·	V tržní ekonomice se většina ekonomických otázek řeší prostřednictvím trhu.
·	Trh je zařízení jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství jež se nakoupí a prodá.
·	Trh se mění stejně jako lidská společnost, původně znamenal místo, kde se prodávalo a nakupovalo zboží, dnes se tržní transakce uskutečňují prostřednictvím nejmodernější techniky. 
·	Trh není úplně dokonalý, ale prostřednictvím tržní ceny je schopen řešit problémy CO, JAK, PRO KOHO.
CO?  	- je určováno rozhodováním spotřebitelů koupit si určitou věc
- z peněz od kupujících plynou do firem zisky, které vkládají firmy do výroby zboží po      
   němž je vysoká poptávka.
- ze zisku se platí mzdy a dividendy spotřebitelům a zaměstnancům 
JAK?	- určuje konkurence mezi výrobci, snaha po zisku ovlivňuje výrobní postupy provádět 	   tak, aby byly co nejlevnější.
PRO KOHO	- trhy výrobních faktorů určují mzdové sazby, úrokové sazby, zisky, půdní renty. Po sečtení příjmů z výrobních faktorů se vypočítají důchody obyvatelstva, rozdělení důchodů je určováno množstvím faktorů, které lidé vlastní a cenami faktorů.
Objekty trhu
To co se nabízí a prodává:
·	Půda – trh půdy
·	Práce – trh práce
·	Peníze – trh kapitálu
·	Zboží a služby – trh zboží a služeb
Subjekty trhu
Domácnosti – na trhu vystupují jako:
a)	kupující – za účelem uspokojování svých potřeb
b)	prodávající – jsou vlastníky výrobních faktorů, které mohou prodat
Firmy – jsou subjekty vyrábějící za účelem prodeje a vystupují na trhu jako:
a)	prodávající – prodávající své produkty s cílem zisku
b)	nakupující – nakupují výrobní faktory za účelem zahájit výrobu
Stát – je specifickým subjektem trhu. Vystupuje na trhu s cílem ovlivnit jej a odstranit některé negativní dopady na ekonomiku. Vystupuje na trhu jako:
a)	prodávající – např. prodává cenné papíry
b)	kupující – např. prostřednictvím státních zakázek a státních institucí
Znaky trhu
Poptávka
·	je množství zboží, které jsou kupující ochotni koupit za určitou cenu 
·	ochota kupujících závisí na mnoha faktorech z nichž nejdůležitější je cena zboží
·	množství poptávaného zboží klesá se stoupající cenou a naopak
·	jednotliví spotřebitelé se rozhodnou o tom, kdy a v jakém množství budou kupovat
Faktory ovlivňující poptávku
-	cena
-	demografické změny
-	změny velikosti důchodů
-	změny v preferencích (móda, změny potřeb)
-	změny cen jiných zboží
-	substituty – jiné zb., které může nahradit při spotřebě zboží sledované
-	komplementy – jiné zboží, které doplňuje při použití zboží sledované
Nabídka
     - je množství zboží, které výrobci dodají na trh při určité ceně
rozlišujeme:
·	individuální nabídka – jeden výrobce
·	tržní nabídka – součet individuálních nabídek na určitém trhu
·	nabízené množství je přímo závislé na ceně
·	při vyšší ceně výrobci převádějí své výrobní zdroje z jiných výrobků na ten, jehož cena se zvýšila
Faktory ovlivňující nabídku:
-	cena
-	náklady výroby a (dražší suroviny a energie, zvyšování nominálních mezd)
-	změny vnějších podmínek podnikání (počasí pro zemědělce)
-	změny kapitálové výnosnosti – kapitál má přirozenou tendenci směřovat do podnikání s vyšší rentabilitou a tedy i vyššími výnosy z daných vstupů. To je důvodem přelévání kapitálu mezi odvětvími i uvnitř odvětví samotných.
Konkurence
     - je proces, ve kterém se střetávají různé zájmy, různých subjektů trhu. Stav dokonalé konkurence je v praxi téměř nedosažitelný. Výrobci, strana nabídky, se chovají racionálně a tam kde svou konkurenci nemohou porazit, logicky se s ní spojí. Tím ale dochází ke vzniku různých forem monopolu.
Typy konkurence
1.) Konkurence napříč trhem – střetávání nabídky a poptávky na trhu
2.) Konkurence cenová a necenová – výrobci používají k maximalizaci svých zisků různé metody cenové a necenové konkurence
-	podstatou cenové konkurence je snaha prostřednictvím snižování cen přilákat kupující.
-	podstatou necenové konkurence je přilákáni kupujících jinými metodami (reklama, slevy, servis,…)
3. Konkurence dokonalá a nedokonalá
Konkurence dokonalá – jedná se o abstrakci ekonomické teorie, kdy žádná firma není schopna ovlivnit tržní cenu, poptávková křivka je vodorovná, nebo-li dokonale elastická.
