
· Est-il bon? Est-il méchant, 1781, published 1834
· Œuvres complètes, 1875-77
· Essai sur les règnes de Claude at de Néron, 1782
· Dialogues, 1927
· Lettres à S. Voland, 1930
· Interpreter of Nature: Selected Writings, 1937
· Selected Philosophical Writings, 1953
· Les Salons, 1957-67 (4 vols.)
· Selections from the Encyclopedia, 1959
· Œuvres philosophiques, 1964
· Selected Writings, 1966
· Essai sur les règnes de Claude at de Néron, 1966 (2 vols.)
· Political Writings, 1992
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1071