Homosexualita a registrované partnerství-ANO-NE
Homosexualita, což je sexuální přitažlivost a náklonnost k osobě stejného pohlaví, byla, ale bohužel často ještě je, považována za něco zvrhlého, nenormálního, co je mimo společnost. Bylo však dokázáno, že člověk se se svou sexuální orientací již rodí, takže domněnky o tom, že si člověk vybere, zda bude intimní život trávit s osobou stejného či jiného pohlaví, byla mylná. Neměl by být tedy důvod, proč homosexuály odsuzovat, odsouvat je mimo společnost, jak tomu bylo za minulého režimu. Této myšlenky se ale ne všichni drží. Vždyť život, by se měl prožívat, ne přežívat, takže je snad hloupost, „trápit se“ celý život s osobou jiného pohlaví jen proto, že by to nejlépe vyhovovalo společenským normám. Každý by si měl přece žít tak, jak cítí, ne tak, jak mu řekne okolí. Společnost se snad už začíná zbavovat jakéhosi strachu z těchto lidí, nebojí se, když na ulici vidí, jak se dva muži, či ženy drží za ruce, líbají se. Tato čtyřprocentní menšina se musí dost často střetávat s odporem a pohrdáním převážně ze strany starších občanů, kteří své nesouhlasné názory zdůvodňují tím, že za nich to nebylo. To si ale neuvědomí, že tento problém se táhne s lidstvem od jeho počátku, ale lidé nebyli tak psychicky silní, aby si to připustili a oddali se citu. Přizpůsobili se většině, kterou tvoří heterosexuální občané, i když to tak necítili. Já tedy v tomto ohledu nevidím problém, jsem jednoznačně pro to, aby se každý „přiznal“ a hlavně si dokázal připustit svou orientaci, mnohdy i přes nepříznivé reakce okolí, kam se často musí počítat i rodina, která ne vždy přijme fakt, že se nedočká vlastních vnoučat.
Odpůrci homosexuálů jsou jednoznačně také proti uzákonění sňatků mezi osobami stejného pohlaví. Ale proč? Vždyť heterosexuálové spolu mohou žít podle své volby buď bez svazku manželského, nebo naopak. Proč to tedy neumožnit homosexuálním spoluobčanům, kteří se od nás v postatě ničím podstatným neliší?
Ještě více odpůrců má možnost adopce dítěte homosexuálním párem. Prý je to nevýchovné, když malé dítě vychovávají dvě matky bez otce, či dva otcové bez matky. Musí přiznat, že v této otázce ještě nezaujímám jednoznačné stanovisko, protože si myslím, že dítě by mělo mít oba rodiče, ale když se tak zamyslím, tak při případné smrti jednoho partnera z heterosexuálního manželství, se o potomka stará také pouze jeden z rodičů. To je pravda, ale musím uznat, že já sama bych si nedovedla představit, že bych měla dvě maminky (nebo dva táty), protože tento svazek by byl považován za úplný, kdežto při již zmíněné smrti by tento fakt byl přijat jako nehoda, neštěstí.
Jednoznačně jsem pro uzákonění svateb, uznání homosexuálů jako rovnocenné skupiny, i když jich je méně. Mezi nimi je stejná možnost delikventů jako mezi heterosexuály, mohou zvládat domácí práce, vše naprosto normálně. Neměli bychom tedy věc brát z pohledu zatvrzelých staříků, kteří si stojí za názorem, že homosexualita je něco škodlivého, ba dokonce nějaký lehkomyslný výmysl moderní doby.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1436