Konkurence nedokonalá – reálný stav, kdy na trhu je přinejmenším jeden podnik, který je dostatečně silný na to, aby ovlivnil tržní cenu, poptávková funkce je klesající.
a) monopol – existence jediné velké firmy daného výrobku, který je jedinečný a nezaměnitelný, vstup jiných firem do odvětví je velmi obtížný, podnik má velkou kontrolu nad cenou.
b) oligopol – na trhu existuje několik velkých firem poskytujících podobné statky, tyto firmy mohou ovlivňovat ceny, vstup jiných firem na trhu je obtížný – vyžaduje velké kapitálové investice.
c) oligopson – oligopol na straně poptávky
d) monopolistická konkurence – na trhu je mnoho firem poskytujících podobné statky a služby, vstup a výstup z trhu je relativně snadný. 
e) monopson – monopol na straně poptávky. (např. u některých strategických oblastí speciální technologie)
Trh zboží a služeb
·	Jde o trh statků a služeb, které mají sloužit k uspokojování potřeb spotřebitelů.
·	Je trhem spotřebitelů, kteří na něm mají suveréní postavení, protože oni rozhodují o tom, co se bude vyrábět.
·	Při svém rozhodování spotřebitel zvažuje míru uspokojení svých potřeb a náklady, které musí vynaložit.
·	Firmy, které vstupují na trh zboží a služeb zvažují výběr cílového trhu a pravděpodobný zisk.
Trh práce
·	Na trhu práce dochází ke střetávání nabídky práce a poptávky po práci.
·	Cenou práce je mzda.
·	Mzdy se liší vlivem tržních sil a vlivem jiných netržních faktorů.
Vliv tržních sil:
-	Je-li poptávka po pracovnících, ve srovnání s nabídkou pracovníků, vysoká, mají mzdy tendenci být vyšší a naopak. Jestliže je nabídka pracovníků vysoká v určité zaměstnanecké kategorii, ve srovnání s poptávkou, vysoká, mají mzdy tendenci být nižší.
Vliv netržních sil:
-	Geografické rozmístění (mzdy se liší v různých částech země)
-	Diskriminace v zaměstnání (imigranti, bílý – barevní, muži – ženy)
-	Vládní zákonodárství (zákon o minimální mzdě)
Trh půdy
·	Půda je primární a specifický výrobní faktor, který vznikal přírodním procesem.
·	Lidé svou činností mohou půdu pouze upravit pro vhodné obdělávání, nemohou ale měnit její rozsah ani vlastnosti.
·	Půda vstupuje na trh tím, že je prodávána, kupována nebo pronajímána.
·	Výše nájemného závisí na poptávce.
·	Pronajímaná půda je spojena s dalšími investicemi
cena půdy:
-	Nemůže být určena podle nákladů na výrobu, protože je primární faktor.
-	Vzniká na základě nabídky a poptávky.
-	Lze ji stanovit podle kapitalizované hodnoty.
-	V ČR se uplatňují dva druhy cen:
Úřední – má závaznou funkci pro řešení majetkoprávních vztahů k půdě, slouží k ocenění staveb a pozemků
Tržní – vytvořená na základě nabídky a poptávky
Trh kapitálu
·	Je střetávání nabídky a poptávky finančního kapitálu v podobě peněz, cenných papírů, úvěrů,…
·	Nabídka a poptávka se slaďují úrokovou mírou
·	Rozvoj peněžního oběhu přinesl vznik úvěru.
·	Nabídku kapitálu tvoří úspory domácností.
·	Existence finančního trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky.
·	Stát si ponechává, prostřednictvím centrální banky, možnost aktivně do tohoto trhu zasahovat.
úvěr: je vztah, v němž věřitel poskytne nějakou hodnotu dlužníkovi a dlužník se smluvně zaváže, že mu tuto hodnotu po nějaké době vrátí, většinou rozšířenou o úrok.
úrok: je cena peněz, která se platí na finančním trhu za právo disponovat s cizími peněžními prostředky.
banky: jsou specializované firmy obchodující na finančním trhu, poskytují úvěry, přijímají vklady, zprostředkovávají platební styk, směnárenskou činnost a podnikají s cílem realizace bankovního zisku.
Peněžní trh – slouží ke krátkodobému přesunu peněžních prostředků, je trhem krátkodobých peněz, půjček a cenných papírů.
Selhání trhu:
1. vznik monopolu
-	samotný vznik monopolu není trestný
-	trestné je zneužití tohoto výsadního postavení např. monopolně vysoká cena
-	na ochranu hospodářské soutěže vydává stát zákony, kde specifikuje co je a není trestné
2. existence tzv. veřejných statků
-	tedy statků, u kterých není žádoucí, aby jejich pořizování a správu zajišťoval soukromý sektor na základě zákonů trhu
-	mezi nejdůležitější patří obrana státu, veřejné školství…
-	tím vzniká nepříjemné rozhárání trhu a netrhu
3. externality trhu
-	jedná se o vedlejší účinky trhu na subjekty, které se daného tržního vztahu neúčastní
-	mohou být negativní externality – jako typický příklad slouží špatný vliv výrobců na životní prostředí
-	pozitivní externality – podnikatelskou činností můžeme někomu přinést užitek, aniž se tato třetí osoba o to jakkoliv zaslouží a aniž by za to zaplatila např. přivedením infrastruktury (dálnice, plynofikace, elektřina) do určité lokality výrazně zvýší tržní cenu pozemku zdejších majitelů
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4694