Světový názor – symbolické universum = svět vyjádřený v symbolech
- souhrn názorů a postojů na svět jako celek a postavení člověka ve světě
Světový názor dělíme: 1) SKUPINOVÝ
2) INDIVIDUÁLNÍ
Dále tyto názory dělíme podle původu: 1) PŘIROZENÉ – jsou již ve společnosti zažité
- MYTOLOGIE
- NÁBOŽENSTVÍ
2) UMĚLÉ – FILOSOFIE
- IDEOLOGIE
Mytologie - pochází z řeckého slova „mytos“ = slovo, vypravování
Mýtus – určitý typ světových názorů v archaitské společnosti
- základem mytologie je nějaký příběh o bozích, lidech… Archaitská společnost byla zaměřena na minulost – trvala dlouho v nezměněné podobě. Mýtus se začal rozpadat s příchodem zemědělství – zemědělci vzhlíželi do budoucnosti.
- mytologie není jen vypravování , ale i skutečnost sama. Archaický člověk žil pouze v mýtech, vše nadpřirozené bylo součástí přítomnosti. 6.-7.stol. př.n.l. dochází v Evropě k obrovským změnám, objevují se nové civilizace – nové světové názory.
Náboženství – přejímá starou mytologii nebo vytváří mytologii novou
Stanoví dogmata a rituály a ty musí člověk vykonávat, svět se tímto rozpadá na dvě části – OBYČEJNÝ (profální) a POSVÁTNÝ (sakrální), bohové už nejsou mezi lidmi, základem náboženství jsou DOGMATA – ta stanovují pravidla lidského chování, to funguje jako světový názor, lidé se řídí tím co řekl Bůh, už se neohlíží do minulosti.
Ideologie – je vidění světa malých sociálních skupin, 18.-19.stol. – velké otřesy-selhalo náboženství, objevují se ideologie – nacionalismus – ideologie moderní společnosti, má obrovský význam pro vývoj Evropy, objevuje se idea NÁRODNÍCH STÁTÚ – války, etnické nepokoje… Jsou nebezpečím moderní společnosti, ale ta bez ní nemůže žít.
Filosofie – z řeckého slova „filein“ = milovat, „sofia“ = moudrost
Poprvé použil toto slovo, tedy filosofie Pythagoras. Filosofii lze chápat dvojím významem:
- v širokém významu – pod čímž chápeme světový názor
- v úzkém významu – to co vytvořili Řekové a váže se na Evropskou kulturu
Filosofie vzniká po rozpadu mytologie společně s náboženstvím, na rozdíl od náboženství má filosofie individuální světový názor. Není založena na dogmatu. Filosofie je hledání pravdy, můžeme dokázat nadevší pochybnost, rodí se jako věda.
Dvojí založení filosofie – jako věda - Řekové chtěli odlišit domněnky od vědění, což
způsobovalo nadevší pochybnost – je to naprosté zproblematizování světa, neustále se musíme tázat proč, vše co považujeme za samozřejmé, samozřejmé být nemusí, tímto chtěla filosofie najít nevyvratitelné poučky o světě. Vznik filosofie znamenal převrat v myšlení, shromáždila velké množství informací – vydělování jednotlivých věd – matematika, fyzika …
- z angloamerického pohledu je filosofie věda pouze tehdy, kdy je v ní logika, vše ostatní jsou pouze a jenom bláboly
- z evropského pohledu je za vědu považováno všechno to, co vytváří jisté systémy, z čehož plyne, že věda o světě je věda jako o celku.
- původně byla filosofie jedinou vědou, postupně se z ní oddělovaly jednotlivé vědní obory – dochází k zužování filosofie jako předmětu. Filosofie se pomalu ale jistě přetváří na logiku. Právě filosofie vede ostatní vědy k tomu, o čem mají bádat.
Moudrost – Němec E. Husserl byl prvním velkým kritikem evropského vývoje od renesance, upozornil na určité meze. Řekl, že: myšlení považuje za vrcholnou vědu a snažil se vše definovat do matematických vzorců. Říká, že život není věda, ale systém určitých hodnot – přirozený svět. Filosofie musí být teorií přirozeného světa. Má být pro člověka zdělování moudrosti, má vyrovnávat základní vztah člověka ke světu.
Filosofie je ta oblast lidské duchovní kultury, která se snaží neustále vyrovnávat narušovaný vztah člověka ke ke světu v nejobecnější rovině.Filosofie nemá žádný pojmový aparát ani pevné oblasti zkoumání, kdyby je měla, nemohla by řešit nové problémy, které jsou před společnost stavěny = má pořád co řešit
Základní filosofické problémy: ONTOLOGICKÉ – co je to svět?
METAFIZICKÉ – to co je za fyzikou, to co je stálé neměnné, to
co nedokáže fyzika jako přírodní věda odhalit
NOETICKÉ – gnoseologické
epistenologické – jak se tvoří vědecké teorie
LOGICKÉ – o zákonech našeho myšlení, zda to co se děje
v hlavě děje se i v přírodě – dokazování, definování
ANTROPOLOGICKÉ – co je člověk, kde se vzal, co člověk na
světě pohledává, otázky původu člověka
AXIOLOGICKÉ - problém hodnot, co je dobré, co je špatné
ETICKÉ – co je dobro, co je zlo, existuje spravedlnost?
ESTETICKÉ – co je hezké, co škaredé
FILOSOFIE DĚJIN – podle čeho společnost funguje, dějiny
nejdou podle zákonů
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4275