Vývoj české poezie mezi válkami a za okupace

1918 – konec 1.sv.války, vznik samostatného Československa
1921 – vznik KSČ
1929 – 1933 – Hospodářská krize
1933 – nástup fašismu v Německu = řešení hospodářské krize
září 1938 – Mnichovská konference – rozhodnutí o postoupení čs.pohraničí Německu
březen 1939 – Protektorát Čechy a Morava
1. září 1939 – začátek 2. sv. války
8. května 1945 – konec 2.sv. války

Společenská charakteristika : česká poezie navazovala na vývojové tendence světové literatury. Na přelomu století byly básnické generace spjaty zejména s Českou modernou. Tato generace většinou končí svoji tvorbu do 1.sv.války. Někteří autoři publikují i po válce. Vzniká i nová básnická generace spjatá s novými uměleckými směry ve 20. letech – prosazuje se zejména poetismus a proletářské umění. Po světové hospodářské krizi (1933) byl určujícím směrem surrealismus. V 2.pol. 30. let poezie vyjadřovala obavy z války a reagovala na mnichovské události.

Umělecké směry :
Futurismus – z latinského futurum = budoucí. V 1. třetině 20. stol. Pronikání moder-
ního života, boření dosavadních estetických norem, obdiv k technické civiliza-
ci doby, podpora síly – fašismu a bolševismu Výrazná grafická podoba verše,
odstranění interpunkce, náhodné zastavování hlásek.
Za zakladatele považován ital F.T.Marinetti – Futuristický manifest
Rus. V. Majakoviskij

Kubismus – vznik ve výtvarném umění. V literatuře mnoho tématičnosti, různorodé
útržky skutečnosti, slova i celé verše jsou bez souvislostí, časté výtvarné uspo-
řádání textu.
Malířství : P. Picasso
Literatura : G. Apollinaire – kubofuturismus – Kaligramy

Dadaismus - z fr. dad = dětská hračka. V 1. třetině 20. stol., vznik za 1. sv.války ve
Švýcarsku. Vyj. odpor k válce, hravost, spontánní reakci a radost z nesmyslu.
Úsilí šokovat, provokovat.
Zakladatel: Fr.rumunského původu Tristan Tzara – Manifest dada
Nejvýznamnější A. Breton

Poetismus – vznik r. 1923 v Praze, typicky český směr, vůbec nezobrazuje problémy
současného světa, opěvuje krásu života, má osvobodit člověka od současného
světa a vůbec se nezabývat jeho sociálními problémy.Příklon k čisté lyrické
poezii, často smyslové (citové) prožívání. Odstraněná interpunkce, využití fan-
tazie, obraznosti.
Karel Teige – autor Manifestů poetismu
K. Biebl, V. Nezval, J. Seifert

Surrealismus – z fr. surréalisme = nadrealismus. Vznik ve 20. letech ve Francii, za-
kladatel André Breton. Vyjádření bezprostředních dojmů. Zákl. znakem tzv.
automatické texty – autor zaznamenává vše co mu přijde na mysl bez výběru.
Upřednostňuje biologickou stránku člověka, sen a fantazii, je protiměšťácký.
K. Teige, K. Biebl, V. Nezval, J. Seifert
Proletářská literatura – vznik v souvislosti podpory levicových stran po 1. sv. válce
a v souvislosti se vznikem KSČ r. 1921. Propagace třídnosti, stranickosti a
kolektivismu. Spisovatelé s levicovou orientací spolu s ostatními umělci se
sdružovali v uměleckém hnutí Devětsil, publikoval v různých časopisech :
Kmen, Červen, Proletkult, Var, Rudé právo…
první sbírky: S.K. Neumann – Rudé zpěvy
J. Wolker – Těžká hodina
J. Hora + ostatní spisovatelé 20. let.

