Současná česká próza a poezie

PRÓZA
Bohumil Hrabal (1914 - 1997),vypravěč a prozaik světové úrovně. v 50. letech vstoupil do literatury. Publikoval částečně oficiálně, částečně v samizdatu nebo v cizině. Navázal na vypravěčské umění Haškovy – hospodské povídačky. Vliv surrealistických postupů na něho. Zážitky z dětství, okupace, život v Praze v Polabí. Znalost prostých lidí, záliba v groteskních situacích, povahách, šokujících nápadech. Narodil se u Brna v Židenicích. Dětství prožil s rodiči v Nymburce, otec správce pivovaru. Do rodiny patřil strýc Pepin, přijel na pár dní a zůstal 40 let. Proslul obrovskou výřečností a uměním vyprávět. Později se stal Hrabalovou múzou.
- 1963, od tohoto r. se stává profesionálním spisovatelem. „Mí hrdinové místo na schůze chodí do hospody ...“ Perlička na dně (1963) – perličku na dně představuje prostý člověk. O lidech kteří žijí na dně společnosti, ti co tráví život v hospodě (lidé lehčího myšlení. píše zde nespisovnou češtinou. Pábitelé(1964) – o lidech zvláštních způsoben milujících život (vnitřně čistí, opradové, navenek obhlouplí). PÁBENÍ= zvláštní způsob rozprávky s prvky poetismu, surrealismu, naturalismu. Taneční hodiny pro starší a pokročilé (1964) – novela, tvorové experimentování, dějová složka na okraji zájmu. Ostře sledované vlaky (1964)- pevná dějová linie, okupační tématika.Miloš Hrma přijede pracovat na nádraží v Kostomlatech. Výpravčím je zde Hubička. Rozhodne se vyzkoušet sexuální život - neúspěšně. Pokouší se o sebevraždu, podřeže si žíly. Občas projíždějí ostře sledované vlaky, nesměli nikde zastavovat, hrdina chce udělat hrdinský čin, shodí na vlak ze semaforu pumu. Je při tom zastřelen. Po roce 1968 dočasně zákaz publikovat – v zahraničí otiskl knihu „Městečko, ve kterém se zastavil čas“ – hlav. postavy: autorův otec, správce pivovaru a jeho bratr Francin. Strýc Pepi, vzpomíná na svůj pobyt v Nymburkuv povovaře. Je to prakticky román Postřižiny.- spojení groteskní hyperboly a jemné kritiky maloměštského způsobu života. hlavní postava je strýc Pepin = nekonvenční vitalita, radost ze života bez předsudků – člověk, který zaujmul okolí. V druhé pol. 60. let je jeho tvorba omezena, protože obsahuje mnoho skepse. Jarmilka – je to o dívce, která nebyla hezká a vykresluje zde její těžký osud, jarmilka je thotná a i tak musí velní těžce pracovat, může si vzít koho chce, protože on jí zavrhl. Chová se k ní ošklivě a jeho rodina odmítá Jarmilku příjmout. Slavnosti sněženek – povídky, vyznání lásky k životu, přírodě a lidem. O muži který schromažďoval ve stodole veškeré zbytečnosti, (např. páry jen levých bot) a o dalších jemu podobných lidech. Lidech či postav, které jsou hloupé a omezení, ale šťastní, protože žijí tak jak chtějí, nevadí jim, že jsou pro smích. po roce 1971 vyšel v zahraničí a až v roce 1989 u nás román Obsluhoval jsem anglického krále – Hl. hrdina – malý číšník jan Dítě, trpí komplexem kvůli malé postavě, cítí se přehlížený. Pracuje v luxusních horelích předvál. Československa. Přeje si stát se milionářem . Podaří se mu to, ale poté je nařčen z krádeže zlaté lžičky. Pokusí se o sebevraždu a pak z trucu se ožení s německou dívkou. dostává se do němec. vězení za války, po válce za kolaboraci s Němci vězení české. Po tomto všem se mu podaří postavit luxusní hotel, ale v únoru 1948 o vše přichází. Smířen s osudem odchází po pohraničí,kde žije o samotě s kozou, kočkou a vlčákem.
Milan Kundera (1929), spisovatel, básník, dramatik, autor próz, literárně-vědecké studie, publicista. Pochází z Brna, absolvoval JAMU a filosofickou fakultu, stal se docentem světových literatur. Do literatury se dostal poč. 50. let jako básník - Člověk zahrada širá - zaměřil se na kritiku přehnaných socialistických idejí, prosazuje právo poezie v soc. na pravdivější zachycení života, zbavení se omezování ideologií. Poč. 70, let (1975) emigroval do Francie a učil na univerzitě, většina jeho děl vyšla ve francouzštině a teprve až on dělá překlady svých děl. V mládí psal básně a divadelní hry, ale proslavil se jako autor povídek a románů. Po revoluci pobývá občas v ČR.Žert - epicky propracovaný román, děj založen na žertu - série žertů procházejících dílem. Děj se odehrává na poč. 50. let mezi svazáky, dva zamilovaní lidé, členové SSM, dívka dogmatická komunistka, chlapec-Hl hrdina Ludník John ji chce pozlobit v podobě pohledu, který ji pošle. Jeho pohlednice se dostává do nepravých rukou. Rozběhne se mašinérie typická pro svou dobu. Vypátrán odesilatel, schůze, autor potrestán - vyloučen ze strany, fakulty, nastupuje na vojnu k PTP. I zde se snaží o humorné akce. Po vojně (jiná doba) se dostává k možnosti dostudovat, vědecká dráha. Rozhodl se k dalšímu žertu proti svému bývalému kamarádovi. Končí absurdně. Snaží se při každé příležitosti věnovat manželce kamaráda.Mine se však cíle, kamarád má ale jinou - vítá jeho svedení ženy. Tragikomický konec. Nesnesitelná lehkost bytí – zápas člověka se životem. 70. léte,kdy se příběh odehrává, doba totality. Vyšla v exilových vydavatelstvích. mnohovýznamová filozofická próza o problémech vnitřní a vnější svobody, odpovědnosti za sebe i za druhé, možnostech seberealizace. Příběh dvou dvojic: lékaře Tomáše a servírky Terezy, Sabiny a France. Mozaika osudů bez chronologické posloupnosti, prolínání a doplňování dějových liníí, vkládání snů = snaha uniknout z tíživé reality ( tíha emigrace.
Josef Škvorecký (1924), narozen v Náchodě, po gymnáziu šel studoval na filosofickou. Zaměřil se na Anj a literaturu. Pracoval ve státním nakladatelství v oddělení anglo-americkém - časopisy, překladatel detektivní literatury. Po pražském jaru emigroval do Kanady (Toronto), oženil se (Zdena Salivarová-Škvorecká), v roce 1971 založil nakladatelství 68 publisher. Vydával v něm své knihy, exilové autory a to v angličtině i v češtině. Nyní žije střídavě tam a zde.Zbabělci - román, napsán v r. 1948, ale vydáno o 10 let později, květnové povstání v r. 1945 v Náchodě. Hlavní hrdina - Danny Smiřický (jedna z nejpopulárnějších postav české poválečné literatury, z velké části autobiografická postava). Nesnižuje význam osvobození SSSR. V prvních dnech byla revoluce v rukou místní honorace, která se chtěla očistit - zbabělci. Sleduje skupinu těchto lidí. Ukazuje skutečné motivy. Smiřický pochází z dobře situované rodiny, středoškolák (kritizována volba hrdiny). Po celou válku se zajímal o jazz a o holky. Kritika myslila, že Danny je plodem společnosti a rodičů, což není v románě zaznamenáno. Reakce na protektorát a na chování dětí: mladí nemají v nikom oporu, rodiče = zbabělci (kvůli dětem a svým zájmům), škola = protektorátní škola (učila lži, češi chtěli protektorát, ...). Lidé neměli možnost vytvořit hodnotový systém. Jazz byl zakázán. Mladí jej tajně poslouchali a hráli. Živnost dodává hovorový jazyk, slangová mluva - páskovství (nový útvar v literatuře).Prima sezóna aneb o nejdůležitějších věcech životních - 6 povídek, TV, vydána v Torontu v r. 75. Autor se o ni vyjádřil v tom smyslu, že mu je nejbližší jeho srdci. Děj je situován ve válce. Danny - septimán, 1 rok je zachycen od zimy do podzimu. Hrdina sestavuje plán na ulovení dívky. Nevychází mu to. Danny = symbol mládí, předváděl se.Tankový prapor (1954), poprvé vydána v Kanadě. U nás kolovala ve formě samizdatu. Danny nastupuje na vojnu po vysoké škole, je rotný a velitel tanku. Děj roku 1951 u nejmenované osádky. Kritizuje důstojníky. Proti nim stojí jako soupeř vojáci. Vyprávění je založeno na humoru. Kolorit dotváří mluva.Příběh inženýra lidských duší – Příběhy vážné i humorné. Dej je jednoduchý není podstatný. Hlavní hrdina Danny Smiřický v dospělém věku. Obraz cestování časem mezi Kostelcem u Náchoda a Torontem. Vystupuje tu řada emigrantů. Danny je profesorem na toronstské univerzitě = svět posrpnové emigrace a Dannyho vzpomínky na léta okupace doma. Jako profesor přichází do styku jak s kanadčany tak i s emigranty. emigranti se nemohou zbavit minulosti od země, kterou opustili, trápí je to co je čeká v budoucnu.
