DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V DÍLECH ČESKÝCH A SVĚTOVÝCH AUTORŮ

Fašismus (z italského fascio = svazek, spolek), v roce 1933 nastupuje v Německu k moci Hitler a plně rozvíjí nacistické hnutí.

Nacismus – politické hnutí v Německu (vzniká také díky hospodářské krizi) vedené fašistickou stranou NSDAP

Šovinismus - vyhrocený nacionalismus, víra v nadřazenost vlastního národa nad jinými, nenávist k ostatním národům

REAKCE NA NÁSTUP FAŠISMU
(od roku 1933)

KAREL ČAPEK (1890 – 1938)
Čapek vystupuje proti fašismu - neuznával systémy, které své zásady vydávali za absolutní pravdu, shodoval se s T. G. M.

Bílá nemoc - drama
Čapek v této hře varuje před válkou a rozpínavostí fašismu, před jeho skrytým nebezpečím.
V zemi, ve které se válčí, vypuká epidemie, doktor Galén vynalézá lék, ale odmítá léčit bohaté a mocné lidi, dokud vláda nevyhlásí mír (vládnoucí vrstvě to zatím nevadí, protože se domnívají, že jde o nemoc pouze chudých lidí), maršál však nechce ustoupit a válčí dál, hlavní zbrojař Krug je nakažen a chce mír, ale maršál s ním nesouhlasí, jeho dcera jej však nakonec donutí – maršál uzavírá mír, když jde Galén za nemocným Krugem s lékem, je před budovou umačkán zfanatizovaným davem lidí, kteří chtějí válku, lék je rozdupán a Galén umírá.

Válka s mloky - tzv. „román fejeton“
Lidé začnou využívat mloky jako levnou pracovní sílu, což se zanedlouho obrací proti nim.
Více symbolických znaků:
· odlidštění pracujícího člověka
· obraz moderního zmanipulovaného člověka
· rozvoj kapitalismu a jeho možnosti
· motiv nebezpečí fašismu
Utopistický román, satira kapitalistické společnosti.

Matka – drama
Fiktivní rozhovor matky se svým mrtvým manželem a svými třemi syny. Matka ztratila 3 syny, dva z nich Kornel a Petr zemřeli v občanské válce každý na jiné straně, poslední zemřel při překonávání leteckých rekordů.
Konflikt mezi matkou a Tonym, který chce odejít do války a ona mu to nechce dovolit, má strach, že o něj přijde - je pro ni ještě maličký. Konflikt mezi matkou (ženský pohled) a zemřelými (mužský pohled); matka se nemůže s válkou smířit, ale zemřelí chtějí bojovat, aby porazili nepřítele, aby byl mír, jsou s válkou smířeni. Matka se nakonec rozhodne poslat syna do války (když se dozvěděla, že ve válce se střílí do malých bezbranných dětí).

OSVOBOZENÉ DIVADLO
V 30. letech reaguje na politickou situaci – nástup fašismu, hospodářská krize. Ve hrách mizí humor, uvádějí se politické satiry. Éra Osvobozeného divadla končí rokem 1938, pod tlakem politických událostí (příliš mnoho narážek na fašismus. Voskovec a Werich stihli utéct před zatčením do Ameriky. Po válce se do Čech vrátil pouze Jan Werich, Jiří Voskovec tam zůstal.

Caesar – drama
Satira na velikášství a směšnost diktátorů. Caesar zde vystupuje jako demagog (překrucuje fakta ve svůj prospěch) a diktátor, senátoři chtějí prověřovat korupci, ale má se začít u Caesara.
Nadčasovost tématu - stejné problémy jsou i v dnešní politice (korupce, sledování vlastních zájmů)

Rub a líc – drama
Rub představuje luxus a vynálezy, líc bídu. Dva nezaměstnaní se vloupou do skladu munice a myslí si, že je to sklad potravin - chtějí si otevřít konzervu, ale nakonec zjistí, že je to granát.
Řada aktuálních narážek: „Šoulet to nebude, protože je to Made in Germany“ - narážka na pronásledování židů (šoulet = typické židovské jídlo)

Kat a blázen – drama
Zaměřeno proti fašistickému režimu, příběh o kariéře bezvýznamného úředníka, který se stal diktátorem (Adolf Hitler)
Osel a stín
Vystupují zde dva muži z vyšší třídy – Hipodromos, Kontokorentos a Voskovec (Skočdopolis) a Werich (Nejezchlebos) zastupující nižší třídu. Skočdopolis provozuje taxislužbu s oslem, Nejezchlebos.si pronajme osla za peníze, aby mu dělal stín. Skočdopolis chce peníze i za oslův stín. Dojde ke sporu, který přeroste, zapojí se do něj Hipodromos na stranu Nejezchleba a Kontokorentos na stranu Skočdopola. Nakonec zabíjí osla, snědí ho a tím se usmíří.

