Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Inteligence jako specifická součást schopností

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Schopnosti
= soubory zkušeností, znalostí a vědomostí i dovedností je uplatnit v průběhu činnosti.
= vlastnosti osobnosti, které podmiňují vykonávání určité činnosti.
– nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se v činnosti na základě vrozených vloh. Jedna vloha může být základem několika schopností. Naopak určitá schopnost se může zakládat na několika vlohách.

Dělení schopností:
I obecné (primární)
II speciální (sekundární)

I obecné (primární)

Inteligence = souhrn schopností vjemových, intelektových a psychomotorických.
– schopnost správně (přesně, rychle) vnímat, myslet a reagovat.

Strukturálně je třeba odlišit v inteligenci složku vrozenou, biologickou od složky kulturní, vzdělaností, jež je podmíněna faktory prostředí.

Vývojově lze odlišit inteligenci praktickou (schopnost zacházet s předměty a nástroji), teoretickou (schopnost zacházet s pojmy a znaky, logicky myslet) a sociální (schopnost vycházet s lidmi, umět navázat a udržet sociální kontakt).

Nadání = souhrn schopností určitého druhu, které umožňují nadprůměrné výkony v určité činnosti. Nadání jako soubor vloh je vrozeným základem inteligence. Existuje jen jako skrytý předpoklad schopností. Nemusí být objeveno.

Talent = nadprůměrné vlohy a nadání v určité oblasti. Projeví se někdy velmi záhy (př.: Mozart ve 3 letech), jindy později. Umožňuje člověku, aby ve svém oboru dosáhl vynikajících výsledků.

II speciální (sekundární)
Jsou podmíněné druhem činnosti, profesemi.

Schopnosti nelze „měřit" jinak než jako rozdíly ve výkonnosti jednotlivých lidí v určité oblasti.

Dosažená úroveň inteligence kolísá věkem, fyziologicky nebo se mění patologicky (demence po úrazu lebky, zánětu mozku, při některých duševních onemocněních). Kvantita i kvalita inteligence se dá měřit testy (= krátkodobé zkoušky) nebo dlouhodobým pozorováním člověka.

Míra inteligence se dá vyjádřit pomocí inteligenčního kvocientu, který se vypočítá, když dělíme mentální věk (dosažený v testu) věkem kalendářním a výsledek vynásobíme stem, nebo když srovnáme rozumové schopnosti daného jedince s úrovní osob téže věkové skupiny.

Pásma inteligence vyjádřena pomocí inteligenčního kvocientu (IQ):

IQ Stupeň inteligence   % lidí
0 – 25 idiotie (jedinci, kteří jsou v dospělém věku na úrovni asi 3 roků) ústavy sociální péče 0,1 %
26 – 50 imbecilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 6 roků) ústavy sociální péče 0,5%
51 – 70 debilita (odpovídá v dospělém věku rozumové úrovni asi 12 roků) zvláštní školy 1,9%
71 – 80 duševní pomalost (slaboduchost), subnormální inteligence   5%
81 – 90 podprůměrná inteligence   14%
91 – 110 průměrná inteligence   48%
111 – 120 lehce nadprůměrná   18%
121 – 130 značně nadprůměrná   18%
131 – 140 vysoká   11%
140 a výše „genialita"   1,5%

Genialita = mimořádně rozvinutý talent, který umožňuje jejich nositelům vytvořit vrcholná díla.

Debilové jsou v určité míře vzdělatelní a vychovatelní , imbecilové v omezené míře vychovatelní a idioti jsou nevzdělatelní a nevychovatelní.

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT