Schopnosti
= soubory zkušeností, znalostí a vědomostí i dovedností je uplatnit v průběhu
činnosti.
= vlastnosti osobnosti, které podmiňují vykonávání určité činnosti.
– nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se v činnosti na základě vrozených vloh.
Jedna vloha může být základem několika schopností. Naopak určitá schopnost se
může zakládat na několika vlohách.
Dělení schopností:
I obecné (primární)
II speciální (sekundární)
I obecné (primární)
Inteligence = souhrn schopností vjemových, intelektových a psychomotorických.
– schopnost správně (přesně, rychle) vnímat, myslet a reagovat.
Strukturálně je třeba odlišit v inteligenci složku vrozenou, biologickou od složky kulturní, vzdělaností, jež je podmíněna faktory prostředí.
Vývojově lze odlišit inteligenci praktickou (schopnost zacházet s předměty a nástroji), teoretickou (schopnost zacházet s pojmy a znaky, logicky myslet) a sociální (schopnost vycházet s lidmi, umět navázat a udržet sociální kontakt).
Nadání = souhrn schopností určitého druhu, které umožňují nadprůměrné výkony v určité činnosti. Nadání jako soubor vloh je vrozeným základem inteligence. Existuje jen jako skrytý předpoklad schopností. Nemusí být objeveno.
Talent = nadprůměrné vlohy a nadání v určité oblasti. Projeví se někdy velmi záhy (př.: Mozart ve 3 letech), jindy později. Umožňuje člověku, aby ve svém oboru dosáhl vynikajících výsledků.
II speciální (sekundární)
Jsou podmíněné druhem činnosti, profesemi.
Schopnosti nelze „měřit" jinak než jako rozdíly ve výkonnosti jednotlivých lidí v určité oblasti.
Dosažená úroveň inteligence kolísá věkem, fyziologicky nebo se mění patologicky (demence po úrazu lebky, zánětu mozku, při některých duševních onemocněních). Kvantita i kvalita inteligence se dá měřit testy (= krátkodobé zkoušky) nebo dlouhodobým pozorováním člověka.
Míra inteligence se dá vyjádřit pomocí inteligenčního kvocientu, který se vypočítá, když dělíme mentální věk (dosažený v testu) věkem kalendářním a výsledek vynásobíme stem, nebo když srovnáme rozumové schopnosti daného jedince s úrovní osob téže věkové skupiny.
Pásma inteligence vyjádřena pomocí inteligenčního kvocientu (IQ):
IQ | Stupeň inteligence | % lidí | |
0 – 25 | idiotie (jedinci, kteří jsou v dospělém věku na úrovni asi 3 roků) | ústavy sociální péče | 0,1 % |
26 – 50 | imbecilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 6 roků) | ústavy sociální péče | 0,5% |
51 – 70 | debilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 12 roků) | zvláštní školy | 1,9% |
71 – 80 | duševní pomalost (slaboduchost), subnormální inteligence | 5% | |
81 – 90 | podprůměrná inteligence | 14% | |
91 – 110 | průměrná inteligence | 48% | |
111 – 120 | lehce nadprůměrná | 18% | |
121 – 130 | značně nadprůměrná | 18% | |
131 – 140 | vysoká | 11% | |
140 a výše | „genialita" | 1,5% |
Genialita = mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje jejich nositelům vytvořit vrcholná díla.
Debilové jsou v určité míře vzdělatelní a vychovatelní , imbecilové v omezené míře vychovatelní a idioti jsou nevzdělatelní a nevychovatelní.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=700