Další hry: Balada z hadrů, Těžká Barbora

Poezie hledá jistoty v hodnotách domova a české historie.

JOSEF HORA (1891 – 1945)
Domov – sbírka
Ukázka: Zpěv rodné zemi – autor vidí českou zemi jako místo, které bylo sužované válkami, útoky mocných sousedů, ale vždy se opět pozvedla a nastaly časy míru a hojnosti. Líčí krásy české země – přírodu, vinohrady, sady, lidskou práci. Vyzývá k obraně své vlasti – „držet stráž“

Jan houslista – lyrickoepická skladba
Hlavní hrdina Jan houslista, jako úspěšný hudební působí v zahraničí, vrací se zpět domů, protože se mu stýská, svou zem nachází v nejisté situaci (období krize), reakce na rok 1939. Opět se objevuje myšlenka obrany vlasti.

JAROSLAV SEIFERT (1901 – 1986)
Zhasněte světla – sbírka
Reakce na mnichovské události roku 1938, vyslovení naděje do budoucnosti a myšlenka obrany země.
Ukázka: Zhasněte světla – chápáno buď jako výraz optimismu „noc nebyla z těch nejstrašnějších“, nebo naopak obavy z toho, že bude ještě hůř. Lidé mají strach, bylo by lepší bojovat a neodvolávat mobilizaci.

FRANTIŠEK HALAS (1901 – 1949)
Dokořán - sbírka
Obrat ke společensky angažované poezii (souvisí s dobovými podmínkami a událostmi – ohrožení ČSR, hrozba fašismu, účastní se španělské války v interbrigádách)

Torzo naděje – sbírka (torzo = zbytek)
Ukázka: Zpěv úzkosti – báseň reaguje na Mnichov, objevuje se myšlenka, že nelze už psát osobní poezii tak jako do teď, ale má se zajímat o současné dění. Reaguje též na zradu Francie, která byla naším spojencem, oslovení Anglie (= Albion) a Francie, touha po pomstě, odhodlání k boji.

Zvoní zvoní zrady zvon zrady zvon Francie sladká hrdý Albion
Čí ruce ho rozhoupaly A my jsme je milovali

VÍTĚZSLAV NEZVAL (1900 – 1958)
Matka naděje – sbírka
Ve sbírce jsou básně věnované matce, která byla nemocná, vyjadřuje naději v její uzdravení. Matka se zde také objevuje jako vlast – vyjadřuje zde naději do budoucna, myšlenka nečekat na něčí pomoc, snažit se řešit situaci po svém (narážka na válečnou situace), obrana vlasti, nežít ve světě iluzí. Chybí zde interpunkce.

LITERATURA V DOBĚ OKUPACE (1939 – 1945)

Panovaly stížené politické podmínky protektorátu. V literatuře nastává výjimečná situace (cenzura), nesmělo se publikovat to, co nevyhovovalo Němcům, řada spisovatelů byla vězněna v koncentračních táborech. Spisovatelé psali ilegálně. Nejvíce bylo postiženo židovská literatura. Čeští spisovatelé se nezaprodali Němcům, buď přestali psát a psali do šuplíku nebo psali díla, která cenzuře nevadila (alegorie). Spisovatelé se snažili povzbudit národ (suplují politiku)
FRANTIŠEK LANGER, EGON HOSTOVSKÝ, WERICH a VOSKOVEC – emigrovali
KAREL POLÁČEK, JOSEF ČAPEK, VLADISLAV VANČURA – zemřeli v koncentračním táboře
E. F. BURIAN, NORBERT FRÝD – těžké následky z koncentračního tábora

