Monitory typu CRT

Uvnitř monitoru je katodová trubice (Cathode ray tube - CRT). Ta obsahuje tři elektronové trysky, stínící masku a skleněnou obrazovku zevnitř pokrytou oddělenými, červeně, zeleně a modře fosforeskujícími body, tzv. luminofory.
Trysky mohou být uspořádány do trojúhelníku nebo v jedné rovině. V prvním případě jde o obrazovku typu delta, v druhém je to typ trinitron. Obrazovka typu delta má luminofory uspořádány do tvaru pravoúhlého trojúhelníka, zatímco trinitron vodorovně v pořadí zleva červená, zelená, modrá.
Každá barva může být zobrazena složením tří primárních barev luminoforů - červené, zelené a modré - různé intenzity. Jestliže jsou všechny primární barvy plně aktivovány, vznikne bílá barva, jestliže není aktivována žádná, vznikne černá. Tomuto vytváření barevného obrazu se říká aditivní.

Monitory z tekutých krystalů (LCD)

Zkratka LCD pochází z anglického názvu Liquid Crystal Display (liquid - tekutina, kapalina, krystal displej - obrazovka). Někdo zná tento typ monitoru z notebooků. Lze ho ale použít i místo klasického monitoru a předpokládá se, že do tří let jeho cena klesne tak, že bude dostupný všem. Firmy používají nástěnný panel LCD k prezentacím. Jeho přednosti : je lehký, spoří prostor, nevyzařuje, má ostrý obraz.
LCD panel se skládá z buněk, ty jsou tvořeny elektrolumiscenční výbojkou, dvěma polarizátory. Mezi dvěmi orientačnímy filtry se nachází vrstva tekutého krystalu.V klidovém stavu prochází světlo tekutým krystalem - buňka svítí. Zapnutý zdroj střídavého napětí změní vnitřní strukturu tekutého krystalu a světlo je zablokováno na polarizátoru - buňka nesvítí. Intenzita světla se mění velikostí napětí připojeného k elektrodám.
Pro černobílý obraz v rozlišení 1024 x 768 bodů je třeba 768 432 buněk. Pro barevný 3x více, protože ze třech základních barev (red, green, blue) lze namíchat všechny barvy spektra. Podle prvních písmen tří základních barev se říká barevným displejům RGB displeje. Existují dvě základní varianty provedení LCD, pasivní (levnější) a aktivní (dražší). U pasivních LCD řídí celý řádek nebo sloupec jeden tranzistor. Tento typ pomalu reaguje na změny obrazu a má bledší barvy. Aktivní displej má přímo u buňky jeden tenkovrstvý tranzistor. Proto je zobrazení rychlejší a barvy zářivější, je ovšem dražší.
Další technologie

Pasivní STN displeje (Super Twisted Nematic)
Úhel natáčení tyčinek se z původních 90° zvětší na 240°. Znatelně se zlepší kontrast, ale zvětší se rovněž barevné zkreslení (dopadající světlo se láme více nebo méně dle různých vlnových délek každé barvy).

DSTN displeje ( Double Super Twisted Nematic)
Dvě vrstvy STN na sobě. Jedna vrstva (aktivní) je elektricky ovlivněna tak, že se tyčinky přestanou natáčet. V druhé (pasivní) se tyčinky stále otáčí o 240° proti směru hodinových ručiček. Dopadající světlo se v této vrstvě lomí stejně jako u STN panelů, druhá vrstva tuto chybu opět koriguje. Výsledkem je lepší kontrast než u předchozího typu.

TFT displej (Thin Film Tranzistor)
LC vrstvy jsou osazeny drobnými tranzistory, přičemž každý z těchto tranzistorů řídí jeden obrazový bod. Výhody jsou urychlení reakční doby (rychlost překreslení obrazu), pohyby na displeji jsou bez stínů, bez barevných chyb, má menší spotřebu proudu, menší tloušťku, velký kontrastní poměr. Nevýhodami jsou komplikovaná výroba a vysoká cena.

Fero LCD (Feroelektrický displej)
LCD buňky jsou nahrazeny feroelektrickými, které jsou schopny zachovávat obraz až do nového impulsu bez překreslování a zároveň reagují rychleji než LCD buňky. Tato technologie přináší lepší obraz než STN, ale výroba je nákladná a navíc displeje jsou těžké, tudíž pro přenosné počítače nepoužitelné.

PLAZMOVÉ DISPLEJE (PD)
Objevily se v polovině osmdesátých let. V těchto obrazovkách je směs plynů neonu a argonu, kterou elektrické pole přiměje k vyzařování. Barva vzniká přimísením svítících látek, které se aktivují ultrafialovým zářením plazmy. Nevýhodou je nedostatečná kvalita obrazu (reflexe poškozují kontrast a reprodukci barvy). Výhodami jsou nízké pořizovací náklady a dlouhá životnost. Uplatnily se spíše jako televizní obrazovky než počítačové monitory.

