Rostliny a prostředí.
Vztahy mezi rostlinami a prostředím.
Studiem vzájemných vztahů mezi organismy a jejich prostředím se zabývá ekologie. Ekologické faktory se dělí na:  abiotické
				  biotické
Abiotické faktory: zahrnují vlivy neživého prostředí a to:
			1) klimatické: světlo, teplo, srážky, ovzduší.
			2) edafické: vlastnosti půdy.
			3) topografické: geografické podmínky, nadmořská výška, reliéf.....
Biotické faktory: rozumíme tím vzájemné působení faktorů.
= Souhrn všech činitelů, které podmiňují existenci a vytvářejí životní podmínky dané rostliny, se označuje jako biotop neboli stanoviště.
		Lokalita: znamená konkrétní místo výskytu a lze ji jednoznačně vymezit                            	                           základními geografickými souřadnicemi.
			    (šířkou, délkou a výškou) Jinak se nazývá také naleziště.
Rostliny a houby, spolu s dalšími skupinami organismů, tvoří se svým prostředím celek zvaný ekosystém.
Ačkoli faktory prostředí působí zpravidla současně a reakce dané rostliny je výsledkem jejich kombinace a vzájemného ovlivnění, lze je rozdělit na:
			a) energetické faktory
			b) atmosférické faktory 
			c) voda
			d) půdní faktory
			e) vliv živočichů a působení okolních rostlin
A) Energetické faktory 
= Veškeré organismy na Zemi jsou pod vlivem slunečního záření a dlouhovlnného tepelného záření, které vydává jejich okolí. Oba typy záření vytvářejí v daném biotopu charakteristické klimatické poměry. 
Hustota ozáření je přitom závislá na zeměpisné šířce, ročním období a denní době. 
V průměru se udává hodnota 0,25 KJ. m-2.s-1.
Jen malé množství záření 1-2% využívají rostliny na fotosyntézu.Toto fotosynteticky aktivní záření (PHAR), kterému zhruba odpovídá rozsah vlnových délek 380-750 nm, tvoří kolem 45% hustoty ozáření. Při porostu se záření zčásti odráží, pohlcuje i prochází, což je pro každý porost specifické.  Podle adaptace listů na různé světelné podmínky rozdělujeme rostliny na:
			a) slunobytné: rostliny vystavené na slunci.Stepi, hory, rašeliniště. 
			b) stínobytné: v různém množství snáší zastínění.Lesní a vodní rostliny.
Mezi nimi neexistuje ostrá hranice. Dále rostliny rozdělujeme podle toho jak snáší teplo na:
			a) eurytermní: snášejí změny teploty v širokém rozmezí.To je většina                                                                                            
					rostlin.
			b) stenotermní: žijí v extrémních podmínkách. V ledu nebo v horkých 					 vodních pramenech.
B) Atmosférické faktory:
= Ovzduší působí na vegetaci nejen prostřednictvím chemických sloučenin v něm obsažených, ale i jako faktor fyzikální např. vítr víry...
Znamená však hlavně zdroj látek, které jsou nezbytné pro růst a vývoj rostlin.
a) kyslík: 21% z celkově ze vzduchu. Nad půdou (v aerobním prostředí). Pod povrchem (v    	anaerobním prostředí) rostlina trpí nedostatkem O2 a vyrovnává se s tím různými 	adaptacemi např. provětrávací pletivo, dýchací kořeny) 
b) oxid uhličitý: je jediný zdroj uhlíku pro vznik biomasy rostlin. Ve vzduchu je ho 0,034%. 	Přísun CO2 do atmosféry je dán především půdním dýcháním.a dýcháním živých 	rostlin, hub i živočichů. Na nárůstu koncentrace atmosférického CO2 se významnou 	měrou podílí i zvýšené spalování fosilních paliv.
c) znečištění atmosféry: důsledek hospodářské činnosti člověka.
d) vítr: účinek pohybu vzduchu na rostliny je významný již při malé intenzitě.(přenos 
 pylu, rozšiřování semen a nebo plodů) Stálé větrné proudění se výrazně projevuje např.
 na tvaru koruny nebo na úklonu kmene. 
 		