Pavel Kohout – politická činnost v 50. letech. Od roku 1968 měl zákaz publikovat. Od roku 1978 v emigraci , kde napsal a u nás vyšel román „Katyně (1990) – černý humor, o absolventech školy pro katy. Satira na mocenské praktiky StB. Kde je zakopán pes (1976) – dilo ze života. Lící dobu 70 a 80 let. Vyšlo v cizině. Je to memoáromán. Atmosféra 70 let, události kolem Charty 77. Jeden z posled. románů – Ta dlouhá vlna za kýlem – dva staří lidé, on Čech ona sudetská němka. Zápas vycházející ze sudet. problému, ale zamýšlí se i nad otázkou lidské tolerance. Sněží – o ženě pátrající po pravdě )Kdo udával StB a kdo je nevinný.)
Michal Viewegh - převažuje u něho vypravěčská forma, humor a satira.Novela Názory na vraždu – obraz českého maloměsta, pokus dobrat se pravdy.Psychika maloměstských figurek při jejich různých reakcích na vraždu mladé učitelky. Prolínání komediálních i tragických momentů. Báječná léta pod psa – rodinná kronika z doby normalizace. Autobiografický přípěh vlastního dospívání (obraz srpna 1968). období od r. 1962 do gorbačovské perestrojky . v epilogu vyčtem shrnutý osucy postav od listopadu 1989 do roku 1991. Laděno satiricky i humorně. Báječná léta = doba dospívání, pod psa = komunismus. Výchova dívek v Čechách – český postmoderní pedagogický román. Účastníci zájezdu.
Lenka Procházková – Psala povídky. Její tvorba vycházela i v samizdatu a exilu. Velké kritiky na její tvorbu hlavně od mužů. Povídky. Fešákova žena , Hlídač holubů, Přijeď ochutnat – problémy dívek a žen-opilství partnerů, narkomanie, mimomanželské vztahy, nečekané těhotenství. Román: Oční kapky a pokračování – Smolná kniha.
Jan Zábrana – Celý život – forma deníku = jeho deníky byly nalezeny až po jeho smrti jeho ženou, nechtěl, aby je někdo našel. Měl velmi těžký život.
Jaromír Pelc – román A bude hůř – obecná čeština, vulgárnost, úvahy, co způsobuje ochladnutí dobrých mezilidských a rodinných vztahů.
Eva Hauserová – román Cvokyně – sci-fi příběh napsaný obecnou češtinou. Tereza Boučková (dcre Kohouta) – román Indiánksý běh – kniha se upíná k oslavě daru mateřství.


POEZIE
Oldřich Mikulášek (1910 - 1985), básník vypjatě dramatické poezie. Jeho tvorba se hodně změnila – od optimistických laděných básní k tvorbě apelující na charakter člověka, že život proměněný ve zvyk nepatří do živta člověka. Po válce sb. Pulsy (1947)– (boj s lhostejností, odmítá zpohodlnění života.) Horoucí zpěvy – bas. sbírka tendenční poetická lyrika ovlivněná polit. vývojem. Od druhé pol. 50 let – převažují motivy úzkosti, ale nevytrácí se i oslava a chvála života. Ty to myšlenky vložil v roce 1985 do sb. Ortely amilosti. 60.léta - sb. Svlékání hadů (1963) – bás. sbírka, apeluje na charakter člověka, odmítá zpohodlnění. Kritikou velice přijata. Kritizuje zde společnost, člověk žije svůj život, ale měl by se vyvarovat. b. Cosi je ve vzduchu – varuje pře lhostejností a pohodlností. Sb.Šokovaná růže (1969) – básnická sbírka, vznikla po příchodu sovětských vojsk a vajadřuje nesouhlas s jejich příchodem = tóny rozhořčení a nesouhlasu. b. Černý triptych - Měl zákaz vydávat , vydával v zahraničí především v Mnichově. Pak v 80 . letech vydával v samizdatu, ale i oficiálně sb. Žebro Adamovo, Čejči pláč – milostná lyrika, úvahy o člověku o životě. Píše v nepravidelných slohách, ale v dlouhých větných celcích. Sb. Agogh (1980) – vychází v Mnichově, samizdatové. Vyjadřuje hrozbu a omezování člověka. Po roce 1989 vychází i u nás.
