Využití PC z hlediska internetu

S využitím personálních, tedy osobních, počítačů se setkáváme stále častěji, nejviditelněji však v posledních deseti letech. Důvodem je jejich univerzálnost, vzájemná kompatibilita, kdy spolu stále mohou pracovat počítače, jejichž věkový rozdíl je například 15 let, ovšem v závislosti na jejich softwarovém vybavení, a také takzvaná ,,stavebnicová konstrukce“, kdy je možné většinu komponentů dokoupit nebo nahradit starší novějšími (provést upgrade). Není tedy potřeba kupovat ihned celý nový počítač, což je výrazná úspora. Samozřejmě je nutné se zmínit o tom, že ne vždy jsou všechny díly vzájemně kompatibilní, to znamená že si například nejnovější procesor nemusí rozumět s několik let starou základní deskou atp. Další výraznou nevýhodou je poměr výkon/cena. Hned po koupi ztrácí počítač několik tisíc ze své hodnoty.
I přes tyto nevýhody je PC absolutně nejpoužívanějším typem počítače v dnešní době, a to už po mnoho let. A s největší pravděpodobností to tak i zůstane, předpovědi, které sahají až do roku 2005, například tvrdí, že se stále bude prodávat aspoň dvakrát tolik PC než ostatních výpočetních a internetových zařízení: například v roce 2005 má být na světě 590 miliónů „appliances“, ovšem vedle nich miliarda ,,pécéček“.

Nasnadě je otázka, co je tím hnacím motorem pro další, takto mohutný rozvoj? Bezpochyby je to jedno z nejnovějších informačních médií - internet. Pokud se někdo dnes chce připojit k internetu, pracovat s ním a případně si vytvořit své osobní stránky, je PC nejvhodnější zařízení, které toto plně umožňuje. Samozřejmě existují i jiné formy takovýchto zařízení, jako je český Box od Tesly určený pro prohlížení WWW (World Wide Web – zavedený název pro internetové stránky, také překládaný jako celosvětová pavučina) stránek na běžném domácím telefonním přístroji. Nebo multifunkční konzole Sony PlayStation 2, která má k plnohodnotné práci s internetem ještě daleko blíže. Již dnes je jasné, že fenomén, jakým internet bezesporu je, velmi poznamenal využití počítačů.
Obecně v domácnostech je počítač nejvíce k zábavě. Nejedná se ovšem pouze o hraní her, i když to je jistě hlavní složka, ale i o používání různých multimediálních produktů, encyklopedií, apod. K dalším činnostem prováděným na počítačích je psaní dopisů, vedení účetnictví nebo například skládání vlastní hudby. Počítač v domácnosti slouží tedy v první řadě jako zdroj zábavy. A tomuto se samozřejmě přizpůsobuje i internet.

Běžný domácí uživatel PC (ze zprávy uveřejněné právě dnes –19.4.2001 - na internetovém deníku Živě.cz vyplývá, že počítač doma používá již 36% lidí) se připojuje na internet pomocí modemu. Název modem vznikl z odborných termínů modulátor a demodulátor.
Modemy existují ve dvou základních podobách. Externí modem, umístěný mimo samotný počítač, zpravidla potřebuje ke svému provozu ještě vlastní zdroj elektrické energie. Naopak interní modem, instalovaný přímo v počítači v podobě rozšiřující karty, je přímo z počítače také napájen. Někdy je nevýhodou existence rušivých signálů, kterými se vzájemně ovlivňují jednotlivé karty v počítačích PC, např. rušení zvukové karty jinou kartou, což se projevuje zkresleným, tedy přímo slyšitelně poškozeným, zvukovým výstupem. Modem je napojen na běžnou pevnou telefonní linku a telefonní přístroj bývá připojován z modemu. Pokud si vybereme providera (poskytovatele připojení k internetu) nabízejícího připojení zdarma, platíme ,,pouze“ za ono pevné komutované připojení. V současné době při tarifu Internet 2000 stojí hodina připojení po 7. hodině v pracovní dny a po celý den o víkendu zhruba 15,60 Kč



Hlavní využití internetu v domácnosti je v tzv. surfování. Jedná se o prohlížení hypertextových stránek doplněných grafikou za užití dnes v laické části uživatelů asi nejznámějšího protokolu HTTP (HyperText Transfer Protocol). Uživatel zpravidla najde nějaké stránky, prohlédne si je, najde v nich odkazy na další stránky….
Ovšem protokol HTTP může zprostředkovávat nejen informace ať už jakéhokoliv charakteru, ale může zajišťovat i takové služby, jako je stahování programů či jiných dat, na internetu umístěných, diskuzní konference nebo i chat - psané rozhovory lidí připojených k internetu z jakéhokoliv místa na Zemi.