Autoři : 1) Jaroslav Seifert (1901-1986) – ve světě náš nejuznávanější básník 2. pol. 20. stol. * v Praze, počátky jeho tvorby jsou spjaty s Devětsilem. Pracoval v několika novinách a časopisech (Rudé právo, brněnská Rovnost, Literární noviny, satirický časopis Sršatec). Počátky tvorby vycházely z levicového přesvědčení. Po roce 1929 se rozešel s KS. Ve 30. letech se začal věnovat práci v dalších novinách a časopisech a po roce 1945 začal svoji poezii vydávat v měsíčníku Kytice. V 50. letech vycházela jeho poezie v nakladatelství Klín v Praze. Po roce 1968 až do poč. 80. let nesměl publikovat v oficiálních nakladatelstvích, v 80. letech se jeho tvorba opět objevuje v Čechách, v roce 1984 získává Nobelovu cenu za literaturu.
Tvorba : proletářská poezie ve sbírkách : Město v slzách , Samá láska
: po r. 1924 poetistické období, vliv měla také návštěva Francie a Itálie,
sbírka Na vlnách TSF (zkratka bezdrátové telegrafie) - pův. vychá-
zela pod názvem Svatební cesta, vliv Apollinaira, líčí okolí Paříže.
Sbírky Slavík zpívá špatně
Poštovní holub
: 30. léta – surrealistické období – sbírky : Jablko z klína
Ruce Venušiny
Jaro, sbohem
: válečné období – reakce na Mnichov – sb. Zhasněte světla
- za okupace – Vějíř B. Němcové, Světlem oděná, Kamenný most
- oslava květnového povstání – Přilba hlíny
: poválečná lyrika – Šel malíř chudě do světa, Píseň o Viktorce, Maminka
: 80. léta – Deštník z Picadelly, Morový sloup, Všechny krásy světa, Být
básníkem…

2) Vítězslav Nezval (1900-1958) – po studiích v Třebíči a Praze byl rok zaměstnán jako tajemník Masarykova naučného slovníku. V letech 1928-1929 pracoval jako dramaturg Osvobozeného divadla, v letech 1945-1951 vedl na ministerstvu informací filmový odbor, jinak žil jako svobodný spisovatel.
Tvorba : vlivy – četba anarchistických autorů, Čapkovy překlady francouzské
poezie (hl. Rimbaud a Apollinaire), přátelství s Jiřím Melenem.
: básnická prvotina – Most (vydáno 1922)
: další sbírky – Pantomima (1924)– program poetismu (obsahoval i báseň
Papoušek na motocyklu). Sbírka volně spojovala několik na sobě nezávislých celků (Podivuhodný kouzelník, Abeceda, Depeše na kolečkách…)
: další sbírky - Menší růžová zahrada, Akrobat, Blíženci
: básnické skladby – Akrobat a Edison – spojení kultu noci s oslavou technické civilizace, smutek, stesk, úzkost.
: sbírka Básně noci – uzavřela poetistické období, věnována Březinovi
: sbírky 1.pol 30.let – protiměšťácké sbírky : Pět prstů, Skleněný have-lok, Zpáteční lístek, Sbohem a šáteček
: sbírky 2.pol. 30. let – surrealismus (sám v čele surrealistické skupiny) – Žena v množném čísle, Praha s prsty deště, Absolutní hrobař
: předválečné a válečné období – obavy z budoucnosti. Sbírky – Matka naděje, Pět minut za městem
: po roce 1945 oficiálním činitelem kultury – témata míru, domova, budoucnosti. Sbírky – Z domoviny, Chrpy a města, Zpěv míru
: hry – Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou, Manon Lescaut
: pro děti – Anička skřítek a Slaměný Hubert

3) Josef Hora (1891-1945) – jeden z nejvýznamnějších proletářských umělců, studo-val práva na UK, přispíval do Rudého práva, Práva lidu a od r. 1929 byl redaktorem Českého slova. Byl členem KSČ (Majerová, Seifert, Olbracht, Vančura…). Roku 1934 zvolen předsedou Obce Československých spisovatelů.
Tvorba : prvotina – kniha veršů Básně – vliv Sovy a Březiny (spojení symbolismu a impresionismu)
: za 1.sv. války vliv vitalismu na civilizační poezii – sbírka Strom v krčku
: od roku 1920 proletářská filosofie ve sbírkách Pracující den, Srdce a vřava světa, Bouřlivé jaro
: 1927 sklon k lyrické a meditativní poezii – sbírka Struny ve větru
: 30. léta – lyrická poezie – sbírky Tvůj hlas, Tonoucí stíny, Dvě minuty ticha, Tiché poselství
: konec 30. let – tématem rodná zem. Sbírky Máchovské variace, Domov, Jan Houslista, Zahrada popelčina
: kritiky, studie o literatuře a umění, překlady z ruštiny (Gorkij)