Ivan Diviš (1924-1999) Od roku 1969 v exilu, Holasovský styl = skepse, hledané obavy, originalita, existenciální motivy cizoty, úzkosti v krutém světě, devastace země. v jeho tvorbě se mísí realita se snem, veliká představivost. Psal lyriku: milostnou –sb. Průvan, úvahovou – sb. Odchod z Čech – vidina zničené země, pocit úzkosti, osobní krize. sb. Žalmy –spojení snu a reality a časté užívání metafor. ŽALMY = biblické texty. Poslední sb. Beránek na sněhu, U jezera Titicaca, Moje oči musely vidět – jsou kritickou úvahou nad životem.
Jiří Žáček - Jeho texty jsou jednoduché. Píše se smyslem pro humor a radost. Rozebírá vztahy mezi mužem a ženou. Vyjadřuje naději ale i obavy z dnešního světa. Sb. Okurková sezóna, Tři roky prázdnin, Test appeal – milostná poezie, humorné a satirické verše. Baseň Prstem po Praze – hezky rýmované, humorné, popisuje humorně části Prahy. Sb. Žil, nebyl (1978) – b. Před usnutím, U zubaře, V bance, Nedělní chvilka poezie – kritika dnešní společnosti, lidské lhostejnosti a krutosti.
Ivan Wernisch (1942)– Básník a překladatel. Verše bezútěšnosti, přináší svět vlastních snů a představ, obrazy netěšené reality. Používá zvláštní výrazy, zkomolená slova, obecnou češtinu. Sb. Prasinec, Včerejší den – převažuje ironie, existenciální zaměření. Po pětici básnických knih vydaných v roce 1961 nemohl vlastní tvorbu publikovat: smlouvu na knihu: Král neviňátek – nakladatelství v r. 1972 zrušeno. V samizdatu je jeho tvorba reprezentována prózou. Příhody Trpaslice Filumeny (1973) , básnickou knihou Když není vyhnutí (1976) a výborem veršů psaných v letech 1971 – 1977 s názvem Žil, nebyl (1978). Král hlupec přikázal – kritizuje lidi, kteří si myslí, že rozhodují o věcech o kterých vlastně nerozhodují. Kritizuje lidskou povýšenost, arogantnost a panovačnost. Pojízdný život – nabádá lidi aby svůj život opravdu naplno prožili.
Zdeněk Svěrák – Čechy krásné, Čechy naše – charakterizuje český národ jako dobrý. zhudebnil Jaroslav Uhlíř.
Lenka Chytilová (1952) – Z Hradce králové. Ve své poezii objevuje základní životní hodnoty (láska,něha, čistoa). uvažuje o rozpornosti světa, o problematice moderní ženy – zaměstnání, cit, emancipace, matka, manželka, milenk. Sbírka – Třtí planeta, Proč racek přemýšlí.
Markéta Procházková (1963) – vytváří jemnou dívčí poezii, pohled na svět. Sb. Na prahu lásky.
Existuje mladší generace undergroundu (zakladatel E. Bondy-syrová obraznost, drsnost, vulgarismy) Dnes Jáchym Topol – Pocity nálady, sny reality, Je představitelem současného undergroundu, snaží se vykreslit svět v surovosti a pokrytečnosti, ale ve skrytu touží po opaku. Používá vulgarismu a hlavně nespisovný jazyk. Pitomé sprosté básně – zdůrazněna drsnost a vulgarita. Není to jen literární styl, ale i styl životní. Sb. Miluji tě zbláznění.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1653