Druhé využití internetu je elektronická pošta, zkráceně e-mail, email, mail, každý používá jiný název. Pošta umožňuje nejen posílaní digitálních dopisů, ale i přikládání souborů k těmto textovým zprávám, což je hlavní přínos, lidé si takto mohou posílat různé tabulky, smlouvy, nebo třeba jen veselé obrázky. Dále je u nás rozšířená komunikace přes program ICQ (zkratka ze spojení I seek you), který vlastně zahrnuje vše, co bylo popsáno v předchozích dvou formách komunikace a ještě další funkce jako organizér apod.. Málokdo už si vytváří vlastní osobní stránky (i když těchto lidí přibývá, hlavně díky skvěle napsaným publikacím), o správě vlastního serveru ani nemluvě.

Z důvodu ceny připojení se každý snaží získat z internetu co nejvíce za co nejkratší dobu, což bývá někdy problematické. Pokud se pro někoho stane internet koníčkem nebo dokonce zaměstnáním, je běžné, že je ho účet za telefon dosáhne částky i několika tisíc.

Ve firmách a institucích je situace samozřejmě poněkud jiná. Jednak se zde počítače využívaly už dříve k jiným účelům, než k zábavě a to od jednoduché korespondence až po provozování interních informačních systémů a databází, a tak je tomu i v situaci nastolené rozšířením internetu. Internet ve firmách a institucích odlišuje navíc fakt, že přestává být pouhou módou. Internet už není pořizován jako něco luxusního, ale jako něco, co přinese užitek.

Existují samozřejmě i jiné možnosti připojení, méně už vhodné pro jednotlivce, o to více pro střední a větší firmy. A to buď za pomocí linky Euro-ISDN, která zvládne zároveň internet v rychlosti běžného modemu pro komutovanou linku, telefonování, faxování, apod. Za určitých podmínek lze dosáhnout až dvojnásobné rychlosti obyčejného modemu. Pokud máme zájem pouze o připojení internetu, bez dalších telefonických rozšiřujících služeb, řádově v rychlosti modemu ale i vyšší, je zajímavá i nabídka bezdrátového připojení mezi viditelnými body. Na této variantě jsou vysoké hlavně pořizovací náklady.
Velké sítě ovšem nelze funkčně připojit jinak, než přímou , to znamená pevnou linkou. Podle rychlosti linky, ale i dalších faktorů, jako je např. fyzická vzdálenost k firmě od poskytovatele takovéhoto připojení, omezení datového průtoku, apod., je určována cena za takovýto způsob připojení. Řádově se pohybuje od několika desítek až po statisíce korun.
Uživatelé z řad zaměstnanců samozřejmě také využívají elektronickou poštu a web, ale již pro trochu jiné účely – kontakt s obchodními partnery, stažení aktuálních kurzovních lístků, elektronický obchod…

Stále obvyklejší je tedy ovšem také informace nabízet, tzn. vytvářet vlastní stránky a umísťovat je do sítě WWW neboli na web. Dalším protokolem pro přenos dat je pro ilustraci např. FTP. Jedná se o celkem rozšířený protokol používaný zejména uživateli, kteří již o internetu něco vědí. Jde o protokol, jehož prioritním a jediným posláním je přenos souborů, dnes ovšem jeho činnost není podmíněna instalací speciální klientské aplikace, ale jeho funkce se již zhošťují prohlížeče WWW stránek. Protokolů existuje samozřejmě mnohem více, ale jejich využití bývá většinou sporadické, zpravidla z důvodu historického neobstání před protokoly zmíněnými výše, ale také z důvodů komerčních.
Za zmínku snad stojí ještě multifunkční komunikace přes TelNet, chatovací IRC nebo akademický Gopher.
Do budoucna lze předpokládat prohloubení nastolené struktury využití ,,pécéček“ právě směrem ke stále se dynamicky rozvíjejícímu internetu (největší výrobce programů Microsoft pomalu přichází s novou strategií nazvanou Microsoft.net, kdy by se obyčejné kancelářské programy již nemusely kupovat, ale vlastně by se pronajaly od Microsoftu a stáhly přímo z internetu).

Internet sám se totiž neustále rozvíjí, přibývají zejména multimediální rozšíření, která jej činí zábavnějším, ale i zajímavějším. Tak jako se velmi těžko odhaduje rozvoj většiny vědních oborů, stejně tak lze jen těžko odhadnout, jak bude internet vypadat za 5, 10 nebo 15 let.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1204