Západní a mimoevropské civilizace

Západní a mimo evropské civilizace
Západní a mimo evropskou civilizaci můžeme rozdělit do tří částí:
Afrika (v Egyptě-Sakkára a Gíza,Karnak,Luxor ,Západní Théby,Nubijské chrámy,Abú Simbel,Filé,Leptys Magna v Zambii)
Asie (Nemrud Dagh,Efesos v Turecku,Herodieon,Masáda v Izraeli,Petra vJordánsku,Babylon v Iráku,Ur v Iránu,Borobudur v Indonésii,Si-an v Číně a další)
Amerika a oceánie (Mesa Verde v USA,Plenque,Monte Albán v Mexiku,Tikal v Guatemale,Cuzko,Machu Piechu v Peru,Velikonoční ostrov v Chile a další)
AFRIKA:Nubijské chrámy (Egypt)
Oblast jižně od nilského kataraktu(Asuánská přehrada) byla ovládnuta už v období staré říše(asi 2670-2150př.Kr.). Zpočátku zde Egypťané své aktivity omezovali na vojenské a obchodní výpravy.od střední říše (2100-1750) dál bylo území až po druhý katarakt pod přímou vojenskou kontrolou,kde vznikly mohutné pevnosti.Éře Nové Říše (1500-1076) posunul Egypt své hranice až k Hamadě.Přítomnost Egypťanů v Nubii doprovázelo stavění chrámů.Byl to výsledek kulturního procesu,který následoval po záboru regionu.Chrámy nebyly zasvěcovány jen egyptským bohům,ale také núbijským.Na počátku 1.tis. se celá oblast vymanila z egyptské nadvlády a to do té míry,že Nubjci v 8.stol.dobyli Egypt a založili 25.dynastii.
V Dolní Nubii ,v oblasti mezi prvním a druhým kataraktem(dnešní Asuánská přehrada), bylo nilské údolí velmi úzké.Nedostatek místa vedl egyptské architekty,aby chrámy zcela nebo jen z části tesali do skály.Všem chrámům hrozilo v 60.letech 19.sol. zatopení při stavbě Asuánské přehrady.Plán UNESCA pomohl většinu chrámů rozebrat a postavit na jiné místo.
Stavebně nejpodnikavější v době egyptské v této oblasti byl Ramese II ,který dal vystavět také chrám ve Wádí es-Sebúi,vznikl na západním břehu Nilu.Tvořily ho dva sloupové vchody,které vedly na nádvoří.Druhý ze vstupů ústil do části vytesané do skály.Ta se skládala ze sloupové síně,předsíně se čtyřmi kaplemi,vybíhajícími do stran,a ze svatyně.Chrám byl zasvěcen Amonovi a zbožštěnému Ramessovi II.V Derru stál jediný chrám,na východním břehu Nilu.Zasvěcen byl Reharachtejovu kultu.Celý byl vytesán do skály a jeho struktura se shodovala s chrámem v Abú Simbelu.Rozdíl byl jen v průčelí,které nezdobily kolosální sochy.Tradiční chrámy vznikaly v Horní Nubii.V Solebu se nachází velký chrám Amenhotepa III.,zasvěcený Amonovi.Chrám,umístěný východozápadně,vytvářela dvě portiková nádvoří,sloupová síň,jejíž sloupy měly tvar palem a dosahovaly víšky šesti metrů,a svatyně s několika místnostmi.Zajímavé jsou reliéfy zachycující různé svátků královského jubilea.Konaly se po třiceti letech vlády panovníka a později se opakovaly v kratších intervalech.Během obřadů probíhalo mnoho složitých rituálů,jejichž smyslem bylo znovu upevnit královskou moc.V Sedéngu dal Faraon zbudovat chrám zasvěcený své ženě Téji.Dále na jih narazíme na monumentální chrám Amonův v Dežebel Barkalu,jehož stavba pravděpodobně započala za Thutmose III.,ale většina prací proběhla za Ramesse II.Byl vystavěn u posvátné hory,která byla pravděpodobně rituálním místem jistého primitivního kultu.Chrám hrál roli činného kulturního střediska,kolem něhož vznikly další chrámy a kvetoucí město,domov králů 25.dynastie a hlavní město v merojské době.