Próza
· psychologická próza – nereagovala na skutečný stav, cenzuře nevadí
MARIE PUJMANOVÁ – Předtucha; VÁCLAV ŘEZÁČ – Černé světlo, Svědek, JAROSLAV HAVLÍČEK – Helimadoe, Synáček





JAROSLAV HAVLÍČEK: Synáček – román
Dva kamarádi Synáček a Xaver si slíbí, že se nikdy neožení, avšak Xaver toto poruší. Synáček se s ním přestane bavit a stýkat. Xaverovi se narodí dcera Markétka, Markétka onemocní tuberkulózou, Xaver prosí Synáčka, aby se o jeho dceru staral, až umře. Xaver mu nabídne, aby se vzali – Synáček to přijal a poté se stane smyslem jeho života uzdravení Markétky, ale ona přesto umře. Synáček žije dál, jako by ona žila. Okolí ho chápe jako blázna. Synáček trpí reakcí lidí na toto, zabije se při autonehodě (Markétka mu přikazovala, aby jel stále rychleji).

· próza českého génia – knihy, které chtěli zdůraznit schopnosti, šikovnost a pracovitost českého člověka a tímto povzbudit národ
EDUARD BASS – Cirkus Humberto, FRANTIŠEK KOŽÍK – Největší z pierotů

· próza historická - historie sloužila buď jako podobenství (historické události měly připomínat současnost), nebo připomínala slavné etapy české historie
VLADISLAV VANČURA –Obrazy z dějin národa českého
KAREL SCHULZ – Kámen a bolest – Michelangelův životopis
JIŘÍ MAŘÁNEK – Rožmberská trilogie

Poezie
V době okupace se zvyšuje zájem o poezii, protože byla aktuálnější (díky svému rozsahu rychleji reagovala). Poezie využívala náznaku a jinotaje, kvůli cenzuře se zužuje tematický okruh.
· intimní lyrika – impresionistické
· příroda a česká krajina – impresionistické, LADISLAV STEHLÍK, JAROSLAV SEIFERT
· chvála domova – FRANTIŠEK HRUBÍN - Včelí plást, Země sudička, Cikády, Mávnutí křídel
· oslava mateřštiny – symbol národní existence – libozvučné, melodické verše, měly písňovou formu
FRANTIŠEK HALAS – Ladění – sbírka, určena dětem, postavena na metafoře, sdružený rým
VÍTĚZSLAV VANČURA – Manon Lescaut - drama
· oslava významných českých osobností – hlavně Božena Němcová – obdiv její vůle jít dál, nevzdávat se, v této době uplynulo 120 let od jejího narození
FRANTIŠEK HALAS – Naše paní Božena Němcová – sbírka, b. Podobizna naší paní – obdiv její kráse
JAROSLAV SEIFERT – Vějíř Boženy Němcové – sbírka
· oslava Prahy – vyjadřuje Prahu jako symbol našeho národa
JAROSLAV SEIFERT – Světlem oděná, Kamenný most - sbírky
Světlem oděná – složitější, není harmonická a melodická, popisuje katedrálu sv. Víta (chrliče), vyjadřuje lásku k Praze „byla krásnější než Řím“, narážka na dobovou situaci, vyjadřuje, že se Praha nevzdá a vzpomíná na šťastnější časy
· tvorba pro děti
FRANTIŠEK HRUBÍN – Říkejte si pohádky – jednoduché, sdružený a střídavý rým, např. pohádka o veliké řepě - místo řepy je tam krtek

JIŘÍ ORTEN (1919 – 1941)
Vlastním jménem Ohrenstein. Narodil se v rodině židovského obchodníka, vyrůstal v rodině s uměleckými sklony, studoval na gymnasiu a konzervatoři, začal psát básně, umřel mu otec na leukémii; v roce 1939 byly vydány Norimberské zákony – musel zůstat v Praze, z rasových důvodů ho vyhodily ze školy, v roce 1941 umírá (srazila ho sanitka).

