NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE
ZÁKLADNÍ POJMY
Ekonomie zkoumá jak lidé vyrábějí a spotřebovávají statky a služby. Ekonomie bere vždy v úvahu, že společnost má k výrobě statků a služeb omezené zdroje (tzv. hranice výrobních možností).
Ekonomie je společenská věda, která zkoumá vztahy mezi subjekty ve společnosti, tyto vztahy zkoumá v jednoduché ideální abstraktní podobě a formuluje jednoduché zákonitosti.
Subjekty se rozlišují podle postavení na trhu
· podniky – podnikají za účelem zisku, spotřebovávají výrobní faktory a na trh dodávají výrobky
· domácnosti – poskytují výrobní faktory a spotřebovávají produkty.
· stát – chová se zároveň jako podnik a jako domácnost a navíc řídí a reguluje = zasahuje do ekonomiky na základě zákonných norem a opatření
Mikroekonomie se zabývá chováním jednotlivých subjektů, zkoumá např. výši cen, výši mezd, vliv daní na podnik
Makroekonomie zkoumá ekonomiku jako celek, zkoumá např. HDP, inflaci, nezaměstnanost
Ekonomika je národní hospodářství
Národní hospodářství zahrnuje veškeré hospodářské činnosti na určitém místě. Dělí se na hospodářské sektory:
Primární sektor – zahrnuje prvovýrobu např. získávání surovin, lesnictví, zemědělství.
Sekundární sektor - zahrnuje zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Je zaměřen na výrobu výrobků.
Terciální sektor – zahrnuje všechny služby např. peněžnictví, pojišťovnictví, doprava, obchod atd.
Kvartální sektor – zahrnuje vědu a výzkum
Hospodářský sektor vzniká seskupením podobných odvětví. Hospodářské odvětví – průmysl, doprava, lesnictví, spoje, obchod atd.
Národní hospodářství států se značně liší. Například podle dosažené ekonomické úrovně se rozlišují země na průmyslové vyspělé země, málo vyspělé země.
NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ VELIČINY
Výkonnost národního hospodářství zjišťujeme pomocí veličin, které označujeme jako makroekonomické ukazatele. Nejvýznamnějším ukazatelem je hrubý domácí produkt, případně národní důchod. O výkonnosti národního hospodářství však současně vypovídají i další veličiny: míra nezaměstnanosti, míra inflace, vývoj obchodní a platební bilance, tempo růstu
Hospodářského růstu lze v zásadě dosáhnout dvěma způsoby:
- extenzivně, tj. zvýšením množství využívaných výrobních faktorů, tedy tím, že se budují nové podniky, zaměstnává se více lidí, spotřebovává se více materiálu, apod.
- intenzivně, tj. zvýšením kvality nebo lepším využitím výrobních faktorů, tedy zvýšením úrovně hospodaření se zdroji využívanými pro hospodářskou činnost
Koloběh statků a výrobních faktorů = makroekonomický koloběh
Výkonnost ekonomiky můžeme zjišťovat produktovou nebo důchodovou metodou
platby za import platby za export
SVĚT
poplatky za statky a služby
(zbožová)
nabídka statků a služeb produktová metoda
HDP
DOMÁCNOSTI STÁT PODNIKY
ND
nabídka výrobních faktorů (práce, půda, kapitál)
důchodová metoda
platby za výrobní faktory (mzda, renta, úrok)
vnější okruh vnitřní okruh
Tokové veličiny zaznamenávají změnu stavu v čase.
Hrubý domácí produkt – celková hodnota statků a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci.
Hrubý národní produkt – celková peněžní hodnota skutků a služeb a služeb vytvořených za dané období výrobními faktory, výrobní faktory jsou ve vlastnictví občanů dané země, mohou být použity doma nebo v zahraničí.
V Evropě se používá ukazatel HDP, v USA ukazatel ND.
