Alexandre Dumas ml.
Dáma s kaméliemi

Dáma s kaméliemi je autobiograficky založený román nešťastné lásky s příběhem vrcholně romantickým. Autor tento román původně napsal, aby vyjádřil lásku k Marii Duplessiové a později jej přepracoval v drama.
Děj se odehrává v Paříži v první polovině 19. století. Příběh je zprvu vypravován autorem, ale později se změní na vyprávění mladíka a na čtení z dopisů a deníku.
Hlavní hrdinka se v románu nejmenuje Marie Duplessiová, ale Markéta Gautierová. Markéta je krásná pařížská kurtizána s pověstí velké dámy. Každý večer se nechává vidět v pařížských divadlech v lóžích, většinou se svými milenci. Vždy je ozdobena bílými kaméliemi, jen pětkrát do měsíce kaméliemi červenými. Pro tento zvyk a rozmar se jí začalo říkat Dáma s kaméliemi.
Příběh začíná upoutáním pozornosti spisovatele na vyhlášku, která upozorňovala na dražbu a prohlídku bytu zemřelého majitele. Druhého dne se tam šel podívat, zjistil, že je to byt slečny Gautierové, kterou znal jen od vidění. Postupně se začal o jejím životním příběhu dozvídat víc, byl velmi zvědavý, proto se dostavil i na dražbu. Zde si koupil knihu Manon Lascaut jen proto, aby zjistil text, který byl do ní vepsán. Na první stránce byla napsáno- „Manon Markétě. Pokora.“ A podepsán Armand Duval. Nerozuměl tomu textu a chtěl se dovědět víc. To mu zajistil právě pan Duval, který se vrátil z ciziny, doslechl se o Markétině smrti, nedostavil se na dražbu, ale zjistil, kdo koupil tu knihu, která mu byla později autorem darována. Stali se z nich přátelé, autor byl přítomen otevření Markétina hrobu, když chtěl její rakev Armand přemístit. Armand onemocněl a začal mladému spisovateli vypravovat svůj příběh. Pan Duval poprvé spatřil Markétu když vstupovala do obchodu, byl jí tak okouzlen, že se mu zaryla do paměti. Později měl tu čest jí být představen svým přítelem v opeře. Markéta ale nebyla na tak zdvořilé chování zvyklá a mladíka jen zesměšnila. Markéta pak onemocněla a on se každého rána chodil ptát na její stav, ale ona nevěděla, kdo to je. Další setkání bylo už v jejím bytě. Armand se svým přítelem donutili známou Markéty Prudence, aby je k ní zavedla. Tam se opět seznámili, protože Markéta se první setkání nepamatovala. Od Armanda se dozvěděla, že to byl on, kdo se chodil na ní ptát. Po náhlém záchvatu kašle, Markéta měla tuberkulózu, se ocitli sami. Armand jí vyznal lásku, ona svolila, aby se stal jejím milencem tak rychle jen proto, že jí už nezbývalo tolik života. Armand byl šťasten, i když Markéta žila se starým vévodou, který ji živil. Poznala ho v lázních, on si ji zamiloval pro její podobu s vévodovou zemřelou dcerou. Markéta si nechala vévodou pronajmout dům v Bougivalu, kde začala žít šťastný život s Armandem. Odmítá hraběte i vévodu, ale tím se dostává do finanční tísně. Armand nemá takové jmění, a proto Markéta začne rozprodávat a zastavovat svůj majetek. Armandův otec se dozvídá o synově lásce a rozjíždí se do Paříže synovi domluvit, aby jí opustil. Ten Markétu ale natolik miluje, že odmítne. Otec tedy přijede za Markétou a chce, aby opustila ona jeho, jestli Armanda miluje. Markéta ho velmi miluje, a proto otce poslechne. Odchází do Paříže a Armand se to dozví až z dopisu. Markéta začíná žít svým starým životem jen proto, aby splatila sluhy. Armand nejprve odjede s otcem, ale zanedlouho se vrátí a působí Markétě velké zlo prostřednictvím kurtizány Olympie, která je jeho milenkou. Jednoho dne to ale Markéta nevydrží, přichází v horečce za Armandem a stráví s ním poslední noc ve svém životě. Armand poté odjíždí na cestu do dalekých zemí. Ona pomalu umírá upoutaná na lůžko jen v přítomnosti své přítelkyně Julie Dupratové. Začne psát Armandovi dopisy s vysvětlením svých činů, píše i deník svých posledních dní života. 20. února 1847 umírá. Deník dokončuje Julie a pak ho předá Armandovi. Ten až po přečtení dopisů a deníku poznává, jak hodně ho milovala a že její odchod byl vlastně vysvobozením. Vzdala se přepychu a peněz jen pro lásku Armanda a pak i této lásky ve prospěch jeho rodiny a budoucnosti.
Příběh končí úvahou autora nad životem kurtizán a vydržovaných žen. Usuzuje, že když takováto dívka pozná pravou lásku a chce se změnit, nemělo by jí tomu být bráněno. Neměla by trpět za svou minulost až do konce života, který byl v případě Markéty příliš krátký.
Tento Dumasův román ukazuje velikost lidské lásky, která se pro štěstí svého milého vzdává veškerých idejí a sama nachází tragický konec. Román je ale také naplněn intrikami a žárlivostí. Námět tragické lásky románu zaručuje velikou oblibu čtenáře.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7075