Čítanka jaro – první sbírka, vrací se do dětství, naivní a prosté verše, objevují se zdrobněliny

Cesta k mrazu – sbírka, dosti existencionální (strach, samota)
báseň Jednoho dne – je zde použit literární topos (opakuje se určitá situace), v refrénu se obměňuje dítě (dětství, žena (studentská léta), bůh (konec života) – gradují
Dítě = dětství – naivita, optimismus, bezstarostnost, jistota a bezpečí, oxymóron - spojení dvou opačných slov
Žena = dospívání – láska není jednoduchá, láska je bolestná, symbol matky a milenky
Bůh – Bůh ho neprosí ani se neptá, řeší otázku jestli vůbec je bůh, narážka na fašismus – jestli by to bůh dopustil, výzva ke vzdoru a útěku.

Jeremiášův pláč, Ohnice, Elegie - sbírky
Modrá; Červená; Žíhaná kniha – deníky od roku 1938, obsahují básně a komentáře k nim

Skupina 42 - Jiří Kolář, Josef Kainar, Ivan Blatný



BEZPROSTŘEDNÍ OHLASY NA DRUHOU SVĚTOVOU VÁLKU

VÍTĚZSLAV NEZVAL (1900 – 1958)
Historický obraz – sbírka
b. Přišli včas – oslava Rudé armády, je idealizována lidskost (vztah k dětem, hebká duše, vlastenectví), autor se nesnaží o žádný individuální výraz, ale chce být mluvčím kolektivu.

FRANTIŠEK HALAS (1901 – 1949)
V řadě – sbírka
b. Barikáda – motivy stavby barikád, partizánského odboje, působí ponuře (nelibozvučnost), skládá se ze dvou částí – 1. ticho před bouří, 2. odboj

VLADIMÍR HOLAN (1905 – 1980)
Rudoarmejci – sbírka
b. Kresby XV. – hlavní hrdina je rudoarmějec, autor je považuje na normální lidi, zaznamenává zde banální události – vytváří drobné žánrové obrázky. Přemýšlí nad tím, co hlavní hrdina cítil, hlavní hrdina potkává dívku a ona ho odmítla, kytku dává stařeně a navzájem se uklánějí (úcta).
Jednoduché vyjadřování, přesahy verše (myšlenka je ve 2 verších), připomíná prózu, převažuje přímé pojmenování, mizí abstraktnost z minulých let, je záměrně vyvolán kontrast mezi prostotou vojáka a významovou podstatou.

František Hrubín
Hirošima – sbírka
Jsou zde dva časové prostory: Praha 1:15 (noc) a Japonsko 8:15 (ráno), spadne atomová bomba, myšlenka, že nebezpečí stále trvá a touha stále žít i v této nejistotě.
Jobova noc - sbírka

VILÉM ZÁVADA (1905 – 1982)
Povstání z mrtvých – sbírka
Psána v duchu apokalyptické poezie = svět se řídí do záhuby, používá nelibozvučnost = kakofonie.

JAN ZAHRADNÍČEK (1905 – 1960)
Katolicky orientovaný spisovatel, píše přesně v křesťanském duchu sbírky o válečném utrpení, dívá se na válku jako na boží zkoušku, spása vidí ve víře.

PRVNÍ VLNA VÁLEČNÉ PRÓZY

Zahrnuje texty reagující na válku od roku 1945 asi do 1955. Jedná se o faktografické práce, forma svědectví, nad svědectví se umělecky povzneslo jen málo textů.

MARIE PUJMANOVÁ – Život proti smrti

JAN DRDA (1915 - 1970)
Němá barikáda – soubor 11 povídek
Vyšší princip – z doby atentátu na Heydricha. Vyšší princip je přezdívka profesora. Tři kluci z jeho třídy jsou popraveni za schvalování atentátu. Profesor to má říci třídě a odsoudit jejich jednání. Stojí před třídou, dlouho mlčí, nakonec prohlásí, že tento atentát taky schvaluje (třída se z úcty postaví).
Hlídač dynamitu – hlídač pečuje o sklad dynamitu a přitom pašuje dynamit pro odboj. Jde k němu kontrola, on schovává dynamit do hrnce a zapálí pod ním, Gestapáci prohledávají byt,Dynamit má taky doma, on a manželka čekají až to bouchne. Nakonec dům vylítne do vzduchu.
Pancéřová pěst
Znaky: odpor k fašismu, hlavními hrdiny jsou obyčejní lidé, kteří se snaží pomoci jak mohou, jsou ochotni obětovat i svůj život, prožívají pocity strachu a nejistoty, na první pohled je jejich hrdinství nepatrné, není přehnaně popsané – je působivé

JULIUS FUČÍK (1903 – 1943)
Důležitý člen ilegálního komunistického hnutí za války, byl vězně a v r. 42 zastřelen, pak byl komunisty zneužit.
Reportáž psaná na oprátce - záznam skutečnosti, psal ji jako deník v gestapácké věznici, nepůsobí přesvědčivě.