Výpočet HDP
HDP = C + I + G + X
C … výdaje na osobní spotřebu statků a služeb
I … hrubé domácí investice
G … vládní výdaje za statky a služby
X … čisté vývozy, tj. vývoz – dovoz
C – výdaje domácnosti na spotřební statky. Sčítáme pouze finální statky a služby, nezapočítáváme meziprodukty, finálním statkem je např. chleba, mezistatkem např. obilí
I - započítáváme zde tzv. kapitálové statky tj. statky, které byly v daném období vyrobeny, avšak nejsou v témž období k další výrobě použity, započítávají se sem investice firem do budov, do zařízení, do přírůstků zásob, investice do bytové výstavby, většina těchto statků se používá ve výrobě mnoho let, část jich slouží k nahrazování a vyřazování strojů, zařízení či budov, tyto investice se nazývají jako hrubé, protože od nichž není odečtena ta část investic, která slouží k obnově spotřebovaných kapitálových statků.
G – veškeré výdaje vlády na spotřebu i investice, nezapočítávají se do toho tzv. transferové platby, což jsou platby jedním směrem, nejde za ně protihodnota (podpora v nezaměstnanosti)
X – vývoz – dovoz tj. saldo obchodní bilance
Nominální HDP, reálný HDP
Všechny ukazatele je možné vyjádřit pouze v penězích. Jestliže vyjádříme HDP v běžných cenách tj. v cenách daného roku, je to nominální HDP. Jestliže vyjádříme HDP ve stálých cenách, tj. v cenách určitého zvoleného roku, je to reálný HDP. Pro zjištění skutečné výkonnosti ekonomiky v čase se musí makroekonomické ukazatele očistit od vlivů inflace. Na úroveň HDP má totiž vliv nejen množství vyrobené produkce, ale i růst cen.
Další makroekonomické ukazatele
Čistý domácí produkt – do výkonu národního hospodářství zahrneme pouze čisté investice; čisté investice = hrubé investice – odpisy
Hrubý domácí produkt, čistý domácí produkt je nedokonalý ukazatel, protože započítává pouze to, co vyprodukovala oficiální ekonomika. Nepočítá se stínovou (šedou) ekonomikou (práce v domácnosti, melouchaření) a neuvažuje se znečištěním životního prostředí. Ukazatel, který toto zohlední se nazývá čistý ekonomický blahobyt.
Vysokou vypovídací schopnost pro srovnání národního hospodářství více zemí má HDP v přepočtu na 1 obyvatele.
HOSPODÁŘSKÝ RŮST
dlouhodobý trend
reálný
HDP recese
vrchol
expanze
sedlo
čas
Výkonnost národního hospodářství v čase se mění. Střídají se fáze hospodářského růstu s fázemi hospodářského poklesu, tzv. hospodářský cyklus. Ten má 4 fáze: expanzi, recesi, vrchol, sedlo. Nejdůležitější fáze jsou expanze a recese. Vrchol a sedlo představují body obratu cyklu.
INFLACE
Jde o projev ekonomické nerovnováhy, jejímž vnějším znakem je růst cen. Druhy inflace podle příčiny vzniku:
- poptávková inflace – roste poptávka po zboží (mají větší mzdy)
- nákladová inflace – rostou náklady a zároveň rostou ceny (podnikatelé se bojí inflace, zahrnují si větší náklady)
Inflační spirála – znamená, že se zvýší mzdy, pak ceny, mzdy atd.
Inflační očekávání – obava, že reálná hodnota peněz bude klesat, čím více se inflace obáváme, tím více ji svým jednáním můžeme vyvolat.