Karnak (Egypt)
Karnacký chrámový komplex se nachází sevrně od moderního Luxoru.Vznikl okolo svatyně zasvěcené thébskému bohu Amonovi.Náleží do něj také chrám Moncuův(na severu) a chrám Mutin (na jihu).Karnak je spojen obřadní cestou s luxorským chrámem ležícím asi 2,5 km na jih,a s přístavištěm na Nilu,odkud vycházela procesí směrem k chrámům na druhém břehu.V období Nové říše byl karnacký chrám nejvýznamnějším náboženským střediskem starověkého Egypta.Téměř všichni panovníci této éry chrám architektonicky a zdobně obohatili.Chrámový komplex se tak stal doslova čítankou egyptského umění

ASIE.Brobudur (Indonésie)
V srdci ostrova Jáva se nachází Borobudur,největší budhistický chrám na světě.Byl vystavěn dynastií Sailendrů přibližně mezi lety 760 a 810 po Kr. Leží na planině obklopené horami a sopkami blízko břehů Indického oceánu. Chrám je důležitým symbolem království střední Jávy, o nichž se nám však nedochovaly téměř žádné psané dokumenty ani jiné doklady,které by pomohly toto historické období rekonstruovat.
Tento chrám na malém vršku je tvořen více než milionem kamenných bloků,z nichž každý váží přibližně 100 kg.Bloky sem byly dopravovány z řečiště nedaleké řeky.Na místě je řemeslníci řezali,opracovávali a zdobili.Podíváme-li se na Bodobudur z výšky,vidíme,že byl zbudován ve tvaru obrovské mandaly.Tvoří ji geometrické prvky,které vyznačují posvátné území.nejdůležitější bod se nachází ve středu a od něj se stupňovitě odvíjí větší a větší plochy,jejichž rohy jsou přesně orientovány do čtyř světových stran.Chrám tvoří čtyři čtvercové a tři kruhové terasy.Na vrcholku je umístěna malá stúpa.Při rituálním průvodu pradakšina,kdy se chrám obchází po směru hodinových ručiček,poutník prošel nejprve prvními čtyřmi terasami.Byly,včetně svých balusrád ,bohatě zdobeny reliéfy.Na první terase se nacházely čtyři série reliéfů,na dalších čtvercových terasách vždy dvě.Než tedy mohl poutník postoupit na horní kruhové terasy, musel kolem 10 souborů basreliéfů,z nichž se učil.Spodní část chrámu představuje tzv.kamadhátu,sféru žádostí v lidském životě.Zdivo této části,která má strany dlouhé 113 metrů,je dnes téměř bez výzdoby.Dodnes se přesně neví proč bylo přibližně 160 panelů s reliéfy zakryty zdí.Příčiny mohly být různé.zeď,která vyrostla kolem základny, mohla podpořit stabilitu budovy či ukrýt před věřícími část,která vyprávěla o pozemských touhách a vášních .pouze čtyři panely byly úmyslně ponechány nezakryté.Zachycují výjevy z buddhistického textu Mahákarmavibbangga o nebi a pekle,hříchu a trestu,dobrých skutcích a odměnách za ně.Uprostřed všech stran základny se nachází úzké schodiště,jež vede na vyšší terasu.Postupu je-li poutník tak jak má,užije schodiště na východní straně,která je považována za nejsvětější.V chrámu je rozmístěno nespočetně Budhových soch.Stavba má tvar obrovské stúpy,typické budhistické stavby.První stúpa měla podobu mohyly pro ostatky historického Budhy Siddhárty Guatamy a později e stala jedním z nejdůležitějších symbolů tohoto náboženství.Vlastní stúpa,stejně jako v Borobuduru,nepřístupná.Stjí na vršku a nemá žádné vnitřní prostory.Abychom získali přístup k učení na deskách s reliéfy,musíme vystoupit do horních galerií.Stavba má tedy velice neobvyklí tvar.První galerie je u svého základu kratší.Strany jsou jen 88 metrů dlouhé.Zdi nad ní se postupně zkracují.Čtyři čtvercové stěny reprezentují rapadhátu, sféru tělesnosti prosté žádostí.Poslední patro aúrpadhátu,sféra netělesnosti.To představuje tři kruhové terasy,na nichž stojí soustředěně uspořádané stúpy.Malými geometrickými otvory je možno do nich nahlédnout a uvidět Budhovy sochy.Nenajdeme tu žádné obrazy-učení došlo své úplnosti.Borobudur je tedy stavba mnoha významů,stavba jak duchovně tak technicky velmi složitá.Záměrem stavitelů Borrobuduru bylo umožnit poutníkům dosáhnout osvícení a přivést je do styku se samým Buddhou.