JIŘÍ WEIL (1900 – 1959)
Žid, dívá se na události z pohledu žida, byl povolán do transportu, ukryl se a přežil válku.
Život s hvězdou - román
Hlavní hrdina je Žid Josef Roubíček, nemá rodinu ani zázemí, je uzavřený, nestýká se s lidmi, za války se dostává ještě do většího osamocení, absolutně rezignuje, dělá vše, co musí, vede doma imaginární rozhovory s Růženou, které mu nahrazují společnost, stará se o kocoura Tomáše, nacisti mu ho zastřelí, na hřbitově potkává lidi, kteří taky rezignovali, ale i ty, kteří proti tomu bojují, represe proti Židům se stále stupňují, jednou na ulici slyší o smrti Růženy z rozhlasu, to ho přiměje k rozhodnutí začít bojovat.

JIŘÍ MAREK (1914 – 1994)
Muži jdou v tmě - román
Líčí osudy skupiny pěti ruských parašutistů, kteří se probíjejí z fašistického obklíčení. Provedli neúspěšný seskok a chtějí najít spojení s druhou skupinou, mohou jen těžko uniknout. Mají pocity strachu a úzkosti, myslí stále na smrt, už se s ní smířili, pořád jsou odhodláni zvrátit osud (chtějí prorazit). Nakonec po mnoha útrapách umírají. V tmě – musí chodit ve tmě, aby nebyli prozrazeni
Vylíčeno spíše drsně, není psáno pro efekt a soucit.

Dále napsal: Panoptikum města pražského, Panoptikum hříšných lidí

EMIL FRANTIŠEK BURIAN (1904 – 1959)
Osm odtamtud –soubor povídek
Zachycuje život osmi lidí, s kterými autor prožil koncentrační tábor, jedná se o všední příběhy, většina povídek se nepovznesla nad pouhé svědectví.
p. Zločinci – vypráví o malé dceři velitele SS, má zakázáno dívat se na vězně a koncentrační tábor, ale ona se tam přesto chce jít podívat. Otec jí říkal, že tam jsou vězněni zločinci a zlí lidé. Ona přiběhne k plotu a podívá se do očí jednomu vězni. Lekne se a rozpláče. Uteče pryč, vězňovi oči jí připomněli oči jejího psa, který umřel na nemoc.

NORBERT FRÝD (1913 – 1976)
Žid, během války vězněn v několika koncentračních táborech.
Krabice živých - román
Hlavní hrdina Zdeněk Roubík je vězeň v koncentračním táboře, má prominentní postavení, má na starosti kartotéku „krabici živých“, je to mladý muž, intelektuál, apatický a uzavřený sám do sebe. Zabíjí mu v táboře bratra, a proto se dává na stranu skupiny, která chce z tábora utéci.
Ukázka: vylíčena atmosféra v koncentráku, vězni chtějí žít dál, vzpomínky, naděje, část vězňů si chce sama pomoci na svobodu, střetává se aktivní a pasivní jednání.
Jazyk zde přibližuje atmosféru – germanismy, hovorová čeština.

DRUHÁ VLNA VÁLEČNÉ PRÓZY

ARNOŠT LUSTIG (1926)
Byl silně poznamenán židovským původem, v mládí strávil několik let v Osvětimi, Terezíně a Buchenwaldu, před koncem války utekl z transportu smrti a úspěšně se skrýval do konce války, po válce působil jako zpravodaj v Izraeli, po roce 1968 uprchl do Ameriky, kde přednášel na universitě ve Washingtonu.
Píše především soubory povídek a novely. Všechny jeho texty jsou o válce a o Židech.
Démanty noci - povídka

Dita Saxová - novela
Osmnáctiletá židovská dívka se po válce vrací do normálního života, je rozčarovaná a spáchá sebevraždu.

Nemilovaná - novela
Deník sedmnáctileté dívky využívající své přitažlivosti, aby oddálila svůj transport.