	 	  
C)Voda:
= Podle vztahu k vlhkosti (vodě) lze rostliny rozdělit na:
a) hydrofyty:(z řeckého hydór-voda) Jsou buď celé ve vodě ponořené nebo 
                      svými listy leží na hladině.Charakteristickým znakem je malý podíl            		           podpůrných pletiv a přítomnost provětrávacích pleti.Leknín. 		            b) hygrofyty:(z řeckého hygrós-vlhký) osídlují vlhké až zbahnělé půdy, často 
                     jsou na okrajích vodních ploch (nádrží). Kosatec, rákos.
c) mezofyty: rostliny „středně“ vlhkých stanovišť, kde nedochází k silnému 			         ani k trvalému nadbytku nebo nedostatku vody.Lipnice luční.
d) xerofyty:(z řeckého xerós-suchý) rostliny suchých stanovišť, pro něž je 			       typická silnější kutikula, mohutný kořenový systém a vysoký podíl			       podpůrných pletiv.Zvláštní skupinu xerofytů tvoří sukulenty, jejichž			       dužnaté tělo obsahuje vodní pletiva se zásobami vody.Kaktusy.
D) Půdní faktory:
= Půdní prostředí (pedosféra) je pro rostliny nejen zdrojem vody a minerální výživy, ale též prostředím k jejich upevnění na stanovišti. Svou činností i opadem rostliny výrazně ovlivňují a spoluvytvářejí vlastnosti půdy. Mezi ekologicky nejvýznamnější půdní charakteristiky patří celková zásoba a přístupnost živin, koncentrace vodíkových iontů (pH)
množství dusíku, zásobení vodou, provzdušnění půdy a obsah humusu. 
a) oligotrofní: rostou na půdách s nedostatečnou zásobou živin. Vřes, borovice...
b) mezotrofní: rostou na půdách s průměrnou zásobou živin.Většina trav...
c) eutrofní: rostou na půdách s velkou zásobou živin.Sněženka, lilie...
 
Podle koncentrace vodíkových iontů. Reakce půdy na daném stanovišti se mění v průběhu roku, do značné míry závisí na druhu vegetace.Některé rostliny opadem zvyšují kyselost 
půdy -smrk-. Jiné naopak zmírňují - lípa-.  Podle vztahu k půdní reakci rozlišujeme:
 
a) acidofity: rostliny kyselých půd
                    -borůvka
b) neutrofity: většina našich rostlin
c)  alkacofyty: rostou na půdách
                      -sleziník, routička
Ekologicky vyhraněnou skupinou jsou druhy vázané na stanoviště dobře zásobená sloučeninami dusíku. Tyto druhy náročné na dusík se nazývají nitrofyty. Kopřiva, bez.
 Jiné naopak rostou na půdách s nedostatkem dusíku.
Vztahy mezi rostlinami a živočichy.
Nejvýznamnějším vztahem je potravní závislost heterotrofních živočichů na autotrofních rostlinách.V rostlinných společenstvích i u jednotlivých rostlin se významně projevuje vliv pastvy (okus nadzemních částí, sešlap, vstup živin s trusem pasoucích se zvířat). 
Charakteristický znakem pastvin bývají proto „okusové formy“ dřevin. Velmi důležité vztahy, založené na vzájemném přizpůsobení, se vytvořily mezi rostlinami a jejich živočišnými opylovači a roznašeči plodů (semen). V neposlední řadě tvoří porosty rostlin životní prostředí pro téměř všechny druhy suchozemských živočichů a kromě potravy jim poskytují i úkryt a materiál ke stavbě hnízd a doupat.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=666