AMERIKA A OCEÁNIE:Machu Picchu(Peru)
K památkám,které svědčí o velikosti poslední andské civilizace-říše Inků-náleží Machu Picchu,které leží na téměř nepřístupném místě.Mchu Picchu dodnes opřádá tajemství – kdy jeho stavby vznikly a k čemu byly určeny?Machu Picchu leží 112 kilometrů severně od Cuzka ve výšce 2800metrů.Ukrývá se mezi dvěma vrcholky And, „Mladým štítem“(Huayna Picchu) a „starým štítem“(Machu Picchu).Navštívíme-li toto naleziště,rozpoznáme zde rysy společné s jinými inckými středisky,okolí je však jiné.Už nějaký čas si odborníci kladou otázku,proč se Inkové rozhodli vystavět takový majestátný komplex právě zde,na místě velice horkém,vlhkém,na okraji amazonského deštného pralesa.Jedním řešením byla ochrana obyvatel Cuzka před válečnými kmeny,které žili v těchto oblastech.pak by Machu Picchu bylo pevností.Jiná teorie tvrdí,že to byl klášter v němž žily Panny slunce,mladé cizinky k potřebě panovníků.Jiní se domnívají ,že tu měl být ukryt před Španěli král Manco.Nejnovější výzkumy přišli s novou hypotézou.Podle ní je možné,že to bylo místo,kde se konaly bohoslužby spojené s pozorováním hvězd.Doklady jsou však velmi omezené a výzkumy stále pokračují.
Stojí tu přibližně 200 budov.jsou rozloženy po prostorných terasách uspořádaných kolem velkého hlavního náměstí.Také náměstí je více úrovňové:je orientováno od východu na západ a rozděluje město do dvou částí,z nichž každá leží na jiném přírodním vrcholku.čtvrti města,v jazyce kečua zvané čančas,mají úzký,podlouhlý tvar,aby bylo možno co nejlépe využít terasy.Terasy mimo obytné čtvrti sloužily jako zemědělské pozemky.Je téměř jisté,že zde stávaly přístřešky zemědělců,které však nebyly vystavěny z odolného materiálu.díky důmyslnému zavlažovacímu systému měly plodiny dostatečný přísun vody.Kamenná schodiště podél zdí vzájemně propojovala různé výškové úrovně.Dvě hlavní části města pravděpodobně měly své rozdílné určení-jedna obytné ,druhá obřadné.V západním-obřadném –okrsku je stavba Torreón,mohutná půlkruhová věž s okny,která připomíná evropské vyhlídkové věže.Do skály,na niž Torreón spočívá,byla vytesána jaká si pohřební komora,i když zde nebyly naleznuty ostatky žádného panovníka.Další snad obřadní budovou byl chrám tří oken,pojmenovaný podle tří lichoběžníkových výklenků.Nejrozměrnější stavbou je Intihuatana, „místo kde je uzavřené slunce“.Ve středu tohoto komplexu,na jakémsi nádvoří, byl vztyčen žulový monolit(obětní oltář ushnu ,nebo sluneční hodiny).Projdeme-li náměstí,octneme se v severovýchodní pravděpodobně rezidenční části.Každá část byla nově pojmenována podle funkce budov.Tak tu najdeme Čtvrť trojích dveří,Čtvrť kameníků a Čtvrť vězení.Většina domů měla jen jedno poschodí.Střechy byly zešikmené.Opatřeny byly čtverhrannými dveřmi a okny,které se směrem nahoru zužovaly,snad proto,aby podporovaly stabilitu budovy.Na stavbu příbytku se užívalo žulových kvádrů a hliněného pojiva.Otázkou je jak Inkové,kteří neznali kolo ani železné nástroje,přepravovali několika tunové kvádry.Studium ukázalo,že kámen byl těžen v lomu a odtud byl válením po kmenech stromů dopraven na staveniště.Zrodila se tak jedna z nejtajemnějších civilizací amerického kontinentu.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7089