Motlitba pro Kateřinu Horovitzovou román (1964)
Děj inspirován skutečnou událostí. Skupina bohatých židovských podnikatelů byla zajata Němci, kteří je chtějí vyměnit za své důstojníky v americkém zajetí. Mluvčí židů Cohen uvidí Kateřinu v židovském táboře a vyžádá si ji, aby mohla jet s nimi: Je patrné, že je Němci ani nechtějí vyměnit, ale jenom z nich vymámit peníze. Bez peněz se pro ně stávají nepotřebnými, a proto je v koncentračním táboře vedou do plynové komory. Musí se tam svléknout, jeden Němec se na Kateřinu dívá vyzývavě, Kateřina mu proto vytrhne zbraň a zabije dva z nich. Dojde k masakru Židů – rozstřílejí je.



LADISLAV FUKS (1923 – 1994)
Vystudoval psychologii a filosofii na Karlově universitě. Je svébytným autorem psychologických románů z období 2. světové války.
Narozdíl od Lustiga používá málo děje, upíná se především k vnitřním pocitům, úmyslně vytváří nejasnosti a mnohé záměrně čtenářovi skrývá

Pan Theodor Mundstock – novela (první dílo)
Hlavní postavou je starší Žid, který očekává obsílku k transportu, byl vyhozen ze zaměstnání, je pod velkým psychickým tlakem, je zžírán strachem, přichází o své duševní zdraví, objevuje se tu jeho dvojník Mon, v den D našel řešení jak přežít koncentrační tábor, začíná se systematicky připravovat na pobyt v táboře, snaží se všechny situace napřed vyřešit, cestu a pobyt v táboře si představuje do nejmenších podrobností (musí stát uprostřed řady, aby nebyl nápadný, musí cvičit svou slabší ruku), nakonec přibere k sobě Šimona (dítě), stará se o něj a začíná ho také připravovat, těší se na den, kdy mu přijde pozvánka. V tento den jde na shromaždiště. Šimon je na druhé straně ulice. Když Mundstoh přebíhá ulici, srazí ho auto
Theodor Mundstock je tragikomická postava. Čekání na hroznou událost je pro něho horší než vlastní událost. Opakuje se motiv židovské hvězdy a prachu (z Bible).

Variace pro temnou strunu - román
Hlavní hrdina je dospívající chlapec, je přecitlivělý. Je to syn vysokého úředníka, za 2. světové války.

Spalovač mrtvol - román
Hlavní hrdina je zaměstnanec krematoria pan Kopfrkingl, je to vzorný manžel, ale je zatížen svým zaměstnáním (miluje ho), přemýšlí jenom o umírání, stýká se s německým přítelem Villim, který ho upozorní na politickou situaci. Kopfrkingl má absolutní odpor k utrpení, představuje si, že jeho židovská rodina bude trpět. Jeho židovská rodina mu překáží v postupu na ředitele krematoria, stane se členem SDP, svou manželku oběsí a zabije i syna, dcera zůstává ušetřena. Pan Kopfrkingl je odvezen do ústavu pro choromyslné. V panoptiku je motiv ubití tyčí a oběšence.
Jednání pana Kopfrkingla způsobí pouze německé učení.

JAN OTČENÁŠEK (1924 – 1979)
Romeo, Julie a tma – novela (1958)
Autor záměrně zvolil pro svou knihu parafrázi slavného díla Williama Shakespeara Romeo a Julie, neboť se zde také jedná o milostný a tragický příběh dvou mladých lidí, kterým doba, čas ani společenské podmínky, ve kterých žijí,nedovolují žít šťastným životem a naplno prožít svou lásku. Tmou je myšleno tragické období 2. světové války, především doba heydrichidáy.
Osmnáctiletý Pavel potkává v parku mladou Židovku Ester, která měla dnes odjet do koncentračního tábora. Pavel ji ubytoval ve svém pokoji v krejčovně. Scházeli se po večerech, zamilovali se do sebe. Plánovali útěk za tetou na venkov. Udavač Rejsek je prozradil, ale Ester utekla. Zastřelili ji na ulici.