4) František Halas (1901-1949) – pocházel z Brna a vedle levicově orientované poezie se u něj objevují i vlivy katolické. Publikoval v moravských novinách a časopisech (brněnská Rovnost) a často se stýkal s představiteli brněnského Devětsilu.
Tvorba : počátky ve 20.letech, kdy publikoval ve stylu poetismu 1. básnické sbírky : Sépie, Kohout plaší smrt
: přelom 20. a 30. let – začíná převažovat pesimismus. Objevuje se téma smrti a tragické lidské existence – sbírky Tvář, Tiše, Hořec
: předválečné období – obavy z budoucnosti pod vlivem společenského vývoje (nebezpečí fašismu a války) – sbírky Dokořán, Staré ženy, Torzo naděje (reakce na Mnichovské události)
: v době okupace návrat k tradičním námětům v poezii (domov, české dějiny, láska…). Sbírky Ladění, Naše paní Božena Němcová
: v poválečném období vyšel výběr jeho básní v básnické sbírce V řadě
: zařadil se mezi autory, kteří píší poezii díkůvzdání
: poslední básnická sbírka A co? vyšla těsně po jeho smrti

5) Vladimír Holan (1905-1980) – původně úředník. V mládí navštívil Itálii a Francii. Později se stáhl do ústraní a věnoval se pouze tvorbě. Přispíval do různých časopisů jako například Oheň, Studentský časopis, Cesta, Lumír, od roku 1926 Rudé právo, Květy, Zlatý máj a mnoho dalších.
Tvorba : do literatury vstoupil ve 20. letech básnickou sbírkou Blouznivý vějíř – patrné prvky poetismu.
: 30. léta – převažuje poezie meditativní a poezie tragického lidského osudu – Triumf smrti, Vanutí, Torzo
: koncem 30. let reaguje na Mnichovské události - sbírka Září 1938
: období války – básnické sbírky Terezka Planetová, První testament
: těsně po válce se v jeho tvorbě objevuje tzv. poezie díkůvzdání – Dík Sovětskému svazu
: v 50. letech byl nucen se odmlčet a začíná publikovat až v 2. pol. 60. let – epika – Příběhy, filosoficky laděná skladba Noc s Hamletem
: kniha pro děti Bajaja
: překlady – např. Baudelair, Mickiewicz…

6) František Hrubín (1910-1971) – * v Praze, nedokončil filosofickou a právnickou fakultu, ve 30. letech pracoval v městské knihovně v Praze (35-45) a začínal publikovat své první básně. Po válce se věnoval pouze literatuře, od r. 1963 byl redaktorem v nakladatelství Československý spisovatel.
Tvorba : počátky ve 30. letech sbírkami Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě
: obraz války a osvobození – triptych Chléb s ocelí, poema Jobova noc
: poválečná tvorba – Hirošima – varování, hrozba atomového nebezpečí
: 60. léta – Až do konce lásky, Romance pro křídlovku – Posázaví, příběh
chlapecké lásky, rozloučení a nedorozumění,hl. postavy : Franti-šek, umírající dědeček, Terina, Tonka a Viktor.
: drama – Srpnová neděle, Křišťálová noc
: tvorba pro děti – Slabikář, Špalíček pohádek, Říkejte si se mnou…

7) Jiří Wolker (1900-1924) – nejvýznamnější představitel proletářské poezie. Nava-zoval na tradice české veršované epiky – Neruda, Bezruč, Dyk, Erben. Pocházel z Prostějova, po maturitě na gymnáziu odešel do Prahy (zde studoval práva, navštěvoval přednášky na filozofii, stal se členem Devětsilu). V dubnu 1923 u něj zjištěna tuberkulóza, 3.1.1924 zemřel.
Tvorba : 1. sbírka – Host do domu – patrný vliv dekadence a vitalismu – vyznání básníka ke svému okolí, optimismus, víra v lepší budoucnost. K této sbírce bývá připojována samostatná báseň Svatý kopeček (vliv Apollinairova Pásma) – název místa u Olomouce, kam jezdil v dětství, veršovaná próza, ve které vzpomíná, i biblické motivy.
: 2. sbírka – Těžká hodina – typ proletářské poezie, převažují sociální balady (např. Balada o snu, Balada o očích topičových, Balada o milionáři,který ukradl slunce, Balada o nenarozeném dítěti…)

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7375