PLAZMATRONOVÉ DISPLEJE (PALC) (Plazma Adressed Liquid Crystal)
Jedná se o kombinaci techniky LCD a plazmy. Pomocí přesně dávkovaného výboje plynů se zapínají a vypínají tekuté krystaly. Celkový obraz se pak skládá z asi 450 horizontálních plazmových kanálů. Výhodou je jednoduchá stavba pro velké a lehké obrazovky, cenově výhodná výroba, dobrá obrazová kvalita.


Parametry monitoru

Velikost monitoru

Velikost se udává jako velikost úhlopříčky stínítka. Je počítána v palcích ('') - 2,54 cm. Dnes se používají nejvíce monitory o velikosti 14'' - 21''.

Rozlišení

Rozlišení nás informuje o hustotě obrazu. Je udáváno jako počet bodů nebo obrazových elementů (picture element - pixel) v jednom řádku vynásobený počtem řádků. Obrazovka 1024 x 768 má 1024 bodů či pixelů v řádce a 768 řádek. Větší rozlišení umožňuje zobrazit na obrazovce více informací, ale klade větší nároky na grafickou kartu.

Horizontální frekvence

Horizontální snímková frekvence, nazývaná také řádková, se měří v kilohertzích (khz) a udává počet řádků, které mohou být vykresleny za sekundu. Hodnoty této frekvence bývají obvykle v intervalu od 30 do 120 kHz.

Vertikální frekvence

Vertikální frekvence, zvaná též obnovovací nebo obrazová, je definována jako počet obnovení či překreslení obrazu za sekundu. Je udávána v hertzích (Hz). Vertikální frekvence může být zhruba odhadnuta vydělením horizontální frekvence počtem řádků v použitém rozlišení. Rozdíl mezi takto vypočítanou a skutečnou hodnotou je dán dobou, kterou potřebují elektronové trysky pro návrat do počáteční pozice po nakreslení každého řádku. Používání vyšší frekvence snižuje namáhání očí omezováním blikání a minimalizováním kolísání jasu obrazu. V současnosti je uváděno 85 Hz jako doporučovaná obnovovací frekvence. Vysoká frekvence je zvláště důležitá při práci s bílým pozadím.

Vzdálenost bodů

Vzdálenost bodů je vertikální vzdálenost dvou stejnobarevných bodů a bývá udávána v milimetrech (mm). Obraz je ostřejší, když vzdálenost bodů je menší. Pro dobrou ergonomii obrazu je udávána maximální vzdálenost bodů 0,28 mm. Pro vysoká rozlišení se doporučuje vzdálenost 0,25 - 0,26 mm.


Způsoby připojení

Klasické VGA

Monitor je připojen patnácti pinovým kabelem do grafické karty a napájení má buď vlastní (další kabel do zásuvky), nebo napájecím kabelem z počítače. Jedinou nevýhodou je snad pouze to, že z monitoru vedou dva silné kabely.

USB

Univerzální sériová sběrnice se u monitorů uplatňuje ve dvou směrech. V prvním případě monitor sám může používat USB spojení, poskytnout tím obrazovce napájení a umožňuje zároveň přenos dat, díky kterým můžeme na monitoru sledovat, co se děje. Druhá možnost je, že USB rozbočka muže být přidaná k monitoru pro použití jako vyhovující místo k zástrčce USB. Do tohoto zařízení pak lze zapojit zařízení jako klávesnice, myši, digitální fotoaparáty, tiskárny atd. Rozbočka poskytuje spojení s PC.

RGB připojení

Připojení RGB používá tři kabely, každá barva má „svůj“ kabel. Výhodou je to, že jsou barvy jasné a reálné. Nevýhoda je, že takovéto monitory jsou drahé a vyžadují speciální grafické karty. RGB připojení se používá především v grafických studiích nebo tam, kde hodně záleží na barvách a grafice.



Cenové porovnání konkrétních výrobků

Výrobce, (typ monitoru)	Velikost v ('')	max. Rozlišení	Cena v (Kč)
IBM E54	15	1024x768	6 369
IBM E74	17	1280x1024	7 828
IBM P96	19	1600x1200	24 992
IBM P275	21	1920x1440	49 362
ADI LCD	15	1024x768	18 570
IMAGE QUEST	17	1280x1024	6 500
Fujitsu SIEMENS LCD	15	1024x768	12 990
Fujitsu SIEMENS 	17	1280x1024	5 790
TCO	15	1024x768	4 199
TCO	17	1280x1024	5 565
TCO	19	1600x1200	7 979
Nec FP1375X	22	2048x1536	48 764
TCO LCD panel	15	1024x768	13 896
TCO LCD panel	17	1280x1024	24 592

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5735