Kulhavý Orfeus – román (1974)
Završuje zde osud studenta Pavla, vypráví o pěti mladých lidech, kteří musejí nuceně pracovat v továrně na letadla. Připravují sabotáž (pod názvem Orfeus), ta však není významná a účinná, Pavel trpí stále smrtí Ester, rozhodne se sám vyhodit vagón, ale to se mu nepovede a umírá.
Autor si cení snahy mladých lidí angažovat se a jejich odvahy.

VLADIMÍR. KÖRNER (1939)
Slepé rameno, Zánik samoty Berhof, Adelheid

BOHUMIL HRABAL (1914 - 1997)
Ostře sledované vlaky – román (1965, zfilmováno Menzelem)
Válka zde tvoří pozadí příběhu, jeho hlavním hrdinou a zároveň vypravěčem je Miloš Hrma, je mladý a zamilovaný, jeho první milování s Mášou nevyjde, čímž Miloš strašně trpí, a pokusí se o sebevraždu. Jednoho dne přichází na stanici Viktoria Freie, která ho zbaví panictví. Miloš se s vědomím mužnosti pustí do odvážného čin, chce vyhodit německý vlak. Při akci je postřelen. Konec je otevřený, ale naznačuje, že Miloš zemře.
Válka tvoří jen kulisu příběhu, zasahuje až na konci, ale každá postava je válkou poznamenaná. Němci jsou zde líčeni jako normální lidé, kteří byli do války nahnáni (stejné osudy). Využívá filmových prvků – záběr detailů, otevřený konec. Jedná se o první syžetová prózu.

JOSEF ŠKVORECKÝ (1924)
Narodil se v Náchodě. Je autorem autobiografických próz, emigroval do Kanady, založil nakladatelství Sixty-eight Publishers, vyučuje na universitě anglickou literaturu.



Zbabělci – román (1958)
Tato kniha byla vydána, pak jí hned zakázali a stahovali, bylo postiženo nakladatelství i kritikové, kteří napsali pochvalné recenze.
Dany je zde představen trošku jako ulejvák a frajer, on a jeho dva kamarádi mají dva hlavní cíle: hrát jazz (únik od reality) a dostat holky. Jsou zde zachyceny dny od 4. do 11. května 1945. Šli do boje, aby ohromili holky.
Typický generační román – výpověď o jedné generaci (dvacetileté) prostřednictvím hlavního hrdiny.
Znaky této generace: frajeři navenek, ale uvnitř jsou citlivý, na první pohled mají jen dva cíle, ale nebojí se k tomu přihlásit, účastní se, aby měli alibi (že bojovali proti Němcům) – jsou upřímní, protože to říkají na rovinu.
Autentičnost výpovědi a depatetizace (zrušení iluzivního pohledu na konec války o Rudé armádě)


DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V NOVĚJŠÍCH DÍLECH

OTA PAVEL (1930 – 1973)
Smrt krásných srnců – 8 povídek
Hlavní postavou ke Otův tatínek Leo Popper. Povídky zachycují reálným způsobem život rodiny od 30. do 60. let, tatínek se živil jako cestující obchodní zástupce (vysavače). První povídky zachycují obchodní činnost tatínka, rodina bohatne, tatínek vydělané peníze hned utrácí, aby se měli dobře. Smrt krásných srnců zachycuje období války, kdy dostali předvolání do koncentračního tábora, tatínek se rozhodl jet za strejdou Proškem na Buštěhrad, strejda má vlčáka Holana, který umí ulovit srnce. Tatínek prosí strejdu, aby mu ulovil srnce, ale on má strach z nebezpečí pro rodinu. Půjčuje mu Holana, ale má strach, že s ním nepůjde. Holan nejdříve nechce poslouchat, ale pak srnce uloví. Objeví se zde dva muži, kteří uloveného srnce chtějí odnést. Tatínek běží za Proškem, který mu pomůže tak, že se převléknou za hajné. Pytláci utečou a tatínek odnáší srnce svým synům. Tři poslední povídky zachycují období po válce, otec prodává mucholapky, ale všechny jeho snahy končí fiaskem, nakonec si opatří králíky, které posléze chce draze prodat, donese je na výstavu, ale zjistí, že jsou bezcenní, a proto je vypouští. Vrací se domů, cestou potkává velikou rybu – symbolizuje loučení s přírodou, po návratu ho odvezou do nemocnice, kde tatínek umírá.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6370