Typy inflace:
1. mírná = plíživá – do 10 % ročně, nemá příliš negativní důsledky, tempo růstu cen nepřekročuje tempo růstu výroby
2. rychlá = pádivá – 10 % - 100 % ročně, narušuje plynulý chod ekonomiky, tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen, výrazné zvýhodnění dlužníků na úkor věřitelů
3. hyperinflace – několik set a tisíc procent, znamená útlum ekonomické aktivity až po úplný rozklad ekonomiky, tempo růstu cen nemá žádnou souvislost s tempem růstu výroby
Měření inflace
Inflace se měří jako vzestup cenové hladiny pomocí cenových indexů, nejznámější je index spotřebních cen (spotřební koš), který vyjadřuje velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše, statků a služeb ve srovnání s určitým výchozím obdobím. Index spotřebních cen je označován jako míra inflace.
CH v běžném období – CH v minulém roce *100
CH v minulém roce
Negativní důsledky inflace: snižuje se kupní síla peněz, snižují se reálné mzdy, znehodnocuje úspory a zhoršuje schopnost peněz plnit funkci uchovatele hodnot, zvyšuje se míra nejistoty v rozhodování podnikatelů (nemožnost spočítat plánované investice)
Vznik inflace: nadměrné poskytování úvěrů, růst cen vyvolaných monopolem, zvýší se investiční činnost (bude méně zboží), větší poptávka, zvýšení důchodů, mezd a příjmů (jestliže přesahují nabídku zboží), snížení objemu výroby
MAGICKÝ ČTYŘÚHELNÍK
Sleduje vztah mezi čtyřmi ekonomickými ukazateli: nezaměstnanost, HDP, saldo obchodní bilance, inflace. Naplnění všech čtyř ukazatelů není možné, pokud se zlepší dva z těchto ukazatelů, druhé dva se zhorší.
Protiklady: inflace X míra nezaměstnanosti
inflace X ukazatel tempa růstu ekonomiky
Hodnocení magického čtyřúhelníku je závislé na jeho ploše. Čím je plocha větší, tím je makroekonomická situace země příznivější.
10 5 10 15 . -3 0 3
5 HDP
nezaměstnanost saldo obchodní
15 bilance
10
5 inflace
Obchodní bilance zachycuje hodnotu dovozu a vývozu zboží a služeb (podkladem je hlášení celních úřadů)
Platební bilance zachycuje vztah mezi peněžními příjmy a výdeji do zahraničí (bilanci zachycuje ČNB)
Rozdíl mezi hodnotou dovozu a vývozu se nazývá saldo. Obchodní bilance může být:
1. aktivní ……. vývoz > dovoz saldo +
2. pasivní ……. vývoz < dovoz saldo –
3. vyrovnaná … vývoz = dovoz saldo 0
HRANICE VÝROBNÍCH MOŽNOSTÍ
Zdroje, které má ekonomika jsou omezené. Stát nemůže vyrábět všechny statky, které by chtěl, ale musí mezi nimi volit, problém vzácnosti volby se vyjadřuje graficky jako hranice výrobních možností, tedy s existujících zdrojů lze vyrábět různé kombinace statků, zjednodušeně se vyberou dva výrobky a zjišťuje se vztah mezi nimi, jelikož co platí pro dva výrobky ve složitější podobě platí i pro milióny výrobků. Hranice výrobních možností ukazuje o kolik se sníží výroba jednoho druhu statku, jestliže se zvýší výroba druhého státku.
potraviny
A
B C x H
x G D
E
F
oděvy
Popis: body A – F jsou kombinací při plném využití výrobních faktorů, bod G je kombinací při nevyužitých zdrojích, bod H představuje produkci, která nemůže být se stávajícími zdroji dosažena
Každá volba znamená, že se vzdáme určitých příležitostí získat jednu hodnotu, abychom získali hodnotu jinou. Hodnoty, kterých jsme se vzdali, pro nás představují náklady obětované příležitosti.
Hranice výrobních možností není neměnná, časem se tato hranice může posunout směrem doprava a nahoru. Posouvání se označuje jako hospodářský či ekonomický růst. Např. nová technologie, automatizace, zvýšení výrobních faktorů.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6343